4 C 230/2022-25 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce se ve svém návrhu domáhal zaplacení částky 10 329 Kč s příslušenstvím, když je právnickou osobou zapsanou do obchodního rejstříku na základě § 18 zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Podle ust. § 1 zákona stanoví povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu. V případně porušení této povinnosti vzniká nárok na příspěvek. Žalovaný jako vlastník vozidla [registrační značka], číslo TP [anonymizováno] neměl v období od 11. 2. 2021 do 23. 8. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobci proto 2 4 C 230/2022 vznikl nárok na příspěvek ve výši 9 118 Kč. Žalovaný jako vlastník vozidla [registrační značka], číslo TP [anonymizováno] neměl v období od 5. 8. 2021 do 17. 8. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobci proto vznikl nárok na příspěvek ve výši 611 Kč. Žalobci dále vznikl nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva, a to příspěvek ve výši 2x 300 Kč. Žalovaný dlužnou částku přes výzvu nezaplatil. 2. U žalovaného platí domněnka, že neměl námitky podle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. proti rozhodnutí bez nařízení jednání, když lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. 3. Dle zprávy Městského úřadu Pelhřimov, výzvy a podmínek je žalovaný veden jako vlastník a provozovatel dvou vozidel, přičemž pojištění zaniklo neplacením pojistného. 4. Na základě prováděného dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaný jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla [registrační značka] neměl v období od 11. 2. 2021 do 23. 8. 2021 uzavřeno pojištění z provozu vozidla, čímž žalobci vzniká nárok na příspěvek. Jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla [registrační značka] neměl v období od 5. 8. 2021 do 17. 8. 2021 uzavřeno pojištění. Žalobce v souladu s ustanovením § 15 zákona č. 168/1999 Sb. zjistil, že povinné ručení placeno není. Protože v uvedeném období žalovaný jako vlastník neměl sjednáno pojištění, ačkoliv to bylo jeho povinností podle ustanovení § 1 zákona, přísluší žalobci podle ustanovení § 4 právo na příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušena povinnost, tedy v prvém případě 194 dní a výše denní sazby podle druhu vozidla v daném případě 47 Kč a v druhém případě počet dní 13 a výše denní sazby 43 Kč. Podle ustanovení § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/ 1999 Sb., potom žalobci náleží náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2 x 300 Kč podle ustanovení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.. Žalovaný byl vyzýván k zaplacení příspěvku, příspěvek zaplacen není. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a uložil žalovanému žalovanou částku zaplatit, včetně zákonného úroku z prodlení. 5. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení, jež činí za soudní poplatek z návrhu 800 Kč, 3 úkony právní služby po 200 Kč, 3x paušál po 100 Kč, 21% DPH, celkem 2 252 Kč. 6. Žalovanou částku i náklady řízení soud uložil žalovanému zaplatit podle ust. § 160 o.s.ř. v zákonné lhůtě 3 dní, přičemž náklady řízení uložil ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., uložil zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.