4 C 39/2023-65 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce se ve svém návrhu domáhal vyklizení předmětných nemovitostí, když předchozí vlastník nemovitostí, jeho matka, uzavřela s žalovaným laickou smlouvu o nájmu, a to na dobu určitou od 1. 2. 2022 do 31. 1. 2023. Dne 2. 8. 2022 seznámil žalovaného se změnou vlastnického práva. 2 4 C 39/2023 Žalovaný přestal hradit nájemné, který nehradí doposud. Dne 14. 12. 2022 doručil žalovanému vyrozumění o ukončení dohody o užívání nemovitostí a vyzval jej k vyklizení. Dnem předání se mu vysmál, a oznámil mu, že nemovitost neopustí. Byl ještě několikrát vyzýván k předání. Když se dostavil na místo, žalovaný mu zabránil ve vstupu, a oznámil mu, že se nebude nikam stěhovat. Jako účastník řízení uvedl, že sám je nemocný, mamince je 81 let, proto převedla jednu nemovitost na něj, jednu na bratra, sám dostal nemovitost z nájemcem. Měl připravenou novou nájemní smlouvu, tu však žalovaný odmítl podepsat. Od září nezaplatil ani korunu. Byl ochoten ho v nemovitosti do února nechat s tím, že se pak odstěhuje, což se nestalo. Než se žalovaný nastěhoval, byla nemovitost prázdná, dali si tam svůj nábytek. Neví, zda něco opravovali. Žalovaný nejen neplatí původně sjednaný nájem ani mu nenabídl jiný. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí návrhu, když s předchozí vlastnicí [jméno] [příjmení] uzavřel ústní dohodu, kdy si ujednali podmínky a shodli se na zásadních věcech ohledně vyklizení a nutných oprav prázdného, chátrajícího domu. Domluvili se, že věci nebudou řešit úřední formou a smluvně. V té době [jméno] [příjmení] věděla, že potřebují kvůli dětem dlouhodobější pobyt, a ujišťovala jej, že je nikdo nebude vyhazovat. Na vlastní náklady nemovitost částečně vyklidili, z vlastních prostředků zakoupili kuchyňskou linku, která je po dohodě vestavěná trvale v prostorách kuchyně a započtena do úhrad za užívání bytu. Dále opravili obývací prostor domu, splnili tedy vše, co slíbili. Nic nedluží. Neuznávají nárok žalobce, který uvádí nepravdivé informace, dopouští se neprokazatelných pomluv a účelových lží. Nemá žádný důvod, aby žádal vyklizení. Skutečnost, že se žalobce stal novým majitelem, nemůže obstát jako právní důvod k vystěhování. Jako účastník řízení uvedl, že s paní [příjmení] byli ústně dohodnuti, že budou nemovitost užívat. Potom přišel žalobce jako nový majitel, že chce nemovitost prodat, aby se vystěhovali. Původní majitelka slíbila, že vše budou řešit dohodou. V nemovitosti bydlí s manželkou a třemi dětmi. Měli jsme najít nové bydlení. Žádný nájem neplatí. [příjmení] [příjmení] platili 5 000 Kč s tím, že se budou o barák starat. Platí poplatky spojené s užíváním. 3. Jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí, je žalobce vlastníkem předmětných nemovitostí, které získal od své matky [jméno] [příjmení]. Potvrzením podepsaným žalovaným potvrdil tento, že dne 2. 8. 2020 ztvrdil, že na adrese domu jejich trvalého bydliště, měl s paní [jméno] [příjmení] uzavřenou písemnou dohodu o jeho užívání na dobu určitou, a že bere na vědomí, že došlo ke změně vlastníka na základě darovací smlouvy ze dne 8. 6. 2022, která mu byla předložena k nahlédnutí. Dopisem ze dne 13. 12. 2022 byl žalovaný ze strany žalobce vyrozuměn o ukončení dohody o užívání nemovitostí, která byla uzavřena na dobu určitou, když jako nový nabyvatel a současný vlastník tuto dohodu bude respektovat, a byl žalovaný vyzván ke dni 31. 1. 