4 C 79/2023-35 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce se ve svém návrhu domáhal zaplacení částky 19 660 Kč s příslušenstvím, když je právnickou osobou zapsanou do obchodního rejstříku na základě § 18 zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Podle ust. § 1 zákona stanoví povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu. V případně porušení této povinnosti vzniká nárok na příspěvek. Žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka], číslo TP [anonymizováno] neměl v obdobích od 3. 4. 2020 do 26. 4. 2020, od 5. 2. 2021 do 28. 5. 2021, od 11. 9. 2021 do 30. 11. 2021 a od 1. 12. 2021 do 4. 2. 2022 sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobci proto vznikl nárok na příspěvek. Žalobci dále vznikl nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva, a to příspěvek ve výši 4 x 300 Kč. Žalovaný dlužnou částku přes předžalobní výzvu nezaplatil. 2. U žalovaného platí domněnka, že neměl námitky podle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. proti rozhodnutí bez nařízení jednání, když lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. 3. Žalobcem byly předložené listinné důkazy ze kterých vyplývá, že žalovaný je vlastníkem předmětného vozidla. 4. Na základě prováděného dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaný jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla neměl v obdobích od 3. 4. 2020 do 26. 4. 2020, od 5. 2. 2021 do 28. 5. 2021, od 11. 9. 2021 do 30. 11. 2021 a od 1. 12. 2021 do 4. 2. 2022 uzavřeno pojištění z provozu vozidla, čímž žalobci vzniká nárok na příspěvek. Pojištění zaniklo neplacením. Žalobce v souladu s ustanovením § 15 zákona č. 168/1999 Sb. zjistil, že povinné ručení placeno není. Protože v uvedeném období žalovaný jako vlastník neměl sjednáno pojištění, ačkoliv to bylo jeho povinností podle ustanovení § 1 zákona, přísluší žalobci podle ustanovení § 4 právo na příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušena povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. V daném případě je to počet 24 dní, 113 dní, 81 dní a 66 dní, přičemž denní sazba činí 65 Kč. Podle ustanovení § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/ 1999 Sb., potom žalobci náleží náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 4 x 300 Kč podle ustanovení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.. Žalovaný byl vyzýván k zaplacení příspěvku, příspěvek zaplacen není. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a uložil žalovanému žalovanou částku zaplatit, včetně zákonného úroku z prodlení. 5. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení, jež činí za soudní poplatek z návrhu 800 Kč, 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3x paušál po 100 Kč, 21% DPH, celkem 2 252 Kč. 6. Žalovanou částku i náklady řízení soud uložil žalovanému zaplatit podle ust. § 160 o.s.ř. v zákonné lhůtě 3 dní, přičemž náklady řízení uložil ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., uložil zaplatit k rukám právního zástupce žalobce. 3 4 C 79/2023