26 C 103/2020-82 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 2 dne [datum] a následně postoupenou zdejšímu soudu se žalobkyně domáhá na soudu vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 104 375 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8, 75 % p.a. z této částky od [datum] do zaplacení z titulu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Tato nemajetková újma vznikla žalobkyni nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení, které bylo vedeno nejprve před [anonymizována dvě slova] úřadem a následně před Okresním soudem ve [obec]. Dne [datum] zahájila žalobkyně u Okresního soudu ve [obec] (dále také jen„ soud“) soudní řízení proti paní [příjmení] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], jako žalované, jehož předmětem bylo přezkoumání zákonnosti rozhodnutí předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 7.7.2011, č.j. ČTÚ-45 446/2011-603/II, a to v rámci řízení dle části páté o.s.ř. Soudní řízení bylo vedeno u Okresního soudu ve [obec] pod sp.zn. 10 C 89/2011. Účast žalobkyně v soudním řízení byla pravomocně ukončena dne [datum], kdy nabylo právní moci usnesení soudu ze dne [datum] o zastavení řízení. Soudní řízení se bez zavinění žalobkyně táhlo dlouhá léta, žalobkyně se s paní [jméno] [příjmení] soudila sedm let a pět měsíců, což je doba zjevně nepřiměřená a v právním státě nepřijatelná. K době trvání posuzovaného soudního řízení je třeba dále připočíst i dobu, po kterou probíhalo předcházející správní řízení sporné před [anonymizována dvě slova] úřadem, které bylo v prvním stupni správního řízení vedeno pod č.j. 103 754/2010-637 III. vyř. – [příjmení] mezi stejnými účastníky a jehož předmět byl totožný, když v tomto správním řízení sporném byl řešen stejný nárok žalobkyně na plnění vůči paní [příjmení] [příjmení], jako v navazujícím soudním řízení u Okresní soudu ve [obec]. Správní řízení se rovněž vleklo a trvalo od [datum] do [datum] a jeho celková délka tedy činila 11 měsíců [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [ustanovení pr. předpisu], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova] [anonymizováno]„ [anonymizováno]“) povinen vydat rozhodnutí ve správním řízení ve lhůtě do čtyř měsíců od zahájení správního řízení; nejpozději tedy měl ČTÚ povinnost rozhodnout účastnický spor mezi žalobkyní, jako navrhovatelem, na straně jedné, a paní [jméno] [příjmení], jako odpůrcem, na straně druhé, v měsíci prosinci 2010, což se nestalo. Zákonná čtyřměsíční lhůta pro vydání rozhodnutí byla ze strany [anonymizováno] protiprávně překročena, a to nikoliv o několik málo dnů či měsíců, nýbrž hned několikanásobně. Ke dni [datum] správní řízení trvalo déle, než jedenáct měsíců, a lze zde tedy objektivně hovořit o téměř trojnásobném překročení zákonné čtyřměsíční lhůty pro vydání rozhodnutí ve správním řízení. Porušení povinnosti [anonymizováno] vydat rozhodnutí v zákonné lhůtě žalobkyně považuje za nesprávný úřední postup. Rovněž navazující řízení před Okresním soudem ve [obec] bylo nepřiměřeně dlouhé (září 2011 leden 2019) a žalobkyně je toho názoru, že bylo porušeno její právo zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny a v článku 38 odst. 2 Listiny, tzn. právo na to, aby její věc byla projednána bez zbytečných průtahů, resp. právo na vyřízená věci v přiměřené lhůtě, což je součástí práva na spravedlivý proces. Časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení. [obec] je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích přímých účastníků řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění. Celkově se tak oslabuje kredibilita státní moci a specificky moci soudní. Nepřiměřená délka řízení se pak proto přímo odráží v důvěře občana ve stát, jeho instituce a v právo, což je základní podmínka pro fungování legitimního demokratického právního státu. Jak správní, tak i navazující soudní řízení o uplatněném peněžitém nároku žalobkyně vůči paní [příjmení] [příjmení], se neskutečně vleklo, trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu a bylo zatíženo průtahy. Žalobkyni tak vznikla nesprávným úředním postupem orgánů veřejné moci ve správním řízení a v navazujícím soudním řízení nemajetková újma, za kterou žádá přiměřené zadostiučinění. Nevydáním správního rozhodnutí v zákonem stanovené čtyřměsíční lhůta a posléze i nevydáním soudního rozhodnutí v navazujícím soudním řízení