22 C 10/2017 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou doručenou Nejvyššímu soudu ČR dne [datum] domáhal na žalovaném uhrazení v záhlaví uvedené částky, a to z titulu dlužného nájemného a služeb. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl byt [číslo] ve [anonymizováno] podlaží na adrese [adresa], na dobu určitou od [datum] do [datum], následně prodloužena dodatkem [číslo] do [datum] [ulice] nájemné bylo stanoveno ve výši [částka] (nájemné za byt ve výši [částka], nájemné za vybavení ve výši [částka]) a záloha za služby činila [částka], to vše se splatností k prvnímu dni měsíce, za který se nájem či zálohy hradí. Depozit uhrazený žalovaným činil [částka]. Žalovaný se dostal do prodlení s platbami nájemného za měsíce [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] a službami vyúčtovanými za rok [rok], načež došlo ze strany žalobce k výpovědi bez výpovědní doby, ze dne [datum] (doručena žalovanému dne [datum]), předtím byl žalovaný dopisem doručeným dne [datum] vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši [částka]. Žalobce převzal byt bez účasti žalovaného, který se již v bytě nezdržoval, dne [datum], do tohoto dne tak požaduje dlužné nájemné za měsíc [anonymizováno], a to v poměrné výši [částka]. Celkové dlužné nájemné za měsíce [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] činilo [částka], žalobce jej ponížil o složený depozit, přičemž dlužná platba za leden činila pouze [částka]. Depozit byl započten na dlužné nájemné za [anonymizováno] [rok] a ve zbývající výši [částka] na část nájemného za [anonymizováno] [rok]. Dlužné platby za služby pak činili celkovou částku ve výši [částka]. 2. S ohledem na to, že jde o věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je občanka [země] s domicilem v [země], posuzoval nalézací soud nejprve, zda má k projednání věci mezinárodní příslušnost. Mezinárodní příslušnost zdejší soud dovodil na základě čl. 24 odst. 1 Nařízení evropského parlamentu a rady č. 1215/2012, tedy na základě toho, že pro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem a nájem nemovitostí, jsou příslušné soudy členského státu, v němž se nemovitost nachází, přičemž tato se nachází na území České republiky a v obvodu zdejšího soudu. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum] byla připuštěna změna žaloby, kdy žalobce navíc požadoval poplatek z prodlení ve výši 0,1% denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, neboť se žalovaný dostal do prodlení s úhradou plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů dle zákona č. 67/2013 Sb. a zákonný úrok z prodlení blíže specifikovaný ve výroku tohoto rozsudku. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum] pak došlo k vyloučení části věci k samostatnému řízení, a to ohledně návrhu žalobce na zaplacení dlužných úhrad za služby vzniklé v souvislosti s nájmem bytu. 4. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že sporuje samotné ukončení nájemního vztahu, dlužné nájemné a další platby. Uvedl, že k ukončení nájmu došlo dohodou stran, a to k začátku [anonymizováno] [rok], toto dojednal s pracovnicí žalobce včetně způsobu předání bytu. Zcela nesouhlasil také s vyúčtováním služeb, jehož vyúčtování žalovanému nebylo k dispozici do dne jednání. Žalovaný uvedl, že žalobci uhradil depozit ve výši rovnající se třem nájmům, tedy v částce vyšší než jak uvádí žalobce. Dále se vymezil vůči obsahu nájemní smlouvy, a to ve všech ujednáních, vyjma samotné skutečnosti, že nájemní vztah mezi účastníky vznikl. Žalovaný se domnívá, že tvrzení žalobce se nezakládají na pravdě a jednání žalobce odporuje dobrým mravům, v závěru navrhl žalobu zamítnout. 5. Mezi účastníky není sporu o tom, že nájemní smlouva o nájmu předmětného bytu byla uzavřena dne [datum]. 