23 C 226/2021-17 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného jízdného. Z žalobních tvrzení vyplynulo, že žalovaná dne [datum] cestovala [anonymizováno] linkou [anonymizováno], veřejné hromadné dopravy osob provozovanou [anonymizována tři slova] [obec]. Žalobkyně provedla přepravní kontrolu, při které se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem, čímž žalovaná naplnil podmínky pro to, aby na ni žalobkyně požadovala přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes výzvu ze strany žalobkyně. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: ze Zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] [variabilní symbol], ze dne [datum], čas [anonymizováno], má soud za prokázané, že žalovaný použil linku [anonymizována dvě slova], čímž s žalobkyní uzavřel smlouvu o přepravě a při provedené dopravní kontrole se na výzvu neprokázal platným jízdním dokladem. Ze smluvních přepravních podmínek pražské integrované dopravy má soud za prokázané, že pokud se cestující (žalovaný) neprokáže platným jízdním dokladem při přepravní kontrole, zaplatí jízdné ve výši 24 Kč a přirážku 1 500 Kč v souladu s čl. 8 bod 4. Žalovanému byla dne [datum] zaslána předžalobní upomínka. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce tak, že žalobkyně se žalovaným uzavřela platnou smlouvu o přepravě osob na výše uvedenou jízdu dopravním prostředkem žalobkyně podle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů (v případě použití metra, tramvajové nebo trolejbusové linky), a dále z vyhlášky Ministerstva Dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a dále z přepravního řádu, a Smluvních přepravních podmínek [anonymizováno]. Žalovaný porušil svoji povinnost ze závazkového smluvního vztahu zaplatit jízdné ve výši 24 Kč, když při provedené kontrole u sebe neměl platnou jízdenku. Vzhledem k tomu, že žalovaný se při kontrole neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, a nesplnil tedy svou povinnost ze závazkového právního vztahu s žalobkyní zaplatit jízdné stanovené podle tarifu, a nezaplatil přirážku ve výši 1 500 Kč, soud žalobě zcela vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit částku 1 524 Kč, která původně představuje jízdné ve výši 24 Kč a přirážku ve výši 1 500 Kč ve smyslu čl. 8 bod 4 smluvních přepravních podmínek pražské integrované dopravy za porušení povinnosti zaplatit jízdné (§ 2550 OZ). Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení pak soud vycházel z ust. § 1970 OZ, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kdy žalovaná je v prodlení ode dne následujícího od nezaplacení jízdného a přirážky. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 048 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.