4 C 118/2024-27 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce se ve svém návrhu domáhal zaplacení částky 19 035 Kč s příslušenstvím, když je právnickou osobou zapsanou do obchodního rejstříku na základě § 18 zákona č. 168/1999 Sb.,o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Podle ust. § 1 zákona stanoví povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu. V případně porušení této povinnosti vzniká nárok na příspěvek. Žalovaná jako vlastník a provozovatel vozidla SPZ , SPZ, , číslo , Anonymizováno, v obdobích od 9. 11. 2022 do 7. 1. 2023, od 8. 1. 2023 do 1. 5. 2023 a od 2. 5. 2023 do 14. 8. 2023 sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobci proto vznikly nároky na příspěvek ve výši 3 900 Kč, 7 410 Kč a 6 825 Kč. Žalobci dále vznikl nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva, a to příspěvek ve výši 3 x 300 Kč. Žalovaná dlužnou částku přes předžalobní výzvu nezaplatil.2. U žalované platí domněnka, že neměla námitky podle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. proti rozhodnutí bez nařízení jednání, když lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.3. Jak vyplývá ze zprávy MěÚ , adresa, žalovaná je vlastník vozidla SPZ , SPZ, , a to doposud. Žalobcem byly předloženy výzvy k úhradě, upomínky, předžalobní upomínky, doklady o odeslání.4. Na základě prováděného dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaná jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla neměla v obdobích od 9. 11. 2022 do 7. 1. 2023, od 8. 1. 2023 do 1. 5. 2023 a od 2. 5. 2023 do 14. 8. 2023 uzavřeno pojištění z provozu vozidla, čímž žalobci vzniká nárok na příspěvek. Pojištění zaniklo neplacením. Žalobce v souladu s ustanovením § 15 zákona č. 168/1999 Sb. zjistil, že povinné ručení placeno není. Protože v uvedených obdobích žalovaná jako vlastník neměla sjednáno pojištění, ačkoliv to bylo její povinností podle ustanovení § 1 zákona, přísluší žalobci podle ustanovení § 4 právo na příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušena povinnost, tedy v prvém případě 60 dní, v druhém případě 114 dní a v třetím případě 105 dní a výše denní sazby podle druhu vozidla v daných případech 65 Kč. Podle ustanovení § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/ 1999 Sb., potom žalobci náleží náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 3 x 300 Kč podle ustanovení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.. Žalovaná byla vyzývána k zaplacení příspěvku , příspěvek zaplacen není. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a uložil žalované žalovanou částku zaplatit, včetně zákonného úroku z prodlení.5. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení, jež činí za soudní poplatek z návrhu 800 Kč, 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3x paušál po 100 Kč, 21% DPH, celkem 2 252 Kč.6. Žalovanou částku i náklady řízení soud uložil žalované zaplatit podle ust. § 160 o.s.ř. v zákonné lhůtě 3 dní, přičemž náklady řízení uložil ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., uložil zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.