5 C 213/2025-22 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce podal dne 17.9.2025 u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když v návrhu uvedl, že je právním nástupem společnosti , právnická osoba, . , adresa, , IČ2 5 C 213/2025, IČO, , která uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – , podezřelý výraz, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč z úvěrového účtu č. , č. účtu, na sjednaný běžný účet, nedílnou součástí jsou i Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky a Sazebník. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet se sjednanou úrokovou sazbou 12,6% ročně, zavázal se hradit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za vedení úvěrového účtu, případně za upomínání, zavázal se hradit poplatek za pojištění, úvěr s úroky byl povinen splácet formou pravidelných měsíčních splátek od měsíce následujícího po uzavření smlouvy, byl povinen neocitnout se v prodlení se splněním jakékoliv pohledávky. Tento svůj závazek porušil tím, že byl opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek a vyčíslených poplatků, věřitel proto využil svého práva a dopisem z 29.4.2024 a úvěr k tomuto datu zesplatnil a požadoval částku 108 118,94 Kč neprodleně uhradit. Pohledávka byla postoupena žalobci dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.5.2025, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6.6.2025, žalovaný žalobci dluží na jistině úvěru 98 935,94 Kč, na dlužných poplatcích 3 615 Kč, na úroku k datu 29.4.2024 částku 5 351,56 Kč, na úroku z prodlení k datu 24.5.2025 částku 15 513,26 Kč, úrok a úroky z prodlení pak požaduje od následujících dat, v případě úroku z dlužné jistiny a v případě úroku z prodlení ze součtu dlužné jistiny a poplatků. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou žalovaného, k jednání soudu se žalovaný nedostavil, ve věci se nijak nevyjádřil.2. Z listin předložených soudu žalobcem zjistil soud, že dne 12.9.2023 byla mezi věřitelem , právnická osoba, . a žalovaným jako dlužníkem uzavřena v návrhu uvedená úvěrová smlouva, na základě které byl právním předchůdcem žalobce poskytnut žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 12,6% ročně, žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelnými splátkami ve výši 1 841,43 (splátka 1 658,43 Kč + úhrada pojištění 183 Kč), splatnými k 25. dni v měsíci počínaje 25.10.2023, dále ze smlouvy vyplývá oprávnění právního předchůdce žalobce požadovat splacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, jestliže dojde k porušení podmínek smlouvy, tedy žalovaný se dostane do prodlení se splněním jakékoliv pohledávky banky (čl. 11 smlouvy). Tento úkon věřitele byl realizován jeho oznámením o prohlášení úvěru za splatný z 1.5.2024, v němž věřitel v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek úvěr zesplatnil k datu 29.4.2024 a vyzval žalovaného k úhradě celkové dlužné částky 108 118,94 Kč do 15.5.2024. Žalobce soudu doložil vývoj tohoto dluhu platební historií předmětného úvěrového účtu. Dále soud konstatoval smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou mezi uvedeným věřitelem a žalobcem 14.5.2025.3. Soud na základě provedeného dokazování konstatuje, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), mající s ohledem na charakter účastníků a obsah smlouvy spotřebitelský charakter ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud neshledává žádné důvody neplatnosti úvěrové smlouvy, z hlediska posuzování úvěruschopnosti žalovaného nebylo ze strany žalovaného nic namítáno, sjednaná výše úroku není s ohledem na obvyklou výši úroků vyplývajících ze statistiky České národní banky nijak v rozporu s dobrými mravy. Pokud věřitel žalovanému poskytl úvěr, který žalovaný čerpal a neplnil sjednané splátky, došlo ze strany věřitele v souladu se smluvním ujednáním k prohlášení okamžité splatnosti úvěru, žalobce má nárok na zaplacení žalované částky z tohoto úvěrového vztahu včetně sjednaných poplatků, úroků a úroků z prodlení dle § 1968 a § 1970 o.z. ve výši 12,6% ročně v případě úroku a 14,75% ročně v případě úroku z prodlení.4. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšný účastník. Z tohoto důvodu má tedy žalobce právo na náhradu nákladů řízení, sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu ve výši 4 103 Kč,3 5 C 213/2025odměny za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemná výzva k plnění, podání žaloby, účast při jednání soudu) po 5 220 Kč, čtyř paušálů po 450 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.1.2025 a ze součtu odměny a paušálů z 21% DPH, která činí 4 762,80 Kč. Celkem se tedy jedná o náklady řízení ve výši 31 545,80 Kč a soud uložil žalovanému povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.