18 C 143/2017 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 3. 7. 2017 domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši 22 680 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacených rozhlasových poplatků za období roku 2015 až 2017 (za období roku 2015 a měsíců ledna až září 2016 ve výši 900 Kč měsíčně a za období od října 2016 do prosince 2016 a roku 2017 ve výši 90 Kč měsíčně). Tvrdil, že se žalovaný dne 30. 9. 2013 stal poplatníkem rozhlasového poplatku za 20 přijímačů s tím, že dne 30. 9. 2016 nahlásil žalovaný změnu v počtu přijímačů na 2 ks. Výše rozhlasového poplatku činí ode dne 13. 9. 2005 částku ve výši 45 Kč, žalobce s žalovaným dohodl roční periodicitu plateb s tím, že podle ust. § 7 odst. 3 zákona č. 348/2005 Sb. jsou rozhlasové poplatky splatné do 15. dne měsíce. Žalovaný ani k výzvě nic nezaplatil. 2. Žalovaný nárok žalobce neuznal a navrhl zamítnutí žaloby, a to z důvodu, že nikdy nevlastnil 20 ks přijímačů, nýbrž pouze 2 ks. 3. Usnesením ze dne 3. 10. 2017, č.j. 18 C 143/2017-27, soud částečně zastavil řízení co do částky 2 430 Kč a úroků z prodlení převyšujících kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 292,46 Kč ode dne 16. 1. 2015 do 30. 6. 2017, a to na základě částečného zpětvzetí žalobce ze dne 20. 7. 2017, doplněného podáním ze dne 19. 9. 2017 z důvodu, že žalobce chybně vypočetl žalovanou částku, když žalovaný od října 2016 měl přihlášeny pouze 2 ks přijímačů. 4. K jednání nařízenému na den 4. 1. 2018 se žalovaný bez omluvy nedostavil, žalobce svou účast u jednání omluvil. 5. Z provedených důkazů soud zjistil následující. 6. Z výpisu z evidence rozhlasového poplatníka soud zjistil, že žalobce eviduje u žalovaného 2 ks přijímačů, periodicitu plateb roční a datum oznámení vzniku poplatkové povinnosti od 30. 9. 2013. 7. Z přehledu dlužných předpisů poplatníka soud zjistil, že žalobce eviduje u žalovaného dluh z titulu nezaplaceného rozhlasového poplatku za období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2017. 8. Z přihlášky nového poplatníka ze dne 1. 10. 2013 soud zjistil, že žalovaný dne 1. 10. 2013 sepsal přihlášku do evidence poplatníků rozhlasového poplatku, v níž uvedl, že od 30. 9. 2013 má v držení 20 ks přijímačů a požádal o roční způsob platby. 9. Z oznámení změny přijímačů ze dne 30. 9. 2016 soud zjistil, že z adresy [email] byla na adresu [email] zaslána informace datována 30. 9. 2016, že po provedení změn jsou u žalovaného evidovány 2 ks přijímačů. 10. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 9. 2016 včetně doručenky soud zjistil, že žalobce doručil dne 14. 9. 2016 žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky ve výši 21 600 Kč. 11. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 5. 2017 včetně doručenky soud zjistil, že žalobce doručil dne 25. 5. 2017 žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky ve výši 20 250 Kč. 12. Na základě výše uvedeného učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný dne 30. 9. 2013 přihlásil 20 ks přijímačů a navrhl roční periodicitu plateb. Dne 30. 9. 2016 byla žalovanému potvrzena změna v přihlášce spočívající ve změně počtu přijímačů na 2 ks. Žalobce eviduje u žalovaného dluh z titulu nezaplaceného rozhlasového poplatku za období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2017 a vyzval žalovaného k zaplacení dluhu nejméně 7 dnů před podáním žaloby. 13. Podle ust. § 3 odst. 10 věty první zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“), je poplatníkem rozhlasového poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. 14. Podle ust. § 5 odst. 4 a 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích poplatník, který je právnickou osobou, platí rozhlasový poplatek z každého rozhlasového přijímače a televizní poplatek z každého televizního přijímače. Změny v základu rozhlasového nebo televizního poplatku jsou účinné od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byly tyto změny oznámeny provozovateli vysílání ze zákona. 15. Podle ust. § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč. 16. Podle ust. § 7 odst. 3, 4 a 5 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. Poplatník může po dohodě s provozovatelem vysílání ze zákona, popřípadě pověřenou osobou zaplatit rozhlasový nebo televizní poplatek předem za více kalendářních měsíců nebo čtvrtletí, nejdéle však za 1 kalendářní rok. Odhlásí-li se poplatník z evidence poplatníků nebo sníží-li poplatník počet evidovaných rozhlasových nebo televizních přijímačů, zaplatí rozhlasový nebo televizní poplatek v původní výši rovněž za měsíc, v němž byly tyto změny oznámeny provozovateli vysílání ze zákona. Případné přeplatky provozovatel vysílání ze zákona, popřípadě pověřená osoba vrátí. 17. Podle ust. § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 18. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná. Žalovaný podle zákona o rozhlasových a televizních poplatcích přihlásil dne 30. 9. 2013 20 ks přijímačů, jako právnická osoba je povinen platit rozhlasový poplatek za každý přihlášený přijímač. Žalovaným oznámená změna v počtu přijímačů na 2 ks je účinná až od následujícího kalendářního měsíce, tj. od října roku 2016. Žalobce tak správně požaduje po žalovaném úhradu rozhlasového poplatku za období od ledna 2015 do září 2016 za 20 ks přijímačů a za období od října 2016 do prosince 2017 za 2 ks přijímačů. Vzhledem k tomu, že žalobce a žalovaný dohodly roční periodicitu plateb, byl žalovaný povinen hradit rozhlasový poplatek za celý rok vždy k 15. lednu příslušného kalendářního roku. Žalobci tak náleží za období od ledna 2015 do září 2016 částka ve výši 18 900 Kč (45 Kč x 20 ks x 21 měsíců) a za období od října 2016 do prosince 2017 částka ve výši 1 350 Kč (45 Kč x 2 ks x 15 měsíců), tj. celkem 20 250 Kč. Žalobci dále náleží úrok z prodlení vždy od 16. ledna příslušného kalendářního roku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z příslušné dlužné částky. Od 16. 1. 2015 do 30. 6. 2017 činí kapitalizovaný úrok z prodlení z částky 20 250 Kč částku ve výši 3 292,46 Kč. 20. S ohledem na výše uvedené tak soud žalobě žalobce vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 20 250 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 292,46 Kč z částky 20 250 Kč ode dne 16. 1. 2015 do 30. 6. 2017 – výrok I. 21. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř., protože žalobce měl ve věci úspěch pouze částečný, a to z důvodu, že z důvodu chyby ve výpočtu žalované částky vzal žalobce částečně žalobu zpět o částku 2 430 Kč. Žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení odpovídající 78 % v celkové výši 864,24 Kč, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 908 Kč a dále nákladů řízení dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř., dle kterého účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2, a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem, ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, ve výši 2 x 100 Kč (výzva k plnění ze dne 148. 5. 2017, žalobní návrh), tj. celkem 1 108 Kč ponížených na 78 %; náhrada za daň z přidané hodnoty žalobci podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. nenáleží – výrok II.