6. Po provedení dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: Dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena nájemní smlouva o nájmu bytu [číslo] ve 4. podlaží na adrese [adresa], který je ve vlastnictví žalobce, na dobu určitou od [datum] do [datum] (nesporné tvrzení účastníků, výpis z katastru nemovitostí [anonymizováno] [obec], kat. území [část obce] LV [rok], originál smlouvy o nájmu ze dne [datum]). Předmětná nájemní smlouva byla následně prodloužena dodatkem do [datum] (originál dodatku [číslo] ze dne [datum]). Předmět nájmu byl byt výše blíže specifikovaný, přičemž nájemné bylo sjednáno ve výši [částka] měsíčně (tato částka sestává z nájemného bytu ve výši [částka] a nábytku ve výši [částka]). Splatnost nájemného byla sjednána vždy měsíčně předem, a to k 1. dni daného měsíce. Depozit byl sjednán ve výši [částka] se splatností do [datum] (originál smlouvy o nájmu ze dne [datum]). Nájemné bylo žalovanému vyúčtováno fakturami znějícími vždy na částku [částka] se splatností za měsíc [anonymizováno] k [datum], za měsíc [anonymizováno] k [datum], za měsíc [anonymizováno] ke dni [anonymizována dvě slova]: [rok], za měsíc [anonymizováno] ke dni [datum], za měsíc [anonymizováno] ke dni [datum], za měsíc [anonymizováno] ke dni [datum] a za měsíc [anonymizováno] ke dni [datum] (faktury [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok]). Žalovaný však nájemné za měsíce neuhradil, a to ani poté, co jej žalobce vyzval k zaplacení, načež nájemní smlouvu žalovanému vypověděl (tvrzení účastníků, výzva k zaplacení ze dne [datum] včetně dokladu o doručení, výpověď ze dne [datum] včetně dokladu o doručení). Výpověď ze dne [datum] byla odůvodněna prodlením s placením nájemního a zálohových plateb, tedy porušením nájemní smlouvy. Ani po ukončení smluvního nájemního vztahu však žalovaný neuhradil dlužné nájemné a s ohledem na to mu tak byla zaslána předžalobní výzva (předžalobní výzva ze dne [datum], včetně dokladu o doručení). 7. Žalovaný byl soudem vyzván v souladu s ustanovením § 118a o.s.ř., aby svoji obranu řádně doplnil a doložil. Konkrétně, aby specifikoval, jaké části nájemní smlouvy rozporuje, aby prokázal, že k ukončení nájemního vztahu mělo dojít dříve než jak uvádí žalobce, jakož i tom, že měl žalobci uhradit depozit ve vyšší částce. Žádná z těchto tvrzení však žalovaný řádně nedoplnil a ani neprokázal. Návrh žalovaného na provedení důkazu výslechem neznámé osoby, která měla doložit, že závazkový nájemní vztah mezi účastníky byl ukončen dříve než výpovědí ze strany žalobce, soud s ohledem na neurčitost a nespecifičnost zamítl. 8. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva dle § 685 a násl. zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do [datum]. Dle § 685 odst. 1 tohoto zákona nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. 9. Dle § 3074 odst. 1 zákona č. 80/2012, občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) platí, že nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht. 10. Dle ust. § 2291 občanského zákoníku (1) Poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. (2) Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. (3) Neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží. 11. Soud dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaný nárok je po právu a žalobě tak ohledně dlužného nájemného, vyhověl. Žalobce s žalovaným platně uzavřeli nájemní smlouvu předmětného bytu, tuto skutečnost nadto ani jeden nesporoval. Žalovaný však sporoval zejména ukončení nájemní smlouvy, tedy ke kterému dni došlo k rozvázání závazků pro něj z nájemní smlouvy plynoucí. K tomuto tvrdil, že se se zaměstnankyní žalobce dohodl na dřívějším ukončení nájmu, než bylo sjednáno dodatkem nájemní smlouvy, avšak svá tvrzení ani přes výzvu soudu nedoplnil, ani nedoložil. Dále argumentoval, že k faktickému vystěhování z předmětu nájmu došlo dříve, než došlo k zániku nájmu výpovědí. K tomuto tak je třeba uvést, že nájemní vztah a povinnosti z něj plynoucí nejsou vázány na skutečnost, zda žalovaný rozhodl, že v určitou chvíli nebude již dále byt ke své potřebě využívat. Soud má tedy za to, že k ukončení nájemní smlouvy došlo v souladu s výše uvedenými ustanoveními, výpovědí ze strany žalobce, když žalovaný nehradil více než 3 měsíce po sobě jdoucí nájemné, což nadto žalovaný ani nesporoval. K námitce žalovaného,