27 C 239/2020-24 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 3 780 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacení televizního poplatku s odůvodněním, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, čímž má ze zákona povinnost hradit televizní poplatek. Podle ustanovení zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“) se žalovaná stala poplatníkem televizního poplatku ve výši 135 Kč měsíčně. Svou povinnost od října [rok] do ledna [rok] řádně nehradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud vzal za prokázaný skutkový stav věci, jenž vyplynul z přihlášení poplatníka, z potvrzení České pošty, s. p., z výzvy k zaplacení dlužných televizních poplatků ze dne [datum] včetně doručenky, že se žalovaná podle potvrzení ze dne [datum] v únoru [rok] přihlásila jako poplatník televizního poplatku, přičemž žalobkyně eviduje u žalované dluh z titulu nezaplaceného televizního poplatku za období měsíce říjen [rok] až leden [rok] a žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu nejméně 7 dnů před podáním žaloby. 4. Po právní stránce soud věc hodnotil podle § 3 odst. 2 věty první zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, podle kterého je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle § 6 cit. zák. výše televizního poplatku činí 135 Kč. Podle § 7 odst. 2 cit. zák., je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle § 10 cit. zk. nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 5. Soud rozhodl ve věci výrokem I. tohoto rozsudku, když po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná se podle zákona o rozhlasových a televizních poplatcích v únoru [rok] přihlásila jako poplatník televizního poplatku, jako fyzická osoba je povinna platit televizní poplatek nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Žalovaná úhradu poplatku netvrdila ani neprokazovala. Žalobkyni tak náleží částka 3 780 Kč, tj. 135 Kč x 28 měsíců. Žalobkyni dále náleží úrok z prodlení vždy od 16. dne příslušného kalendářního měsíce ve výši dle nař. vl. [číslo] Sb., v platném znění, z příslušné dlužné částky, který žalobkyně kapitalizovala částkou uvedenou ve výroku I. ke dni [datum]. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 726 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 780 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení nebo obhajoby; písemné podání nebo návrh ve věci samé) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.