12 C 139/2021-35 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se svým návrhem ze dne 3. 5. 2021 domáhá zaplacení žalované částky z titulu nevrácené zálohy za zrušenou cestu z cestovní smlouvy, kterou žalobce dne 28. 6. 2020 uzavřel s žalovanou a od které 26. 10. 2020 žalobce odstoupil. 2. Žalobce se svého nároku domáhá v rámci evropského řízení o drobných nárocích podle Nařízení EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích (dále jen„ nařízení“). Soud doručil dne 24. 9. 2021 žalované dle čl. 5 bod 2 odst. druhý nařízení kopii žalobního formuláře A spolu s odpovědním formulářem C. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. 3. S ohledem na skutečnost, že evropské řízení o drobných nárocích je ze své podstaty písemným řízením (čl. 5 nařízení) a žalobce ani žalovaná o nařízení ústního jednání nepožádali, soud nenařídil jednání a rozhodnul na základě předložených listinných důkazů založených ve spise dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: dne 28. 6. 2020 uzavřel žalobce s žalovanou cestovní smlouvu ([anonymizována dvě slova] ze dne 28. 6. 2020), jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné podmínky ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] [rok]) (dále jen„ cestovní smlouva“). Cestovní smlouva ponechala v platnosti veškerá ujednání a platby z roku 2019 na sezonu 2021. Předmětem cestovní smlouvy byl závazek žalované obstarat pro žalobce [příjmení] [jméno] [rok] [anonymizováno] [země] v době od 15. 9. 2021 do 6. 10. 2021 (dále jen„ expedice“) a závazek žalobce zaplatit celkovou cenu za expedici ve výši 6 980 EUR. Žalobce za expedici zaplatil dne 28. 11. 2017 zálohu ve výši 2 303 EUR a dne 28. 11. 2018 zálohu ve výši 2 303 EUR. Dne 26. 10. 2020 žalobce od cestovní smlouvy odstoupil (e-mail ze dne 26. 10. 2020) a požadoval vrácení zaplacených částek. Žalovaná však do podání žaloby žalovanému peněžní prostředky nevrátila. 5. Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil jako nárok žalobce opírající se o smluvní ujednání stran a ustanovení zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“). Podle ust. § 2521 odst. 1 o.z. se smlouvou o zájezdu pořadatel zavazuje obstarat pro zákazníka zájezd a zákazník se zavazuje zaplatit celkovou cenu. Podle ust. § 2533 odst. 1 o. z. může zákazník před zahájením zájezdu od smlouvy odstoupit vždy a podle odst. 2 téhož ustanovení je-li ujednáno odstupné, musí být jeho výše přiměřená. Podle ust. bodu 10. Všeobecných podmínek bylo odstupné ujednáno pro případ odstoupení od cestovní smlouvy méně než 90 dní před odjezdem. Podle ust. § 2536a o. z. při odstoupení od smlouvy pořadatel vrátí bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnáctí dnů po ukončení závazku ze smlouvy, veškeré platby uhrazené zákazníkem nebo v jeho prospěch za zájezd, v případech stanovených tímto zákonem pak snížené o odstupné za předčasné ukončení závazku ze smlouvy. 7. S ohledem na skutková zjištění má soud za prokázané, že žalovaná tím, že nevrátila žalobci veškeré uhrazené platby bez zbytečného odkladu, nejpozději do 14 dnů od odstoupení od cestovní smlouvy, vznikl žalobci nárok požadovat to, co bylo z jeho strany plněno, tedy peněžitou částku 4 603 EUR (žabce požadoval 4 500 EUR) společně s úroky z prodlení (ty však žalobce nepožadoval). S ohledem na skutečnost, že žalovaná požadovanou částku nevrátila, resp. v řízení netvrdila, ani jinak nedoložila, že platby uhrazené žalobcem vrátila, soud uložil ve výroku I. tohoto rozsudku žalované povinnost k zaplacení částky ve výši 4 500 EUR. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 125 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 825 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za podání žalobního návrhu dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 9. Lhůta k plnění uvedená ve výrocích soudu vychází z ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.