4 C 123/2024-28 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce se ve svém návrhu domáhá zaplacení částky 21 076,06 Kč s příslušenstvím, když s žalovanou uzavřel dne 19. 2. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl poskytnut žalované úvěr ve výši 15 200 Kč. Žalovaná se zavázala dluh splácet, byl sjednán úrok, byla zkoumána úvěruschopnost žalované. Úvěr byl vyplacen a žalovaná se dostala do prodlení, proto2 4 C 123/2024byl zesplatněn. Dlužná částka činí jistině 15 200 Kč, poplatek za poskytnutí 3 960 Kč, poplatek za služby 165 Kč, poplatek za informační servis 29 Kč, dále kapitalizované úroky a smluvní pokuta.2. Žalovaná se k jednání nedostavila, soud proto postupoval podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Ze strany žalobce byla předložena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru, když žalované byl poskytnut úvěr ve výši 15 200 Kč, přičemž RPSN činí 1 572,56 %. Žalovaná se zavázala vrátit 19 354 Kč, a to do měsíce od určení. Dále byl předložen popis základních vlastností spotřebitelského úvěru ze kterých právě RPSN vyplývá, výpis o posouzení úvěruschopnosti, přehled bankovních transakcí, Všeobecné obchodní podmínky, sazebník.4. Na základě prováděného dokazování má soud skutkově za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15 200 Kč, přičemž ze smlouvy vyplývá, že RPSN v daném případě činila 1 572,56 %. Žalovaná na svůj dluh nesplácela.5. Soudy jsou povinny v nalézacím řízení i při pasivitě dlužníka zkoumat, zda smlouva o úvěru spotřebitelského charakteru není ve zjevném rozporu s dobrými mravy podle § 588 o. z.. Jestliže souhrn práv a povinností plynoucí ze smlouvy o úvěru je natolik nevýhodný a nevyvážený, že vede k nepřiměřenému postižení dlužníka, je třeba pokládat smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou dle § 580 odst. 1 o. z.. Jak je patrno ze smlouvy o úvěru RPSN, byť je pouze jednou z posuzovaných okolností, v daném případě činí 1 572,56 %. Žalovaná si půjčila 15 200 Kč s tím, že do jednoho měsíce zaplatí 19 354 Kč. Soud proto považuje smlouvu za neplatnou. Při absolutní neplatnosti smlouvu nastupuje režim bezdůvodného obohacení, který ve smyslu § 2993 o. z. znamená, že každá ze stran může požadovat pouze to, co v rámci neplatného závazku poskytla druhé straně. Žalobce poskytl žalované částku 15 200 Kč, což je částka o bezdůvodného obohacení. V uvedeném režimu potom nemůže náležet žádná další částka. Soud proto žalobě týkající se jistiny ve výši 15 200 Kč včetně zákonného úroku z prodlení vyhověl, a pokud se žalobce domáhá další částek, návrh v tomto rozsahu zamítl.6. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a vzhledem k tomu, že žalobce byl ve větší části úspěšný a náleží mu 44 % nákladů řízení, soud uložil žalované zaplatit částku 1 010 Kč na nákladech řízení, když celkové náklady činí částku 2 296 Kč, se stávajících ze soudního poplatku 844 Kč, 3 úkonů právní služby podle ust. § 14b ve výši 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21% DPH. Žalovanou částku i náklady řízení soud uložil žalované zaplatit v zákonné lhůtě třech dní. Náklady řízení potom podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce .