5 C 88/2024-21 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Dne 4.4.2024 podal žalobce u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 86 956,45 Kč s 21,69% úrokem ročně z částky 40 701,78 Kč od 28.9.2023 do zaplacení, s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 40 701,78 Kč od 28.9.2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 850,08 Kč a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 6 208,15 Kč. V návrhu uvedl, že je právním nástupcem společnosti , právnická osoba, , adresa, , IČ , IČO, , která s žalovanou dne 23.7.2021 uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , podezřelý výraz, , jejíž součástí jsou Smluvní podmínky. Na základě této smlouvy byly právním předchůdcem žalobce poskytnuty žalované peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce i částku ve výši 62 824 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 48 205 Kč s úrokovou sazbou ve výši 21,69% ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 10 410 Kč, zavázala se zapůjčenou částku včetně úroku a poplatků uhradit v 21 měsíčních splátkách po 5 373 Kč, když poslední splátka byla stanovena na 23.4.2023. Poslední splátka byla žalovanou uhrazena 21.11.2021. Ke dni 21.5.2022 činila dlužná jistina částku 40 701,78 Kč, dlužný poplatek částku 46 254,67 Kč, jistina se úročí úrokem ve výši 21,69% ročně od 24.4.2023, tedy ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky. Pohledávka byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek z 21.9.2023 s účinností ke dni 27.9.2023, žalovaná do data postoupení pohledávky uhradila celkem 22 000 Kč, žalobci dluží částku 86 956,45 Kč, sestávající se z jistiny 40 701,78 Kč, poplatku 46 254,67 Kč, kapitalizovaného úroku 3 850,08 Kč (vypočten při sazbě 21,69% ročně z jistiny za dobu od 24.4.2023 do 27.9.2023), kapitalizovaného úroku z prodlení 6 208,15 Kč (vypočten při sazbě 8,5% ročně z jistiny za dobu od 21.12.2021, tedy od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky do 21.12.2021). Od 28.9.2023 běží úroky ve sjednané výši a úroky z prodlení v zákonné výši, vše až do zaplacení.2. Z listin předložených soudu žalobcem soud zjistil, že mezi žalovanou a společností , právnická osoba, , adresa, , IČ , IČO, , byla dne 23.7.2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , podezřelý výraz, , na základě níž byla žalované poskytnuta hotovostní částka ve výši 50 000 Kč za podmínek ve formě sjednaných úroků, poplatků a splátek, jak žalobce v návrhu uvádí. Sjednaný poplatek činil částku 60 115 Kč a sestával se z úroku 48 205 Kč vypočteného při úrokové sazbě 86% (nikoli 21,69% jak uvádí žalobě v návrhu) ročně na dobu řádného trvání smlouvy, z částky 1 500 Kč za zpracování úvěru, z částky 10 410 Kč za komfortní a flexibilní splácení. Součástí této smlouvy jsou příslušné smluvní podmínky, z nichž vyplývají i další sjednané povinnosti ze strany žalované, zejména se jedná o povinnost hradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky v případě neuhrazení splátky úvěru, sankční poplatek 300 Kč za zaslanou upomínku, když ve smlouvách byl sjednán maximální počet upomínek dle druhu smlouvy, dále povinnost hradit poplatek za zahájení vymáhání dluhu ve formě paušalizované náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 1 000 Kč. Dále žalobce soudu doložil smlouvu o postoupení pohledávek, z níž vyplývá, že byla mezi žalobcem a poskytovatelem úvěru uzavřena dne 21.9.2023, doložil, že žalované na adresu , adresa, odeslal oznámení o postoupení pohledávky z 29.9.2023, ve kterém vyzval žalovanou k zaplacení dluhu do 10 dnů od data doručení dopisu, doložil podacím lístkem předání tohoto oznámení k poštovní přepravě dne 27.10.2023. Zákaznickou kartou doložil, že tato adresa je uvedena jako náhradní kontaktní adresa žalované v žádosti o spotřebitelský úvěr.3. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce dne 23.7.2021 smlouvu mající dle jejího obsahu charakter smlouvy o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o. z.) mající s ohledem na charakter účastníků a3 5 C 88/2024obsah smlouvy spotřebitelský charakter, na kterou se tedy vztahují příslušná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud na základě provedeného dokazování ve formě konstatování obsahu smlouvy shledává její neplatnost z následujících důvodů. