27 C 53/2021-49 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] z titulu smlouvy o přepravě osob s odůvodněním, že dne [datum] při jízdě tramvají na lince [číslo] dopravy provozované žalobkyní se žalovaný neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala jak jízdné ve výši [částka] a přirážku k jízdnému ve výši [částka], žalovaný ovšem požadované nezaplatil. 2. Žalovaný se k návrhu žalobkyně nevyjádřil ani se bez omluvy nedostavil k jednání soudu, proto soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v jeho nepřítomnosti. Žalobkyně, se z prvního jednání omluvila s tím, že má být jednáno v její nepřítomnosti a rozhodnuto rozsudkem. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Soud z„ Hlášení o přepravní kontrole“ zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní dne [datum] na lince [číslo] dopravního prostředku. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Žalobkyně následně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum], avšak bez úspěchu. Žalobkyně proto požaduje rovněž náhradu nákladů řízení. 4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce tak, že se jedná o spor z titulu nezaplaceného jízdného při cestě dopravním prostředkem a z titulu smluvní pokuty za porušení povinnosti platit jízdné. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb., v platném znění, je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 shora cit. zák. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. Podle § 7 odst. 6 vyhl. č. 175/2000 Sb., v platném znění, nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Výše jízdného, které je cestující povinen zaplatit a případné přirážky k jízdnému za nesplnění povinnosti prokázat se platným jízdním dokladem je stanovena v čl. III odst. 1 písm. a) tarifu pražské integrované dopravy a čl. 8 odst. 4 smluvních přepravních podmínek žalobkyně, kdy výše jízdného je [částka] a výše přirážky k jízdnému je [částka]. 5. Soud ve věci rozhodl výrokem I. tohoto rozsudku, když v řízení bylo zjištěno, že se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované nezaplatil. Nárok žalobkyně je důvodný. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do doby její splatnosti, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení podle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nař. vl. č. 351/2013 Sb., v platném znění. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení; předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka], tj. [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21% z částky [částka] ve výši [částka]. 7. O lhůtě k plnění ve výroku I. a II. soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když není důvod odchýlit se od obecné třídenní pariční lhůty. O místu k plnění ve výroku II. soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.