5 C 100/2022-258 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Dne 5.5.2022 podal žalobce u zdejšího soudu vůči žalovaným žalobu, ve které se domáhal, aby soud žalovaným jako vlastníkům pozemku parc.č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, uložil povinnost zdržet se zásahů do části pozemku parc.č. , hodnota, v délce společné hranice s pozemkem parc.č. , hodnota, , který je ve vlastnictví žalobce a v šířce 2,5 m po celé délce této hranice ve formě stavebních, výkopových, těžebních či jiných prací, které by mohly ovlivnit statiku oplocení zbudovaného, hodnota, na pozemku parc.č. , hodnota, při hranici s pozemkem parc.č. , hodnota, . V žalobě uvedl, že je vlastníkem pozemku parc.č. , hodnota, , žalovaní jsou dva ze spoluvlastníků pozemku parc.č. , hodnota, , pozemky spolu sousedí v délce hranice 61 m, jsou situované ve svahu a v terénu jsou od sebe odděleny mezí o šířce cca 2-2,5 m a výšce 1-1,2 m, která je součástí pozemku žalovaných, tato mez nebyla nikdy udržována např. sečením ani hospodářky využívána. Na svém pozemku parc.č. , hodnota, na straně sousedící s pozemkem parc.č. , hodnota, žalobce vybudoval v místě původního drátěného oplocení nové oplocení s betonovou podezdívkou, v rámci jeho výstavby provedl částečnou úpravu zpevnění meze v rámci prevence sesuvu půdy, která by měla za následek poškození statiky oplocení a navazujících staveb, které jsou s oplocením stavebně spojeny. Tyto terénní úpravy nijak nesnížily využitelnost předmětné meze, nezpůsobily žalovaným žádnou škodu, nedošlo k navezení žádné zeminy, bylo pracováno se zeminou stávající. Po zhotovení oplocení podala 4.10.2021 u stavebního úřadu prvá žalovaná žádost o rozhodnutí o odstranění nepovoleného navezení zeminy v délce 61 m a šířce 3 m tvořící shora popsanou mez, stavební úřad provedl obhlídku a konstatoval, že není oprávněn ve věci vydat jakékoliv rozhodnutí, neboť provedené terénní úpravy ani zhotovení nového oplocení nepodléhá souhlasu stavebního úřadu. Mez mezi pozemky existuje historicky, prvá žalovaná však tvrdí, že mez mezi pozemky nikdy nebyla a vybudoval ji až žalobce při výstavbě oplocení, žalovaní požadují odstranění meze s tím, že neodstraní-li ji žalobce, odstraní ji oni sami. Dne 15.11.2021 začala prvá žalovaná mez odkopávat. Protože mez má zásadní vliv na statiku oplocení a na navazující stavby a dle dotázaných statiků existuje nebezpeční, že po odtěžení zeminy tvořící mez může dojít ke zborcení oplocení, reagoval žalobce na snahu prvé žalované z uvedeného dne přivoláním Policie České republiky. Prvá žalovaná následně začala vyvíjet snahy o odstranění meze odtěžením zeminy za pomoci stavební techniky, když sjednávala s obsluhou stavební techniky odtěžení meze. Obsluha stavební techniky jí sice odmítla s tím, že je zjevné, že po odtěžení meze dojde k narušení statiky oplocení, je však z tohoto zřejmé, že prvá žalovaná má nadále v úmyslu mez odstranit. Z tohoto důvodu podal žalobce návrh na nařízení předběžného opatření, kterým bylo žalovaným uloženo zdržet se zásahů do části pozemku parc.č. , hodnota, , následná jednání o smírném řešení sporu byla neúspěšná, neboť prvá žalovaná odmítla veškeré varianty žalobcem nabízeného řešení s tím, že jediným přijatelným řešením je odstranění celé meze s tím, že pokud to neučiní žalobce, učiní tak ona sama. Proto s odkazem na ust. § 1018 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), podal žalobce u soudu tuto žalobu.3 5 C 100/20222. Prvá žalovaná s žalobou nesouhlasila, namítla, že žaloba je podávána pouze proti dvěma spoluvlastníkům pozemku parc.č. , hodnota, , ač další spoluvlastnicí byla , jméno FO, , která sice , datum, zemřela, nicméně do jejích práv po rozhodnutí soudu v dědickém řízení vstoupí její dědici, s kterými by mělo být také jednáno. V závěru řízení v tomto směru namítla, že v současné době je pozemek ve spoluvlastnictví čtyř osob. Nesouhlasí s tvrzením žalobce ohledně meze, až do svévolného navezení zeminy žalobcem na tuto část pozemku žalovaných byla i tato část jejich pozemku využívána v souladu s jejich určením, tedy jako trvalý travní porost, není pravdou, že by došlo ze strany žalobce v rámci výstavby nového oplocení k provedení částečné úpravy terénu a zhutnění meze za účelem prevence sesuvu půdy, nesouhlasí s tvrzením žalobce, že na pozemek parc.