5 C 233/2025-22 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce podal dne 17.9.2025 u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalované povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když v návrhu uvedl, že je právním nástupem společnosti , právnická osoba, . , adresa, , IČ2 5 C 233/2025, IČO, , která uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – , podezřelý výraz, , na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 100 000 Kč z úvěrového účtu č. , č. účtu, na sjednaný běžný účet, nedílnou součástí jsou i Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky a Sazebník. Žalovaná se zavázala čerpaný úvěr splácet se sjednanou úrokovou sazbou 10,7% ročně, zavázala se hradit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za vedení úvěrového účtu, případně za upomínání, zavázala se hradit poplatek za pojištění, úvěr s úroky byla povinna splácet formou pravidelných měsíčních splátek od měsíce následujícího po uzavření smlouvy, byla povinna neocitnout se v prodlení se splněním jakékoliv pohledávky. Tento svůj závazek porušila tím, že byla opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek a vyčíslených poplatků, věřitel proto využil svého práva a dopisem z 29.4.2024 a úvěr k tomuto datu zesplatnil a požadoval částku 108 806,65 Kč neprodleně uhradit. Pohledávka byla postoupena žalobci dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.5.2025, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6.6.2025, žalovaná žalobci dluží na jistině úvěru 99 996 Kč, na dlužných poplatcích 3 555 Kč, na úroku k datu 29.4.2024 částku 5 052,63 Kč, na úroku z prodlení k datu 24.5.2025 částku 15 612,37 Kč, úrok a úroky z prodlení pak požaduje od následujících dat, v případě úroku z dlužné jistiny a v případě úroku z prodlení ze součtu dlužné jistiny a poplatků. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, k jednání soudu se žalovaná nedostavila, ve věci se nijak nevyjádřila.2. Z listin předložených soudu žalobcem zjistil soud, že dne 9.11.2023 byla mezi věřitelem , právnická osoba, . a žalovanou jako dlužníkem uzavřena v návrhu uvedená úvěrová smlouva, na základě které byl právním předchůdcem žalobce poskytnut žalované úvěr ve výši 100 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 10,7% ročně, žalovaná se zavázala splácet úvěr pravidelnými splátkami ve výši 1 725,71 (splátka 1 554,71 Kč + úhrada pojištění 171 Kč), splatnými k 25. dni v měsíci počínaje 25.12.2023, dále ze smlouvy vyplývá oprávnění právního předchůdce žalobce požadovat splacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, jestliže dojde k porušení podmínek smlouvy, tedy žalovaná se dostane do prodlení se splněním jakékoliv pohledávky banky (čl. 11 smlouvy). Tento úkon věřitele byl realizován jeho oznámením o prohlášení úvěru za splatný z 1.5.2024, v němž věřitel v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek úvěr zesplatnil k datu 29.4.2024 a vyzval žalovanou k úhradě celkové dlužné částky 108 806,65 Kč do 15.5.2024. Žalobce soudu doložil vývoj tohoto dluhu platební historií předmětného úvěrového účtu. Dále soud konstatoval smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou mezi uvedeným věřitelem a žalobcem 14.5.2025.3. Soud na základě provedeného dokazování konstatuje, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), mající s ohledem na charakter účastníků a obsah smlouvy spotřebitelský charakter ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud neshledává žádné důvody neplatnosti úvěrové smlouvy, z hlediska posuzování úvěruschopnosti žalované nebylo ze strany žalované nic namítáno, sjednaná výše úroku není s ohledem na obvyklou výši úroků vyplývajících ze statistiky České národní banky nijak v rozporu s dobrými mravy. Pokud věřitel žalované poskytl úvěr, který žalovaná čerpala a neplnila sjednané splátky, došlo ze strany věřitele v souladu se smluvním ujednáním k prohlášení okamžité splatnosti úvěru, žalobce má nárok na zaplacení žalované částky z tohoto úvěrového vztahu včetně sjednaných poplatků, úroků a úroků z prodlení dle § 1968 a § 1970 o.z. ve výši 10,7% ročně v případě úroku a 14,75% ročně v případě úroku z prodlení.4. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšný účastník. Z tohoto důvodu má tedy žalobce právo na náhradu nákladů řízení, sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu ve výši 4 143 Kč,3 5 C 233/2025odměny za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemná výzva k plnění, podání žaloby, účast při jednání soudu) po 5 260 Kč, čtyř paušálů po 450 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.1.2025 a ze součtu odměny a paušálů z 21% DPH, která činí 4 796,40 Kč. Celkem se tedy jedná o náklady řízení ve výši 31 779,40 Kč a soud uložil žalované povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.