4 C 165/2022-67 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobci se ve svém návrhu domáhali zrušení podílového spoluvlastnictví pozemků parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] vedeném Katastrální úřadem pro Vysočinu, [stát. instituce], pro [územní celek], [katastrální uzemí], když každý vlastní podíl o velikosti 1/4. Žalovaný dle evidence vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2. Nemají poznatky o tom, že by žalovaný neměl být žijící osobou. Nezbylo jim nic jiného než podat žalobu současně, nejen proti žalovanému, ale proti neznámým dědicům. Snažili se udělat vše možné, aby spoluvlastníka nebo jeho dědice dohledali, avšak snaha nebyla úspěšná. Jsou jedinými vlastníky, kteří nemovitosti aktivně užívají, a reálně s ní nakládají. Nemají zájem setrvávat ve spoluvlastnictví s žalovaným, který o nemovitost dlouhodobě neprojevuje zájem, neboť nemovitost má neznámého spoluvlastníka. Reálné rozdělení ani jiné efektivní nakládání s nemovitostí není možné ani účelné. Žalobce jako účastník řízení potom uvedl, že se spoluvlastnictvím jsou problémy. Spolu s bratrem pozemky po celou dobu užívají. Po vichřici se musely vytěžit a znovu zasázet, pak přišel kůrovec. [příjmení] půdu užívá zemědělské družstvo. S neznámým spoluvlastníkem nemůže být uzavřena smlouva o nájmu. Peníze na výplatu mají k dispozici. 2. Opatrovnice žalovaného popřípadě jeho dědiců ponechala rozhodnutí na úvaze soudu, když nebude bránit vypořádání spoluvlastnictví, které je ku prospěchu žalovaného. 3. Z výpisu z katastru nemovitostí je zřejmé, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí každý 1/4. Žalovaný [osobní údaje žalovaného], adresa neznámá je potom spoluvlastníkem 1/2. Posledním dokladem, ze kterého vyplývá spoluvlastníci žalovaného, je odevzdací listina z roku 1948, kdy byla odevzdána pozůstalost [jméno] [celé jméno žalovaného], který byl prohlášen na mrtvého [celé jméno žalovaného] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Soud se snažil dohledat alespoň datum narození žalovaného a bydliště. Obracel se na [územní celek], snažil se dohledat žalovaného přes jeho sestru, a to spisem Okresního soudu v Pelhřimově sp. zn. 1 D 279/93 či restitučním spisem [anonymizováno] [číslo], zprávou na Pozemkový úřad Pelhřimov, [anonymizováno] [obec], archivy, Moravský zemský archiv v [obec], [příjmení] obec, a další. Avšak nepodařilo se dohledat ani datum narození či úmrtí, ani adresu bydliště, proto byl žalovanému popřípadě jeho dědicům ustanoven opatrovník z řad advokátů. Žalobci dále předložili znalecký posudek [číslo] když znalec ocenil nemovitosti na celkovou částku 713 414 Kč. Žalobci dále předložili výpisy z účtu a potvrzení, že jsou schopni vypořádací podíl zaplatit. 4. Na základě prováděného dokazování dospěl okresní soud k skutkovému závěru, že žalobci a [osobní údaje žalovaného] jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, přičemž spoluvlastnicí vyvolává řadu problémů, a je třeba právní poměry upravit. 5. Podle ust. § 1140 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. V daném případě reálné rozdělení nemovitostí je zcela neefektivní a neúčelné. Soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny předpoklady proto, aby spoluvlastnicí bylo zrušeno. Vzhledem k tomu, že jsou to žalobci, kteří nemovitosti užívají, starají se o ně, přičemž žalovaný desítky let s těmito nemovitostmi nehospodařil. Je zřejmé, že je možno rozhodnout tak, že zrušení spoluvlastnictví se toto přikáže za náhradu dalším spoluvlastníkům, tedy žalobcům ve smyslu ust. § 1147 o. z.. Soud proto zrušil spoluvlastnictví a přikázal podíl žalovaného do podílového spoluvlastní žalobců tak, že každý bude nadále spoluvlastníkem ideální 1/2. 3 4 C 165/2022 6. Vzhledem k tomu, že nemovitosti byly oceněny na 713 414 Kč a je nutno vypořádat náhradu, soud rozhodl, že každý z žalobcům je povinen zaplatit žalovanému na jeho vypořádací podíl částku 178 354 Kč, a to ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozsudku. 7. Při rozhodování o nákladech řízení rozhodl soud, že žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť se tohoto práva vzdali. 8. Vzhledem k tomu, že žalovaný popřípadě jeho dědicové byli zastoupeni advokátkou přísluší této právo na odměnu, o které bude rozhodnuto v samostatném usnesení. Náklady opatrovníka potom nese stát.