č. , hodnota, nebyla navezena z jeho strany zemina. Sám žalobce ve svých dopisech z 24.9.2021 a 7.3.2022 navezení zeminy v celé délce společné hranice připustil, navrhl alternativní řešení úhradou škody nebo odkupem části pozemku či provedením takové úpravy valu, která by nenarušila stabilitu vlastního oplocení odtěžením části valu, ovšem s těmito řešeními prvá žalovaná nesouhlasila a opakovaně požadovala odstranění žalobcem navezené zeminy. Žalobce navezl zeminu na část pozemku parc.č. , hodnota, v délce 61 m, šířce 3 m a tímto neoprávněným postupem omezil významně vlastnické právo žalovaných. Požadovala zamítnutí žaloby.3. Druhý žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že žalobce zásah do práv vlastníků pozemku parc.č. , hodnota, neprovedl, má s žalobcem dobrý sousedský vztah, tvrzení žalobce uvedená v žalobě, zejména ohledně meze, odpovídají skutečnosti a historickým reáliím. Jednání se neúčastnil ze , podezřelý výraz, důvodů.4. Podání žaloby předcházelo řízení o návrhu žalobce na nařízení předběžného opatření, usnesením zdejšího soudu ze dne 24.3.2022, č.j. , spisová značka, , bylo odpůrcům , Jméno zainteresované osoby 1/0, , , Jméno zainteresované osoby 2/0, a , jméno FO, , jméno FO, jako spoluvlastníkům pozemku parc.č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, uložena povinnost zdržet se zásahů do části pozemku parc.č. , hodnota, ve stejném rozsahu, jak se nyní žalobce domáhá v tomto řízení, když soudem bylo dospěno k závěru, že navrhovatel , Jméno zainteresované osoby 0/0, osvědčil zákonné důvody pro jeho nařízení v rámci ochrany jeho vlastnických práv a předcházení vzniku škody.5. Mezi účastníky je nespornou skutečností, že v rámci katastrálního území , adresa, je žalobce vlastníkem pozemku parc.č. , hodnota, , žalovaní jsou dva ze čtyř spoluvlastníků pozemku parc.č. , hodnota, , že tyto pozemky spolu sousedí a mají tedy společnou hranici. Tyto skutečnosti vyplývají i ze soudem konstatovaných výpisů z katastru nemovitostí a kopie mapy katastru nemovitostí. Pokud se jedná o tuto společnou hranici, bylo soudem provedeno ohledání na místě samém dne 23.11.2022, na místě byla konstatována vybudovaná podezdívka plotu na pozemku žalobce v délce společné hranice mezi pozemky. Na místě samém byly konstatovány geodetické dřevěné kolíky znázorňující průběh hranice mezi pozemky, které byly umístěny v rámci geodetického zaměření hranice v souvislosti s digitalizací pozemkové mapy. Sama prvá žalovaná v průběhu řízení uvedla, že toto zaměření respektuje. Při ohledání bylo zjištěno, že podezdívka plotu se nenachází přímo na hranici mezi pozemky, ale je umístěna na pozemku parc.č. , hodnota, , od podezdívky směrem k hranici mezi pozemky vede určitá „rovná část“, tzv. plato, jeho část se nachází na pozemku parc.č. , hodnota, , část na pozemku parc.č , hodnota, , následuje od hrany plata svažující se část vedoucí po pozemku parc.č , hodnota, . Betonovou podezdívku navazuje na části novostavby vybudované žalobcem. Na místě bylo provedeno šetření již dne 11.11.2021 odborem výstavby , právnická osoba, ve věci kontroly terénních úprav v rámci řízení zahájeno na žádost prvé žalované 4.10.2021, byla konstatována celková délka meze 61 m, šířka meze 2-2,5 m, šíře horního plata 0,8 m, výška meze je 1-1,2 m, při této prohlídce žalovaní, jak vyplývá ze sepsaného protokolu, namítali, že na jejich pozemek byla navezena zemina a došlo k vytvoření umělé meze, žalobce toto popíral s tím, že žádná mez uměle vytvořena nebyla, k navezení zeminy nedošlo, mez je původní a byla provedena pouze povrchová úprava. , právnická osoba, ,4 5 C 100/2022odbor výstavby, věc uzavřel , spisová značka, ze dne 30.11.2021 , kterým účastníkům sdělil, že z důvodů v něm uvedených není k terénním úpravám nutný žádný souhlas ani rozhodnutí stavebního úřadu, žalobcem vybudované oplocení nevyžaduje žádné opatření stavebního úřadu.6. Pokud se jedná o existenci meze jako takové mezi předmětnými pozemky jsou dle názoru soudu její existence a její historický vývoj prokázány svědeckými výpověďmi řady vyslechnutých svědků, které potvrzují v tomto směru tvrzení žalobce a naopak vyvrací tvrzení prvé žalované o její historické neexistenci. Současně řada svědků vyvrací tvrzení prvé žalované, že v místě, kde se v současné době, dle jejího názoru uměle vytvořená, mez nachází, před výstavbou betonové podezdívky byla vždy tato část pozemku využívána v souladu se svým určením jako trvalý travní porost. Soud v otázce existence meze mezi pozemky vyslechl řadu svědků, kteří se vyjadřovali k poměrům na hranici mezi pozemky až do značně vzdáleného období. Z jejich výpovědí vyplývá, že pozemek žalobce byl v minulosti svažitý směrem k pozemku žalovaných, vždy mezi pozemky byla v minulosti určitá nerovnost. Například nejstarší svědek , jméno FO, ,