4 C 144/2025-20 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Z oddacího listu a výslechu účastníků soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství, jak shora uvedeno. Manželka má občanství české a manžel občanství egyptské. Z manželství se narodilo jedno nezletilé dítě. Manželé společné bydliště nikdy neměli.2. Manželka podala návrh na rozvod manželství a jako účastnice řízení uvedla, že do Egypta za manželem létala. Potom se narodil syn. Dva měsíce byli spolu. Před více než 3 lety však odletěla, ale od té doby se neviděli, ani spolu nekomunikují. Manžel údajně je rozvedený, našel si novou ženu a má dítě. Za hlavní příčinu rozvratu považuje fyzický a psychický nátlak, který byl i na malého náznakem, a proto odletěla. Manžel zpočátku agresivní nebyl, pak začal žárlit a šlo to ráz na ráz. Manželské soužití by obnovit nešlo. Výživné nedostává.3. Manželovi byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu, a ten nechal rozhodnutí na úvaze soudu.4. Podle ust. § 47 zák. č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt. Vzhledem k tomu, že manželka je občanem České republiky je dána pravomoc českého soudu. Podle ust. § 49 z. p. m. s. osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Podle ust. § 50 rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Jestliže by bylo třeba podle odstavce 1 použít cizího právního řádu, který rozvod manželství nedovoluje anebo jej připouští jen za okolností mimořádně tíživých, použije se českého právního řádu, jestliže alespoň jeden z manželů je státním občanem České republiky nebo alespoň jeden z manželů má v České republice obvyklý pobyt. Vzhledem k tomu, že manželka je občanem České republiky a má v České republice obvyklý pobyt, postupoval soud podle českého právního řádu. Podle ust. § 755 odst. 1 o.z., manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.5. Vzhledem k tomu, že manželé spolu již delší dobu nežijí, lze dospěl k závěru, že manželství neplní své funkce, je trvale rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Jsou proto splněny všechny zákonné předpoklady ust. § 755 o.z., k tomu, aby manželství bylo rozvedeno. Za hlavní příčinu rozvratu lze označit to, že účastníci nikdy nezaložili společnou domácnost, nepoznali se a v současné době ani jeden nemá zájem o obnovení soužití. Soud proto návrhu na rozvod manželství vyhověl. Výkon rodičovské odpovědnosti pro dobu před i po rozvodu manželství k nezletilému dítěti byl upraven rozsudkem zdejšího soudu ze dne 30.4.2025, čj. 8Nc 1012/2025-26, když v tomto řízení bylo rozsáhle pátráno po otci, ale bezvýsledně.6. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle ust. § 23 z.ř.s. s tím, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Náklady opatrovníka hradí stát.