5 C 3/2023-22 — Okresní soud v Pelhřimově

Dne 6.10.2022 podal žalobce u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 9 494 Kč s 8,5% zákonným úrokem z prodlení z částky 9 494 Kč od 30.12.2021 do zaplacení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 875 Kč a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 9 494 Kč od 30.12.2021 do 29.3.2022. V návrhu uvedl, že předmětná pohledávka vznikla na základě smlouvy o úvěru [číslo] která byla mezi účastníky uzavřena dne 29.11.2021 distančním způsobem, dle smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr do výše 7 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle čl. IV a čl. IX smlouvy o úvěru k datu splatnosti dle čl. IX smlouvy o úvěru. Za poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za jím objednané volitelné služby. Na základě této smlouvy žalovaný převodem na svůj bankovní účet čerpal dne 29.11.2021 částku 4 000 Kč, dne 2.12.2021 částku 1 900 Kč a dne 6.12.2021 částku 1 100 Kč. Úvěr byl splatný 29.12.2021, žalovaný ničeho neuhradil a dluží žalobci jistinu úvěru 7 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 1 970 Kč, poplatek za službu Presto 495 Kč, poplatek za službu Informační SMS servis 29 Kč a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 875 Kč Tyto účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného jsou stanoveny paušální denní částkou 35 Kč za řešení prodlení prostřednictvím telefonu, e-mailu či korespondence, maximálně ve výši 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky. Částka 875 Kč na těchto nákladech se sestává z uvedených poplatků za období od 30.12.2021 do 11.3.2022 za 32 SMS, 41 e-mailů a 13 telefonátů. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. Po výzvě soudu vůči žalobci ohledně odstranění vad návrhu v části týkající se požadovaného nároku ve výši 0,1% denně z částky 9 494 Kč od 30.12.2021 do 29.3.2022, byl usnesením zdejšího soudu ze dne 27.2.2023, č.j. 5 C 3/2023-14, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu v této části pravomocně odmítnut. K nařízenému jednání se účastníci nedostavili, žalovaný se k věci nevyjádřil. Z listin předložených soudu žalobcem soud zjistil, že mezi účastníky byla distančním způsobem uzavřena smlouva o úvěru [číslo] ve které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr do částky 7 000 Kč s postupným čerpáním. Ze smlouvy vyplývá, že splatnost byla dojednána na den 29.12.2021, výše poplatku za sjednání úvěru byla ve smlouvě uvedena částkou 1 890 Kč, když dle čl. IV odst. 2 smlouvy se jedná o poplatek, který je konkrétně specifikován v čl. 1 Sazebníku. Za každé čerpání byl žalovaným zvolen poplatek ve výši 165 Kč, tedy tzv. poplatek za službu Presto a dále byl sjednán měsíční poplatek 29 Kč za informační SMS servis. Součástí této smlouvy je Sazebník a pokud na něj odkazuje smlouva o spotřebitelském úvěru ohledně stanovení výše poplatku za poskytnutí úvěru, je v něm tento poplatek uveden částkou rovnající se 22% z půjčené částky. Ve smlouvě byla sjednána výše 35 Kč denně za různé druhy korespondence s žalovaným v případě jeho prodlení, žalobce uvádí, že z důvodu prodlení žalovaného se snažil žalovaného kontaktovat 32 x formou SMS, 41 x formou e-mailu a 13 x formou telefonu. Dále žalobce soudu doložil, že posoudil úvěruschopnost žalovaného, doložil, že v návrhu uvedených dnech žalovaný ze sjednaného úvěru vyčerpal 7 000 Kč formou uvedených tří plateb na jím uvedený účet. Ze shora uvedeného vyplývá, že mezi účastníky byla uzavřena o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), mající s ohledem na charakter účastníků a obsah smlouvy spotřebitelský charakter, na kterou se tedy vztahují příslušná ustanovení zákona č. 3 5 C 3/2023 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. I když ve smlouvě není uveden žádný úrok, který by měl být v případě úvěrové smlouvy sjednán, dle názoru soudu fakticky úlohu úroku z úvěrové částky představuje sjednaný poplatek za sjednání úvěru. Ohledně jeho výše je dán ve smlouvě o úvěru určitý rozpor, když je v ní uvedeno, že žalovaný se jej zavazuje zaplatit ve výši uvedené v čl. 1 Sazebníku, tedy ve výši 22% z úvěrové částky, což představuje částku 1 540 Kč, ovšem v jiné části úvěrové smlouvy (čl. IX) je tento poplatek uveden částkou 1 890 Kč. