4 C 147/2025-25 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce se ve svém návrhu domáhal zaplacení částky 41 184 Kč s příslušenstvím, když mezi žalovaným a společností , právnická osoba, . došlo dne 22. 3. 2023 k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Nedílnou součástí smlouvy je předpis splátek. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit úrok v pevné výši 1 014 Kč a dále paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím úvěru. Žalovaný se zavázal zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 9 800 Kč, administrativní činnost 2 770 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště 3 600 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 37 184 Kč se zavázal hradit v 14-ti měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Poslední splátku tak byl povinen uhradit do 22. 5. 2024. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas a porušil své závazky. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena 11. 5. 2023 ve výši 3 000 Kč. Žalobci proto vznikl nárok na uhrazení dosud neuhrazené části, když tato činila na jistině 17 255, 49, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 756,85 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 7 712 Kč , úhradu za administrativní činnost 2 373,95 Kč a úhradu za umožnění splátek v hotovosti 3 085,71 Kč. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 10. 2024 postoupena na žalobce, o čemž byl žalovaný informován. Dluh přes předžalobní výzvu zaplacen není.2. Žalovaný se k jednání nedostavil ani neomluvil, soud proto ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal bez jeho přítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 22. 3. 2023 č. , hodnota, vyplývá, že mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které bylo žalovanému poskytnuto 20 000 Kč. Tento se zavázal zaplatit úroky v celkové výši 1 014 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 9 800 Kč, náklady na vyhotovení úvěrového případu 2 770 Kč a za inkaso plateb v hotovosti 3 600 Kč, celkem 37 184 Kč. Tuto částku se zavázal splácet v 14 -ti splátkách po 2 656 Kč. Mezi účastníky byla dohodnuta zápůjční úroková sazba 8 %, přičemž RPSN činilo 272,44 %. Přílohou je splátkový kalendář, ze kterého vyplývá, jak byly splátky předepsány, přičemž na úvěr bylo zaplaceno dne 23. 3. 2023 celkem 3 000 Kč a 11. 5. 2023 celkem 3 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávky byla pohledávka postoupena na žalobce, o čemž byl žalovaný informován. Žalovanému byla zaslána výzva k plnění se základním skutkovým i právním rozborem.4. Na základě prováděného dokazování považuje soud za skutkově prokázané, že mezi právní předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr 20 000 Kč, přičemž se zavázal vrátit 37 184 Kč v měsíčních splátkách, přičemž tuto svou povinnost neplnil. Smlouvu o podstoupení pohledávek byla pohledávka postoupená na žalobce, a žalovaný o tom byl informován. Dluh zcela zaplacen není, když bylo zaplaceno pouze 6 000 Kč.5. Soudy jsou povinny v nalézacím řízení i při pasivitě dlužníka zkoumat, zda smlouva o úvěru spotřebitelského charakteru není ve zjevném rozporu s dobrými mravy podle § 588 o. z. Jestliže souhrn práv a povinností plynoucích ze smlouvy o úvěru je natolik nevýhodný a nevyvážený, že vede k nepřiměřenému postižení dlužníka, je třeba pokládat smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou podle § 580 odst. 1 o. z.. Platnost smlouvy soud neposuzuje pouze podle úrokové sazby, která v daném případě nepřevyšuje obvyklé úroky, nicméně z RPSN vyplývá, že žalovaný se zavázal vrátit téměř dvojnásobek toho, co si půjčil, a lze tedy dospět k závěru, že souhrn práv a povinností je pro žalovaného natolik nevýhodný a nevyvážený, že vede k jeho nepřiměřenému postižení, a soud proto považuje smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou. Při absolutní neplatnosti smlouvy nastupuje režim bezdůvodného obohacení, který ve smyslu § 2993 o. z. znamená, že každá ze stran může požadovat pouze to, co v rámci neplatného závazku poskytla druhé straně. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému 20 000 Kč, když bylo 6 000 Kč vráceno. Všechny další požadované nároky vycházející ze smlouvy, která byla shledána absolutně neplatnou, tedy nelze přizvat. Soud proto uložil žalovanému zaplatil zbývající částku z úvěru ve výši 14 000 Kč. Pokud žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení od 2. 9. 2024 v této době činil úrok 12,75 %. Pokud se i žalobce domáhal dalších částek na jistině, kapitalizovaného úroku, kapitalizovaného zákonného úroku, popřípadě dalšího úroku a úroku z dalších částek, ve zbytku žaloby soud návrh zamítl.6. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.