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.4. V daném případě došlo při uzavírání shora uvedené smlouvy k ujednání, které se týká povinností žalované zaplatit žalobci s úvěrovou částkou i další částky, které byly ve smlouvě specifikovány jako úroky, shora uvedený poplatek, byl sjednán úrok při roční úrokové sazbě 86%. Pokud se jedná o takto sjednaný úrok, jedná se o úrok vyššího charakteru, z hlediska dobrých mravů je dle ustálené judikatury úroková míra v rozporu s dobrými mravy tehdy, pokud výše sjednaných úroků podstatně převyšuje úrokovou sazbu obvyklou v době jejich sjednání, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů a půjček. Za nepřiměřenou se úroková sazba považuje u tohoto druhu úvěrů poskytovaných v nebankovním sektoru tehdy, pokud přesahuje obvyklou úrokovou míru přibližně trojnásobně. V tomto případě dle zjištění soudu činila dle statistiky České národní banky průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami v domácí měně domácnostem pro spotřebu s fixací sazby na dobu od jednoho roku do pěti let v červenci 2021 výši 7,23% ročně (v případě úroku na spotřebu, bydlení a ostatní 3,24% ročně). Sjednaná úroková sazba trojnásobek těchto obvyklých úroků výrazně přesahuje a lze tedy konstatovat, že v části týkající se sjednaných úroků je smlouva z tohoto důvodu neplatná. Pokud se jedná o smluvní pokutu, lze ohledně základní smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné částky konstatovat, že co do sjednané výše není v rozporu s dobrými mravy, svou výší nepřesahuje míru přiměřenou dle ustálené soudní judikatury, je však nutno přihlédnout k tomu, že se nejedná o jedinou ve smlouvách sjednanou smluvní pokutu, k prodlení žalované se vztahují různé další sankční povinnosti ve formě hrazení dosti vysokých částek za upomínky, hrazení poplatku za zahájení vymáhání dluhu. Veškeré povinnosti žalované v celkovém souhrnu způsobují dle názoru soudu zjevnou nevyváženost úvěrové smlouvy. Právní předchůdce žalobce si do předtištěného formuláře smlouvy o úvěru zakotvil shora uvedené poplatky, v rámci těchto poplatků již byl shora konstatován v rozporu s dobrými mravy sjednaný úrok, v rámci tohoto poplatku pak za zpracování úvěru je sjednán poplatek ve výši 1 500 Kč, za komfortní a flexibilní splácení poplatek ve výši 10 410 Kč, tedy celkem se jedná kromě uvedených úroků o další poplatky v celkové výši 11 910 Kč, které představují kolem 23% z výše úvěrové jistiny. Administrativa by však u tohoto typu smluv neměla být s ohledem na charakter smlouvy nákladná, s ohledem na předtištěnost smlouvy a jednoduchost a rychlost vyplnění smlouvy by měla být jednoduchá, rychlá a z hlediska evidence z větší části elektronická. Je tedy zřejmá neúměrnost těchto poplatků, a to i při srovnání s bankami, u nichž je, jak je obecně známo, mnohem nižší, pohybující se v jednotkách procent výše úvěru. Je zřejmé, že se jedná pouze o skryté a tedy nepřípustné navýšení dohodnutého úroku za účelem navýšení zisku věřitele. Je tedy zřejmé, že žalovaná se vlastně v rámci smlouvy zavázala nejen k vrácení základní úvěrové částky a úroků, ale též k zaplacení dalšího žalobcem požadovaného poplatku, který ve svém součtu s úroky dosahuje částky 60 115 Kč, tedy dalších více jak 100% úvěrové jistiny. I když tedy z úvěru 50 000 Kč žalovaná již fakticky zaplatila 22 000 Kč, stále žalobci dluží na jistině a dlužných poplatcích dle tvrzení žalobce částku ve výši 86 956,45 Kč. Z toho je zcela zřejmá nevyváženost a nepoměr podmínek smlouvy, která zakládá nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, čímž se dostává do zřejmého rozporu s dobrými mravy. Na tom nic4 5 C 88/2024nemění skutečnost, že žalovaná smlouvu v popsané podobě uzavřela. Zákonná úprava předpokládá u uzavřených smluv jejich podrobení přezkumu z hlediska okolností zásadních pro její platnost, když je nutno vzít v úvahu i charakter tohoto smluvního