26 C 100/2019-90 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 29. 5. 2019 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 66 283,67 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalobce jako odběratel uzavřel s právním předchůdcem žalované ([právnická osoba]) jako dodavatelem, smlouvu o dodávce tepelné energie v teplé vodě s účinností od 1. 10. 2006 na dobu neurčitou, ev. č. smlouvy [číslo], na jejímž základě se právní předchůdce žalované zavázal dodávat žalobci tepelnou energii v teplé vodě pro odběrné místo [ulice a číslo] a [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Žalobce dne 23. 9. 2015 informoval právního předchůdce žalované o záměru instalovat do objektu [ulice a číslo] soustavu tepelných čerpadel pro zásobování teplem, k čemuž posléze dodal právnímu předchůdci žalované stavební povolení Úřadu [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] ze dne 16. 12. 2015 a poskytl relevantní část projektové dokumentace týkající se propojení soustavy tepelných čerpadel se stávajícími přívody teplárenské sítě. Dopisem ze dne 1. 8. 2016 žalobce informoval právního předchůdce žalované o tom, že navržený zdroj je koncipován jako plně soběstačný pro krytí 100% potřeby teplé vody předmětného objektu a tedy od jeho spuštění bude pro konkrétní objekt [ulice a číslo] nulový náměr (odběr) teplé vody, tedy i tepla v teplé vodě, v rámci stávající smlouvy, kdy v rámci realizace projektu bude fyzicky oddělen domovní rozvod teplé vody od stávajícího přívodu z centrálního zásobování tepla žalované, tedy po spuštění systému nebude vůbec možné z rozvodu teplé vody žalované teplou vodu a teplo v teplé vodě odebírat. Dne 17. 8. 2018 žalobce informoval žalovanou o proběhlé konzultaci s pracovníkem místní předávací stanice, p. [příjmení], ze dne 16. 8. 2018, který potvrdil dostatečné technické oddělení nového způsobu vytápění od stávajícího, tj. nulový odběr teplé vody a tím i tepla bez potřeby měření. Dále dne 13. 9. 2016 žalobce vyrozuměl žalovanou o odstranění dosavadních připomínek žalované/právního předchůdce žalované a uvedl, že považuje navržený způsob připojení od žalované za akceptovaný, kdy současně žalobce uplatnil za žalovanou požadavek na změnu odběrového diagramu pro následující rok 2017. O uvedených skutečnostech proběhlo mezi účastníky dne 7. 10. 2016 osobní jednání. V průběhu listopadu 2016 žalobce zprovoznil instalovaná čerpadla zabezpečující nový způsob dodávek teplé vody včetně vytápění objektu [ulice a číslo], s tím, že dodávky teplé vody žalovanou do ostatních objektů dle smlouvy o dodávce teplé vody pokračovaly beze změn. Žalobce reklamoval u žalované vyúčtování základní a spotřební složky dodávky teplé vody za prosinec 2016, která byla žalovanou uznána a vrátila žalobci celkem 19 699,31 Kč bez DPH odpovídající právě ušetřené spotřebě z důvodu spuštění systému tepelných čerpadel. Žalovaná účtovala žalobci na objekt [ulice a číslo] z období leden – září 2017 částky za základní složku odběru v úhrnné výši 66 283,67 Kč. Žalobce tyto částky za uvedené období na základě vystavených faktur uhradil, avšak předpokládal, že při konečném vyúčtování služeb dojde k vrácení těchto částek. Žalobce v mezidobí faktury za leden a únor 2017 úspěšně reklamoval co do spotřební složky, kdy tyto platby byly žalobci žalovanou vráceny a dne 18. 4. 2017 žalobce vyzval e-mailem žalovanou k řešení aktuálního stavu hrazení faktur při nulovém odběru za základní složku. V březnu 2017 žalovaná vypověděla žalobci smlouvu na dodávku tepelné energie s 6 měsíční výpovědní lhůtou. Přestože byla žalovaná povinna v takovémto případě ukončení smlouvy vyúčtovat žalobci své služby do 1 měsíce od ukončení smlouvy, učinila tak teprve v dubnu 2018, kdy uhrazené částky žalobcem za základní složku odmítla žalobci vrátit, resp. tyto účtovala jako spotřebované s pozdějším odůvodněním připravenosti žalované do předmětného objektu teplou vodu za předmětné období dodat. Žalovanou uvedený důvod vyplynul z reklamace vyúčtování žalované žalobci za rok 2017, kdy žalobce nejprve dopisem ze dne 27. 4. 2018 reklamoval u žalované neúplnost vyúčtování, ve znění doplnění reklamace ze dne 21. 6. 2018, kde již konkrétně reklamoval účtovanou položku pro předmětný již odpojený objekt za období leden – září 2017. Žalovaná se odvolává na skutečnost, že smlouva o dodávce tepelné energie byla ze strany žalobce ukončena teprve ke dni 30. 9. 