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu je pak tento poplatek požadován částkou 1 970 Kč. Soud vychází z toho, že součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru je Sazebník, ve smlouvě je jednoznačně uvedeno, že poplatek za poskytnutí úvěru je dán částkou dle tohoto Sazebníku a 22% z úvěrové částky činí 1 540 Kč. Pokud ve smlouvě v čl. IX byl tento poplatek uveden částkou 1 890 Kč, jedná se o chybné vyčíslení tohoto poplatku a soud v rámci svého rozhodování vychází z toho, že tento poplatek byl sjednán částkou 1 540 Kč. Současně v souladu s návrhem soud konstatuje, že ve smlouvě byly sjednány poplatky v návrhu uvedené 165 Kč za převod, v případě tří převodů se jedná o částku 495 Kč, a dále 29 Kč za SMS servis měsíčně. Pokud poplatek za vedení účtu fakticky plní roli úroku, konstatuje soud, že v této části nepovažuje smlouvu o spotřebitelském úvěru za nijak neplatnou, sazba 22% není dle názoru soudu nepřiměřená, navíc samotný poplatek za sjednání úvěru v sobě obsahuje i další složky vztahující se k administrativnímu posouzení a vedení úvěru apod.. Dle shora uvedeného soud považuje nárok žalobce za důvodný v části nároku žalobce na zaplacení úvěrové jistiny 7 000 Kč, tří poplatku 165 Kč za službu Presto, poplatku 29 Kč za SMS servis. V případě poplatku za poskytnutí úvěru jej soud považuje za důvodný pouze v části ve výši 1 540 Kč. V případě požadovaných nákladů 875 Kč (25 dnů x 35 Kč) soud považuje za zcela zbytečné, aby v případě prodlení žalovaného žalobce denně po dobu 25 dnů zasílal žalovanému SMS, e-maily a pokoušel se jej telefonicky spojit v případě, že je zřejmé, že žalovaný na prvotní SMS, e-mail či telefonický pokus o spojení nereaguje, zcela dostatečné jsou dle názoru soudu takové urgence po dobu maximálně tří dnů, během nichž lze vyčerpat jednotlivé způsoby telefonické komunikace, vyčkat určité lhůty k reakci žalovaného a je zcela zbytečné mu 25 dnů zasílat takové množství SMS, e-mailů a pokoušet se jej telefonicky kontaktovat. Soud tedy v rámci těchto nákladů místo částky 875 Kč přiznává žalobci pouze částku 105 Kč (3 dny x 35 Kč). Za této situace soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 9 169 Kč a dále od 30.12.2021, tedy po datu splatnosti, do zaplacení i z této částky úrok z prodlení 8,5% ročně dle § 1968 a § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Ve zbývající části týkající se zaplacení částky 1 200 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně od 30.12.2021 soud návrh zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobce byl úspěšný v 88,4% předmětu řízení, jeho neúspěch spočíval v 11,6% předmětu řízení, za této situace při odečtení neúspěchu od jeho úspěchu má nárok na náhradu 76,8% jemu vzniklých nákladů řízení. Žalobci vznikly náklady řízení ve výši 2 252 Kč, sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 800 Kč, odměny za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po 300 Kč, tří paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 1, 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění předpisů pozdějších a ze součtu odměny a paušálů z 21% DPH, která činí 252 Kč. Z těchto nákladů činí jejich 76,8% částku 1 729,50 Kč a soud uložil žalovanému povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit, a to dle § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.