11 C 80/2020-46 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3, [registrační značka], VIN vozidla [VIN vozidla], přičemž pro toto vozidlo nebylo v období od 29. 1. 2019 do 5. 3. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně se tak domáhala zaplacení příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo žalovaného provozováno v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vozidlo bylo provozováno v rozporu s citovaným zákonem 36 dní. Denní sazba příspěvku za předmětné vozidlo činí dle ust. § 2 odst. 1 písm. h/ vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, 65 Kč. Základ příspěvku tak činí 2 340 Kč (denní sazba x počet dní). Žalobkyně se dále domáhala na žalovaném zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle ust. § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. a § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku nepojištěných. Tato výzva byla žalovanému doručena dne [datum]. Protože žalovaný svoji povinnost v zákonné lhůtě 30 dní dobrovolně nesplnil, příspěvek včetně poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek se staly splatnými dne 2. 9. 2019. Žalovaný, ač upomenut předžalobní výzvou ze dne [datum], na svůj dluh doposud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Pokud jde o skutková zjištění, soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek. Soud tedy ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a rozhodl, aniž by nařídil jednání. 4. Soud na základě předložených listinných důkazů (výpisu z databáze žalobkyně ze dne [datum], výpisu z evidence registru silničních vozidel, výzvy k úhradě příspěvku ze dne [datum], sdělení České pošty k zásilce s podacím číslem [podací číslo] ze dne [datum], upomínky ze dne [datum], II. upomínky ze dne [datum] včetně doručenky, sdělení České pošty k zásilce s podacím číslem [podací číslo], předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně detailní informace PoštyOnline k této zásilce) učinil ve věci následující závěr o skutkovém stavu věci: 5. Žalovaný byl v období od 29. 1. 2019 do 5. 3. 2019 vlastníkem a provozovatelem osobního vozidla [tovární značka], [registrační značka], s objemem válců motoru 2324 m3, [VIN kód], přičemž v tomto období (tedy po dobu 36 dnů) nebylo k uvedenému vozidlu, které bylo evidováno jako provozované, sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem (tzv. povinné ručení). Žalovaný byl k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 2 340 Kč (tj. denní sazba 65 Kč x 36 dní) a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč vyzván dopisem ze dne [datum] s tím, že je má uhradit do 30 dnů od doručení výzvy. Tato výzva byla pro žalovaného uložena na poště [označení ] dne [datum]. Žalovaný i přes opakované výzvy k úhradě (naposledy byl žalovaný vyzván dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne [datum]) příspěvek ani náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek žalobkyni neuhradil. 6. Soud na daný případ aplikoval ustanovení § 1 odst. 2, § 4 a § 15 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) a § 2 odst. 1 písm. h/ a § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), kdy žalovaný, jakožto vlastník a provozovatel osobního vozidla s objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3, porušil svou zákonnou povinnost tím, že toto vozidlo provozoval v období od 29. 1. 2019 do 5. 3. 2019 bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem (tj. bez povinného ručení), ač bylo vozidlo v centrálním registru vozidel evidováno jako provozované. Žalobkyně, která v souladu s citovaným zákonem vyzvala žalovaného do jednoho roku od vzniku příspěvkové povinnosti k úhradě příspěvku a stanovila mu k tomu lhůtu 30 dnů od doručení výzvy, má proto právo požadovat na žalovaném za toto období zaplacení zákonného příspěvku nepojištěných a dále zaplacení nákladů na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek. Vzhledem k tomu, že žalovaný zůstal v řízení nečinný a ničeho nenamítal, resp. v řízení netvrdil a tedy ani neprokázal, že by vozidlo v rozhodném období neprovozoval nebo že by k předmětnému vozidlo bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla řádně sjednáno či že příslušný příspěvek za rozhodné období řádně a včas uhradil, soud proto žalobě jako důvodné vyhověl a přiznal žalobkyni základ příspěvku ve výši 2 340 Kč za provozování vozidla bez sjednaného povinného ručení po dobu 36 dní, kdy denní sazba příspěvku činila v uvedeném období dle shora citované vyhlášky Ministerstva financí 65 Kč, a dále náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 7. Jelikož byl žalovaný s plněním peněžité pohledávky v prodlení, přiznal soud žalobkyni podle ustanovení § 513 a § 1970 OZ rovněž požadovaný zákonný úrok z prodlení, jehož výše je odůvodněna ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně měla v řízení plný úspěch, má proto proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení za situace, kdy žalobkyně v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. zaslala žalovanému prostřednictvím svého právního zástupce nejméně 7 dnů před podáním žaloby výzvu k plnění. Náklady řízení tvoří částka 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, odměna za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 1 600 Kč stanovená podle ustanovení § 7 bod 3., § 8 odst. 1, § 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1., odst. 3, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění ze dne [datum], podání žaloby, sepis doplnění žaloby ze dne [datum]) a náhrada hotových výdajů zástupce žalobkyně ve výši 600 Kč za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění ze dne [datum], podání žaloby, sepis doplnění žaloby ze dne [datum]) stanovená podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a), b) ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. v případě, že je zástupcem advokát, patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty (dále jen "daň"), kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Podle ustanovení § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je základní sazba daně ve výši 21 %. Soud tak přiznal žalobkyni na nákladech řízení částku 462 Kč, jež odpovídá 21 % dani z přidané hodnoty z částky 2 200 Kč Celkem tak soud přiznal žalobkyni na nákladech řízení částku 3 062 Kč. 9. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. a podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce úspěšného účastníka.