2017 a přestože objekt [ulice a číslo] neodebral za předmětné období jakékoliv množství tepla v teplé vodě, což žalovaná nezpochybňuje, žalovaná byla po uvedené období připravena tepelnou energii podle smlouvy poskytnout, a proto účtuje za tuto připravenost základní složku na ohřev teplé vody ve vyfakturované výši. Reklamaci žalobce tak žalovaná vyhodnocuje jako neoprávněnou s odůvodněním, že ve své síti držela pro žalobce potřebný tepelný výkon. Žalovaná tak neoprávněně vyúčtovala žalobci za připravenost dodávat teplou vodu do objektu [ulice a číslo] celkově částku 66 283,67 Kč a tuto z uhrazených měsíčních fakturací žalobci zadržuje a odmítá žalobci vyúčtovat a vydat. Žalobce má za to, že se na něj od odpojení od sítě provozované žalovanou tvrzená povinnost žalované ohledně připravenosti potřebné množství energie do předmětného objektu dodat, nevztahuje, když energetický zákon, obchodní podmínky žalované (resp. i jejího právního předchůdce), ani vyhlášky č. 405/2015 Sb., o způsobu dělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření odebraného množství energie (dále jen„ vyhláška č. 405/2015 Sb.“) a vyhlášky č. 70/2016 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích (dále jen„ vyhláška č. 70/2016 Sb.“) tuto povinnost připravenosti žalované vůči žalobci neukládají. Žalobce též uvádí, že sama žalovaná, porušila své povinnosti, když v rozporu s § 16 odst. 2) vyhlášky č. 70/ 2016 neprovedla vyúčtování do jednoho měsíce po ukončení zúčtovacího období (září 2017), nebo v rozporu s bodem 7.4 obchodních podmínek při oznámení o ukončení odběru neprovedla úpravu základní složky do všech připojených odběrných míst. S ohledem na výše uvedené, je žalobce přesvědčen, že žalovaná neoprávněné zadržela a zesplatnila částku 66 283,67 Kč, která neměla být žalobci vůbec účtována, když žalovaná věděla a musela vědět, že žalobce nemůže jakoukoliv tepelnou energii od žalované do objektu [ulice a číslo] odebrat a tedy i jen připravenost množství tepla žalované pro dodání do objektu žalobce ze strany žalované je irelevantní a neúčtovatelná. 2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 10. 10. 2019 uvedla, že nárok uplatněný žalobou neuznává co do důvodu i jeho výše a navrhuje, aby zdejší soud žalobu v plném rozsahu zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů řízení. Žalovaná uvedla nesporným, že mezi žalobcem a právním předchůdcem žalované byla dne 7. 11. 2006 uzavřena Smlouva. Součástí závazku dodavatele k provádění dodávek tepelné energie byla po celou dobu trvání smluvního vztahu také připravenost k dodávkám tepelné energie. Předmětem této smlouvy byl dále závazek žalobce jakožto odběratele hradit sjednanou cenu tepelné energie, a to dle sjednaných cenových podmínek. Účinnost této smlouvy byla ukončena dne 30. 9. 2017, a to na základě výpovědi žalované, učiněné v měsíci březnu 2017, uplynutím šestiměsíční výpovědní doby. V předmětném odběrném místě došlo ze strany žalobce ke změně ve způsobu vytápění a instalaci soustavy tepelných čerpadel pro zásobování teplem, kdy tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalobkyně uvedla, že bylo nutné, aby ke změně způsobu vytápění došlo v součinnosti s dodavatelem tepla za splnění technologických a legislativních podmínek s odkazem na ust. § 77 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) (dále jen„ energetický zákon“). Žalovaná proto jednala se žalobcem o uzavření nové smlouvy na dodávku tepelné energie zohledňující nové podmínky rozhodné pro stanovení sazby za výkon z měřiče tepla. Žalovaná vyzvala dne 8. 8. 2016 žalobce ke splnění nezbytných podmínek, aby mohlo dojít k přechodu na bivalentní zdroj vytápění (prostřednictví umístění a zprovoznění tepelných čerpadel žalobce). Žalobce však podmínky pro uzavření nové smlouvy na dodávku tepelné energie nesplnil. Žalovaná opakovaně upozorňovala žalobce (dne 12. 10. 2016, 23. 11.2016 a 30. 12. 2016) na nutnost uzavření nové smlouvy na dodávky tepelné energie s tím, že pokud k uzavřené takovéto nové smlouvy nedojde, bude i nadále účinná stávající smlouva na dodávku tepelné energie, a to ve všech sjednaných podmínkách. Současně takto žalobci žalovaná zaslala písemný návrh nové smlouvy na dodávky tepelné energie, avšak k jejímu uzavření nikdy nedošlo. K ukončení účinnosti Smlouvy došlo ze strany žalované, a to v šestiměsíční výpovědní lhůtě ke dni 30. 9.2017. Žalovaná se po celou dobu trvání závazkového vztahu ze Smlouvy garantovala a zajišťovala potřebné kapacity k tomu, aby mohla dodávky tepelné energie provádět ve sjednaných parametrech, a to bez ohledu na to, zda k dodávkám tepelné energie skutečně d