20 C 42/2018-146 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou ze dne 2.3.2018 domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu náhradu újmy dle zákona č. 82/1998 Sb. v celkové výši 115 306 Kč s příslušenstvím, a to v souvislosti s dvěma obdobími kdy nemohl řídit motorová vozidla, a to v období 25. 8. 2016 do 12. 11. 2016 a od 21. 12. 2016 do 6. 3. 2017. Požadovaná částka sestává z částek za náklady na dopravu, konkrétně částky 22 097 Kč za duplicitně konané jízdy v prvním období, kdy nemohl řídit motorová vozidla, neboť ho do místa výkonu práce vozil otec, který za tuto službu odměnu nepožadoval, pročež žalobce nárokuje pouze duplicitní jízdy. Částky 26 500 Kč jako mzda řidiče [příjmení], částky 4 253 Kč jako vynaložené zbytečně na svoji dopravu v druhém období, kdy nemohl řídit motorová vozidla. Dále pak žalobce nárokuje částku 18 638 Kč jako ušlý zisk, který mu vznikl v druhém období, neboť mu ušla zakázka v hodnotě 124 250 Kč a žalobce tedy požaduje 15% marži z této částky. Dále pak žalobce požaduje částku za právní zastoupení ve výši 18 468 Kč, kterou důvodně vynaložil v období od 22.8.2016 do 5.4.2017. V neposlední řadě pak žalobce požaduje částku 25 350 Kč, jakožto náhrady újmy za nemožnost řídit motorová vozidla až do doby jeho vrácení dne 6.3.2017, tedy za 7 měsíců a 14 dní, kdy za každý den požaduje částku 150 Kč. Za první období se jedná o částku 14 100 Kč a za druhé období částka 11 250 Kč. Žalobce svůj nárok požadoval původně z titulu nesprávného úředního postupu jednotlivých správních orgánů, který spatřuje zejména v obsahu jejich rozhodovací činnosti, tedy např. že [stát. instituce] nepřihlédl k jeho námitkám, případně hodnotil vadnost rozhodnutí tohoto orgánu. U odvolacího orgánu pak brojil, proti nerespektování závazného názoru nadřízeného orgánu. Žalobce však zároveň odkázal na dvě rozhodnutí, a to rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek] sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [číslo jednací] ze dne 16.8.2016 a rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek] [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 15.12.2016, na základě kterým pozbyl řidičské oprávnění, a která byla následně rozhodnutím Ministerstva dopravy zrušena. V podání ze dne 3.7.2018 pak žalobce specifikoval, že svůj nárok požaduje z titulu náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím. Žalobce tak byl nezákonně omezen ve výkonu svých práv z řidičského oprávnění, které žalobce do té doby využíval denně pro osobní účely ale také pro potřeby podnikání, kdy žalobce vlastní stavební firmu. 2. K poučení soudem dle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. žalobce pak specifikoval jednotlivé složky finanční kompenzace, kterou požaduje, a sice: ohledně ušlého zisku, vypočteného pomocí marže 15% z ušlé zakázky, kdy uvedl, že se jedná pouze o jeho odhad a je na soudu zda posoudí tento odhad jako relevantní. Složité výpočty či zadání znaleckého posudku se žalobci nejeví jako hospodárné. Dále žalobce uvedl, že nelze ani přesně specifikovat rozsah této zakázky, pokud ji on sám nerealizoval. Následně odkázal na nález Ústavního soudu č.j.: I. ÚS 922/18 ze dne 30.11.2020, který předestírá návod k výpočtu ušlého zisku u živnostníka, kdy mu při dosazení zisku za roky 2016m a 2017 (192 435 Kč a 193 770 Kč), mu vyšla za 112 pracovních dní, kdy nedisponoval řidičským oprávněním částka 89 326 Kč, pročež má svůj nárok za přiměřený. Ohledně částky 4 253 Kč, jako vynaložené zbytečně na svoji dopravu v druhém období, odkázal na jízdní deník 2017 [anonymizována dvě slova]. Dále pak soudu specifikoval jednotlivé úkony právní služby. 3. Žalovaný se k návrhu žalobce vyjádřil podáním ze dne 28.5.2018, kdy uvedl, že nárok žalobce neuznává a navrhl žalobu zamítnout. Zejména brojil proti jednotlivým částkám majetkové škody, kdy zejména uvedl, že tvrzení žalobce jsou nedostatečná a stejně tak žalobce ani svá částečná tvrzení nijak nedoložil. Následně v podání ze dne 14.12.2020 vznesl žalovaný námitku promlčení ve vztahu k nároku na nemajetkovou újmu, vzniklou v souvislosti s nemožností řídit motorové vozidlo v prvním tvrzeném období. K tomu žalovaný uvedl, že nároky z obou nezákonných rozhodnutí je třeba považovat za samostatné nároky, které se samostatně promlčují, k tomu odkázal na rozsudek NS ČR sp. zn. 30 Cdo 1551/2019 ze dne 23.6.2020. První rozhodnutí na jehož základě bylo žalobci odebráno řidičské oprávnění, bylo zrušeno v přezkumném řízení rozhodnutím Ministerstva dopravy, které bylo žalobci doručeno dne 12.11.2016. Promlčecí doba marně tedy uplynula dne 12.5.2017 a žalobce svůj nárok u žalovaného uplatnil dne 29.8.2017 a žaloba byla podána dne 2.3.2018. 