5 C 149/2023-33 — Okresní soud v Pelhřimově

Žalobce podal u zdejšího soudu dne 21.4.2023 návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když v návrhu uvedl, že na základě žádosti žalovaného [číslo] uzavřel dne 28.4.2021 s žalovaným smlouvu o úvěru na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr jednorázově čerpat do 6.5.2021 a splatit jej spolu se smluvními úroky nejpozději k 15.4.2026. Úroková sazba byla sjednána ve výši 13,9% ročně, hodnota RPSN představovala 18,57%, žalovaný měl jistinu úvěru s úroky splácet v měsíčních splátkách po 705 Kč vždy do každého 15. dne v měsíci od 15.6.2021. Žalovaný úvěr vyčerpal 28.4.2021, z důvodu prodlení žalovaného nastala splatnost úvěru 27.4.2022, žalovaný dluží žalobci 29 551,27 Kč sestávající se z nesplacené části jistiny 29 281,27 Kč a úvěrových poplatků ve výši 270 Kč. Součástí úvěrové smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky, Úvěrové podmínky i Sazebník poplatků. Dlužné poplatky tvoří 9 měsíčních poplatků za pojištění úvěru po 30 Kč Poslední splátka byla žalovaným uhrazena 19.7.2021, ode dne následujícího do 19.4.2023 žalobce kapitalizoval úrok z dlužné nesplacené jistiny úvěru na 6 188,30 Kč, obdobně kapitalizoval i úrok z prodlení na částku 3 495,45 Kč. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, žalobce označil žalovaného v návrhu bytem [adresa žalovaného], soud zjistil, že žalovaný již na této adrese nebydlí, jedná se o občana [země], usnesením zdejšího soudu ze dne 26.7.2023, č.j. 5 C 149/2023-13, mu byl z důvodu jeho neznámého pobytu ustanoven opatrovník. Opatrovník se k návrhu vyjádřil tak, že nezná osobní stanovisko žalovaného, soud by měl důsledně hodnotit žalobcem předložené důkazy. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 28.4.2021 mezi žalobcem a žalovaným soud zjistil, že na základě ní poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, žalovaný se zavázal splácet peněžní prostředky pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 705 Kč do 15.4.2026, úrok byl sjednán ve výši 13,9% ročně, bylo sjednáno v návrhu žalobcem uvedené pojištění v ceně 30 Kč měsíčně. Z dalších listin předložených žalobcem soud zjistil, že se žalovaný dostal s úhradou splátek do prodlení, upomínkou z 9.3.2022, která mu byla doručována na adresu jeho trvalého bydliště, byl žalovaný žalobcem upozorněn na dluh ve výši 5 231,98 Kč a byl vyzván k jeho okamžitému zaplacení do 27.4.2022. Dluh žalobce činí částku shora uvedenou, jak vyplývá z historického výpisu z úvěrového účtu žalovaného. Současně byly konstatovány součásti úvěrové smlouvy ve formě v návrhu uvedených úvěrových podmínek a Sazebníku poplatků. Mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), mající s ohledem na charakter účastníků a obsah smlouvy spotřebitelský charakter, na kterou se tedy vztahují příslušná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru měl žalobce dostatek informací na základě kterých kladně posoudil schopnost žalovaného úvěr splatit, současně soud konstatuje, že výše sjednané úrokové sazby 13,9% ročně nepřesahuje trojnásobek výše obvyklých úroků v té době sjednávaných a tedy v tomto směru dle ustálené judikatury není dán důvod považovat úvěrovou smlouvu v této části za neplatnou. Pokud žalobce žalovanému poskytl úvěr, byl žalovaný povinen ve formě sjednaných splátek čerpaný úvěr společně se sjednaným úrokem, cenou pojištění žalobci vrátit a pokud neplnil sjednané splátky, došlo ze strany žalobce k ukončení smluvního vztahu a k zesplatnění dlužného úvěru v souladu se sjednanými podmínkami úvěrové smlouvy, takovýto postup žalobce soudu shora uvedeným způsobem (výzva z 9.3.2022) doložil. Za této situace tedy došlo k ukončení smlouvy a vzniku závazku žalovaného zaplatit žalobci dlužnou částku ve výši 29 551,27 Kč, tvořící jistinu žalované částky a dlužné poplatky, zaplatit žalobci sjednaný úrok 13,9%, když návrhem žalobce požaduje jeho zaplacení pouze v úrokové výši 11,75% ročně, který k datu 19.4.2023 činí 6 188,30 Kč a běží od 3 5 C 149/2023 data 20.4.2023 v této úrokové sazbě z dlužné jistiny do jejího zaplacení, zaplatit žalobci dle § 1968 a § 1970 o.z. a dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 11,75% ročně, který k datu 19.4.2023 činí 3 495,45 Kč a běží od data 20.4.2023 v této úrokové sazbě z dlužné jistiny do jejího zaplacení. Soud tedy návrhu žalobce vyhověl. Žalobce jako ve věci úspěšný účastník má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu 1 183 Kč, odměny za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis návrhu), odměny za jeden úkon právní služby 2 300 Kč (účast při jednání soudu), tří paušálů po 100 Kč, jednoho paušálu 300 Kč, náhrady za ztrátu času ve výši 300 Kč (z náhrady za cestu z [obec] do [obec] a zpět v rozsahu 6 půlhodin při sazbě 100 Kč/půlhod žalobcem požadována pouze jedna polovina), náhrady jízdného ve výši 836,80 Kč (z náhrady jízdného automobilem o průměrné spotřebě 4,5 l nafty /100 km za ujetí vzdálenosti 248 km z [obec] do [obec] a zpět ve výši 1 673,50 Kč dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění předpisů pozdějších, při sazbě 5,20 Kč/km a ceně nafty 34,40 Kč požadována jedna polovina) dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění předpisů pozdějších a ze součtu shora uvedených položek, vyjma soudního poplatku, z 21% DPH, která činí 1 036,70 Kč Celkem se tedy jedná o náklady řízení ve výši 7 156,50 Kč a soud uložil žalovanému povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.