v přiměřené době se ocitla žalobkyně ve stavu potíží, úzkosti, obtíží a duševního stresu v očekávání výsledku řízení a především pak ve stavu nejistoty, do níž byla žalobkyně v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného správního řízení a navazujícího soudního řízení uvržena a v níž byla tak po značně dlouhou dobu (od srpna roku 2010 do ledna roku 2019) udržována. Žalobkyně žádá o spravedlivou kompenzaci ve formě přiměřeného zadostiučinění v penězích, aby byla v souladu s platnými právními předpisy odškodněna nemajetková újma1, která žalobkyni vznikla v důsledku nepřiměřeně dlouho trvající nejistoty v jejím právním postavení, tedy nejistoty v tom, kdy a s jakým výsledkem skončí její spor s paní [jméno] [příjmení] projednávaný nejprve [anonymizováno] ve správním řízení a posléze i soudem v navazujícím soudním řízení. [příjmení] výsledek řízení pak zásadně není rozhodný ani pro posouzení, zda k porušení tohoto práva skutečně došlo, ani pro stanovení případného odškodnění. Nemajetková újma na straně žalobkyně spočívala i v nejistotě při rozhodování a při finančním plánování, v negativním zásahu do řízení společnosti žalobkyně a také v úzkosti, stresu, útrapách a potížích způsobených vedení společnosti žalobkyně. Bylo negativně zasaženo podnikání žalobkyně a dosahování jejích hospodářských cílů. Imateriální újma vzniká již samotným porušením práva žalobkyně na vydání rozhodnutí v zákonné lhůtě s tím, že takto způsobenou imateriální újmu je třeba zásadně odškodnit poskytnutím spravedlivého zadostiučinění v penězích. Nemajetkovou újmu žádá odškodnit v intencích Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne [datum]. Podle judikatury nepřiměřená délka řízení znamená pro účastníka řízení morální (nehmotnou) újmu vždy a žádné důkazy se v tomto ohledu nevyžadují, neboť imateriální újma zde vzniká již samotným porušením práva na vydání rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu je třeba poškozeným primárně poskytovat v relutární formě. Jakékoliv zadostiučinění v jiné než peněžité podobě (kupř. ve formě pouhého konstatování porušení práva či omluvy) by v projednávaném případě objektivně nemohlo splnit svůj zákonný účel, kterým je dosažení úplného odčinění vniklé nemajetkové újmy. Dosáhnout skutečně efektivního odčinění (nebo alespoň zmírnění) všech negativních nehmotných následků nesprávného úředního postupu lze výlučně poskytnutím spravedlivé kompenzace a zadostiučinění v peněžní formě. Dané řízení uplatněném nároku bylo celkově extrémně a mimořádně dlouhé a vleklo se od srpna roku 2010 do ledna roku 2019. Celková délka řízení (soudního i správního dohromady) činila 8 let a 5 měsíců. Tato okolnost též podstatným způsobem zesiluje intenzitu imateriální újmy, kterou žalobkyně utrpěla. Vydání rozhodnutí ve sporu o peněžité plnění dle § 129 zákona o elektronických komunikacích je objektivně věcí rutinní a právně jednoduchou, o které může být rozhodnuto [anonymizováno] bez zbytečných průtahů, nejpozději však ve lhůtě do čtyř měsíců od zahájení řízení. Tentýž případ následně řešil soud v rámci řízení dle části páté o.s.ř., soudní řízení se vleklo a jeho celková délka byla nepřiměřená. Návrh žalobkyně na zahájení správního řízení nebyl nijak obsáhlý a byl založen na jednom jediném dlužném vyúčtování smluvní pokuty, která žalobkyni nebyla zaplacena. Posuzovaný případ byl skutkově jednoduchý a právně nekomplikovaný. Předmětem řízení bylo zaplacení peněžité částky nepřesahující hranici 10 000 Kč. Byl uplatněn pouze jeden peněžitý nárok, řízení nebylo složité, nejednalo se o řízení s mezinárodním prvkem ani s velkým počtem účastníků, nebylo potřeba provádět obsáhlé dokazování a ani vyhotovit znalecké posudky a vyslýchat svědky. Žalobkyně svým počínáním nijak k prodloužení doby řízení nepřispěla, nečinila procesně vadná podání, průběh řízení nijak nemařila ani neztěžovala. Jak soud v soudním řízení, tak i [anonymizováno] v předcházejícím správním řízení, byl dlouhodobě nečinný a docházelo tam ke značným průtahům. [příjmení] úseky, kdy soud a/nebo [anonymizováno] nečinil v řízení žádné úkony směřující k vydání rozhodnutí, byly nepřiměřeně a neomluvitelně dlouhé. Vzniklé průtahy v řízení, které vedly k nedodržení zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí a k nepřiměřené celkové době řízení, tak lze přičítat výlučně k tíži státu samotného. Předmět posuzovaného říz