4. Z provedených důkazů soud zjistil následující. 5. Z žádosti o zadostiučinění soud včetně doručenky zjistil, že žalobce dne 29.8.2017 uplatnil u žalovaného žádost o zadostiučinění za újmu ve výši 122 951 Kč. 6. Z potvrzení soud zjistil, že žalobce byl v období od 23.12.2016 do 9.3.2017 bez řidičského oprávnění. 7. Z rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek] [číslo jednací], ze dne 16. 8. 2016, které nabylo právní moci dne 19. 8. 2016, a které pak bylo zrušeno v přezkumném řízení rozhodnutím Ministerstva dopravy, Odboru agend řidičů [číslo jednací], ze dne 9. 11. 2016, které nabylo právní moci dne 12. 11.2016. Od 12. 11. 2016 žalobce mohl znovu řídit motorová vozidla, soud zjistil, že žalobce nebyl oprávněn řídit motorová vozidla v období od 16.8.2016 do 12.11.2016. 8. Z rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek] [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo], ze dne 15. 12. 2016, které nabylo právní moci dne 20. 12. 2016 a bylo zrušeno v přezkumném řízení rozhodnutím Ministerstva dopravy, Odboru agend řidičů [číslo jednací] [spisová značka], ze dne 3. 3. 2017, které nabylo právní moci dne 6. 3. 2017, soud zjistil, že žalobce nedisponoval řidičským oprávněním v období od 20.12.2016 do 6.3.2017. 9. Z potvrzení a evidenční karty řidiče soud zjistil, že dne 23.12.2016 žalobce odevzdal řidičský průkaz a byl mu vrácen dne 9.3.2017. 10. Z připojených správních spisu a shodných tvrzení účastníků soud zjistil průběh správního řízení, kdy dne 6. 4. 2016 vypracoval SO 1 oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení žalobce [číslo jednací], přičemž tato písemnost byla žalobci doručena fikcí dne 21. 4. 2016. Dne 25. 4. 2016 byla SO 1 doručena písemnost označená jako námitka proti záznamu bodů učiněná žalobcem. Dne 13. 6. 2016 bylo SO 1 doručeno vyjádření žalobce k podkladům pro rozhodnutí ve věci námitek proti záznamu bodů. Dne 16. 6. 2016 vypracoval SO 1 rozhodnutí [číslo jednací] ze dne 16. 6. 2016 (dále jen„ Rozhodnutí“), kterým námitky žalobce zamítl jako neodůvodněné a provedený záznam 12 bodů ke dni 22. 3. 2016 potvrdil. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 19. 8. 2016. Dne 12. 7. 2016 bylo SO 1 doručeno odvolání žalobce proti Rozhodnutí. Dne 26. 7. 2016 bylo SO 1 doručeno doplnění odvolání žalobce ze dne 26. 7. 2016. Dne 16. 8. 2016 vydal Krajský úřad [územní celek] (dále též SO 2) rozhodnutí [číslo jednací], kterým odvolání zamítá a rozhodnutí SO 1 potvrzuje. Rozhodnutí SO 2 nabylo právní moci dne 19. 8. 2016. Dne 12. 9. 2016 vypracoval žalobce podnět k přezkumnému řízení ve věci rozhodnutí SO 2 ze dne 16. 8. 2016. Dne 9. 11. 2016 vydalo Ministerstvo dopravy, Odbor agend řidičů (dále jen„ Ministerstvo dopravy“), rozhodnutí v přezkumném řízení [číslo jednací], kterým rozhodnutí SO 2 ze dne 16. 8. 2016 ruší a věc vrací tomuto k novému projednání. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 12. 11. 2016. Dne 11. 11. 2016 se žalobce vzdal práva na rozklad proti uvedenému rozhodnutí Ministerstva dopravy. Dne 15. 12. 2016 vydal SO 2 další rozhodnutí [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo], kterým odvolání žalobce zamítá a rozhodnutí SO 1 potvrzuje. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 20. 12. 2016. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce podnět k přezkumnému řízení dne 8. 1. 2017 ve věci rozhodnutí SO 2 ze dne 15. 12. 2016. Dne 3. 3. 2017 vydal Ministerstvo dopravy rozhodnutí ve zkráceném přezkumném řízení [číslo jednací] [spisová značka], kterým rozhodnutí SO 2 ze dne 15. 12. 2016 ruší a věc vrací k novému projednání. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 6. 3. 2017. Dne 21. 3. 2017 vydal SO 2 rozhodnutí [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] 2017, kterým odvoláním napadené rozhodnutí SO 1 zrušuje a věc vrací SO 1 k novému projednání. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 24. 3. 2017. Dne 29. 3. 2017 vypravil SO 1 vyrozumění o provedené opravě počtu bodů v bodovém hodnocení řidiče [číslo jednací]. Dne 5. 4. 2017 vydal SO 1 usnesení [číslo jednací] (dále jen,,Usnesení“), kterým řízení o námitkách proti záznamu bodů u přestupků zastavuje. Toto usnesení nabylo právní moci dne 25. 4. 2017. 11. Z faktury [číslo] ze dne 22.11.2016 soud zjistil, že byla vystavena žalobcem a týkala se zakázky práce na RD [obec a číslo]. 12. Z nedatovaného prohlášení pana [jméno] [příjmení] vyplývá, že žalobce měl v období od ledna do března 2017 zrealizovat zakázku v hodnotě 175 250 Kč, které byla následně zadána jinému dodavateli. 13. Z faktur č. 2017 ze dne 26.3.2017, [číslo] ze dne 19.12.2016 a 2017 ze dne 12.5