2023 o vyklizení. Z dohody datované 31. 1. 2022, která byla ze strany paní [příjmení] a žalovaného podepsána vyplývá, že mezi pronajímatelem [jméno] [příjmení] a nájemcem [celé jméno žalovaného] byla uzavřena dohoda na dobu určitou, tedy jeden rok, od 1. 2. 2022 do 31. 1. 2023. Z důvodů provedených a budoucích oprav byla zatím stanovena cena 5 000 Kč měsíčně s tím, že drobné opravy a náklady spojené s užíváním bude platit žalovaný. Dne 2. 2. 2023 byl potom žalovaný vyzván k vystěhování a předání domu. Dle potvrzení podepsané paní [příjmení], tato převzala za užívání domu v únoru 5 000 Kč, v březnu 5 000 Kč, dále v dubnu, květnu, červnu, červenci a srpnu po 5 000 Kč. Dále je zde kuchyňská linka 15 000 Kč. Žalovaný poté předložil řadu fotografií v jakém stavu byla nemovitost předtím než jí začali používat a předání klíčů a stav elektroměrů z předcházejícího bydlení žalovaného. 4. Na základě prováděného dokazování má soud skutkově za prokázané, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla uzavřena dohoda, která byla ze strany účastníků podepsána, na základě které byla pronajata předmětná nemovitost, a to na dobu určitou do 31. 1. 2023. Poté se stal vlastníkem žalobce, což bylo žalovanému sděleno. Žalovaný byl několikrát vyzýván k vyklizení nemovitosti, bylo mu sděleno, že nový vlastník nebude nájemní smlouvu prodlužovat. 3 4 C 39/2023 [příjmení] potom je, že žalovaný v současné době neplatí žádné nájemné, nemovitost užívá a ke dni rozhodování jí nevyklidil. 5. Občanský zákoník upravuje nájem bytu a domu v ust. § 2235 2301 Nájemní smlouva může být sjednána na dobu neurčitou, ale i na dobu určitou. Nájemní smlouva na dobu určitou zavazuje pronajímatele, aby zajistil, že nájemce může nerušeně užívat byt po stanovenou dobu. Nájemní poměr sjednaný na dobu určitou skončí uplynutím sjednané lhůty. Podle ust. § 2221 odst. 1 o. z. změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka. Z provedeného dokazování vyplývá, že nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou, žalobce neměl zájem na pokračování této nájemní smlouvy, což žalovanému sdělil. Vyzval jej z vyklizení, a k vyklizení nedošlo. Nájemní smlouva předložena soudu má potom písemnou formu a je z ní zcela zřejmé, že úmyslem bylo sjednat nájem na dobu určitou. Pokud žalovaný se domáhá toho, že takováto nájemní smlouva je neplatná, i tak žalobce jako nový vlastník by mohl podat žalobu na vyklizení, když dle ust. § 1040 o. z., kdo věc neprávem zadržuje může být vlastníkem žalován, aby jí vydal, v tomto případě vyklidil. Okresní soud proto dospěl k závěru, že v současné době neexistuje žádný právní důvod proto, aby žalovaný předmětnou nemovitost užíval a žaloba je tedy podána po právu, neboť nemovitost nevyklidil, nájemné neplatí, k dohodě o dalším užívání nedošlo. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému nemovitost vyklidit, přičemž vzhledem k tomu, že v nemovitosti bydlí i nezletilé děti, uložil tuto povinnost ve lhůtě 1 měsíce od právní moci rozsudku. 6. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a uložil žalovanému zaplatit tyto náklady, které činí za soudní poplatek z návrhu 5 000 Kč, pět úkonů právní pomoci po 1 500 Kč, 5x režijní paušál po 300 Kč, cestovné k procesnímu soudu ve výši 644,25 Kč, 4 půlhodiny ztráty času po 100 Kč, 21 % DPH, celkem 17 153,54 Kč. I náklady řízení soud umožnil žalovanému zaplatit v delší lhůtě než je lhůta zákonná, a to ve lhůtě 1 měsíce od právní moci rozsudku.