4 C 75/2026-25 – Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce se ve svém návrhu domáhal zaplacení částky 174 956 Kč s příslušenstvím, když právní předchůdce žalobce , právnická osoba, uzavřel s žalovaným dne 19. 3. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy je předpis splátek. Celkovou dlužnou částku ve výši 202 476 Kč se zavázal hradit v 24-ti měsíčních splátkách po 8 437 Kč. Žalovaná částka se stává z dlužné jistiny 72 791,89 Kč, dlužného poplatku 52 164,11 Kč, dlužné smluvní pokuty 50 000 Kč, kapitalizovaných úroků 8 313,44 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 5 119,70 Kč, úroků a úroků z prodlení. Žalovaný uhradil pouze částku 76 248 Kč. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 postoupena na žalobce, o čemž byl žalovaný informován. Dluh přes předžalobní výzvu zaplacen není.2. Žalovaný se k jednání nedostavil ani neomluvil, soud proto ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal bez její přítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Ze strany žalobce byla předložena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které bylo žalovanému poskytnuto 100 000 Kč, když celková částka, kterou má žalovaný zaplatit byla 202 476 Kč. Tuto se zavázal žalovaný splácet v měsíčních splátkách po 8 437 Kč, přičemž byla sjednána úroková sazba 76 % a RPSN činilo 110,93 %. Žalobce dále předložil zákaznickou kartu, doklady k posouzení úvěruschopnosti, přehled plateb, smlouvu o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzvu.4. Soudy jsou povinny v nalézacím řízení i při pasivitě dlužníka zkoumat, zda smlouva o úvěru spotřebitelského charakteru není ve zjevném rozporu s dobrými mravy podle § 588 o. z.. Jestliže souhrn práva povinností plynoucí ze smlouvy o úvěru je natolik nevýhodný a nevyvážený, že vede k nepřiměřenému postižení dlužníka, je třeba pokládat smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou dle § 580 odst. 1 o. z.. Jak vyplývá z předložené smlouvy mezi účastníky byl sjednán úrok 76 %, přičemž RPSN činilo 110,93 %. Již z těchto údajů lze dospět k závěru, že smlouva o úvěru je pro rozpor s dobrými mravy neplatná. Při absolutní neplatnosti smlouvy, potom nastupuje režim bezdůvodného obohacení, který ve smyslu § 2993 o. z. znamená, že každá ze stran může požadovat pouze to, co v rámci neplatného závazku poskytla druhé straně. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 100 000 Kč, na které žalovaný celkem uhradil 76 248 Kč. Takže mimo zákonného úroku z prodlení žalobci v rámci vypořádání tohoto stavu nemůže být přiznána další částka. Soud proto uložil žalovanému zaplatit částku 23 752 Kč na bezdůvodném obohacení spolu se zákonnými úroky z prodlení, a pokud se žalobce domáhal zaplacení dalších částek, soud návrh v tomto rozsahu zamítl.5. Při rozhodování o nákladech řízení nepřiznal soud žalovanému, který měl ve věci větší úspěch, právo na náhradu nákladů řízení, neboť mu žádné nevznikly.