30 C 105/2020-21 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně, jakožto správce pozemní komunikace [číslo] ve směru [obec] [obec] požaduje po žalované zaplacení shora uvedené jistiny s tím, že dne 20.7.2017 došlo při jízdě vozidla [anonymizováno] r.z. [anonymizována tři slova], pojištěném pro případ své odpovědnosti u žalované, k prasknutí přívodní hadice katalyzátoru a následného úniku oleje na komunikaci. [právnická osoba] vyčistila komunikaci za částku představující zažalovanou jistinu.Dopisem ze dne 8.2.2018 odmítla žalovaná tuto škodu žalobkyni nahradit. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že nepopírá, že došlo dne 20.7.2017 došlo při jízdě vozidla [anonymizováno] r.z. [anonymizována tři slova], pojištěném pro případ své odpovědnosti u žalované, k prasknutí přívodní hadice katalyzátoru a následného úniku oleje na komunikaci a že žalobkyně musela vynaložit na vyčištění komunikace prostředky. 3. Žalovaná však neuznává základ nároku. Nedošlo ke škodě na vozovce, za níž by byla povinna plnit. Únik provozní kapaliny na vozovku, a její následný úklid nelze podřadit pod žádný z taxativně vypočtených způsobů vzniku škody dle ust. § 6 odst. 2 ZoPOPV, proto nemůže být kryt pojištěním, úklid vozovky po znečištění provozní kapaliny je nákladem, který vzniká buď provozovateli nebo vlastníkovi komunikace, avšak v žádném případě není škodou ve smyslu poškození, nemá oporu v právu a je chybná. Žalovaná se ztotožňuje ani se závěry obsaženými v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19.10.2005, č.j. 13 Co 306/2005. 4. Mezi účastníky je nesporné, že došlo k škodní události, jak je popsána v žalobě. [příjmení] je i výše nákladů vynaložených žalobkyní na odstranění nečistot z komunikace. Žalovaná nepopírá, že vozidlo, jež znečistilo komunikaci, bylo u žalované pojištěno pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla dle zák. č. 168/99 Sb. 5. Mezi účastníky je tudíž nesporný skutkový stav v žalobě vylíčený, avšak účastníci se rozcházejí v právním posouzení skutkového stavu v žalobě uvedeného. 6. Soud tedy vycházeje ze skutkového stavu, že dne 20.7.2017 došlo při jízdě vozidla [anonymizováno] r.z. [anonymizována tři slova], pojištěném pro případ své odpovědnosti u žalované, k prasknutí přívodní hadice katalyzátoru a následnému úniku oleje na komunikaci, kterou na vrub žalobkyně, správkyně komunikace, [právnická osoba], s.r.o. vyčistila za částku představující zažalovanou jistinu, tuto ovšem žalovaná dopisem ze dne 8.2.2018 odmítla žalobkyni zaplatit s odůvodněním, že se nejedná o škodu krytou pojištěním provozovatelů pro případ jejich odpovědnosti. 7. V souladu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení soud neprovedl dokazování, když shora uvedený, mezi účastníky nesporný, skutkový stav je dostačující k posouzení věci po právní stránce. 8. Po právní stránce lze věc posoudit takto: 9. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 168/99 Sb. (dále„ ZoPOPV“) poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. Při uplatnění nároku je povinen předložit společný záznam o dopravní nehodě15d), jedná-li se o dopravní nehodu nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích. 10. Podle § 6 odst. 2, písm. b) ZoPOPV, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení. 11. Zákon taxativně vyjmenovává, co je pojišťovna povinna poškozenému hradit. Pojišťovna není povinna hradit jiné náhrady, než jaké jsou uvedeny v § 6 cit. zák. 12. Podle § 28 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. při znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace, které způsobí nebo může způsobit závady ve sjízdnosti nebo schůdnosti, musí ten, kdo znečištění způsobil, je bez průtahů odstranit a uvést tuto pozemní komunikaci do původního stavu; nestane-li se tak, je povinen uhradit vlastníkovi této pozemní komunikace nebo správci, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, náklady spojené s odstraněním znečištění a s uvedením pozemní komunikace do původního stavu. 13. Není sporu o tom, že provozovatel, který znečištění komunikace způsobil, je povinen podle § 28 odst. 1 zák. č. 13/97 Sb. uhradit žalobkyni náklady, které žalobkyně vynaložila na odstranění znečištění komunikace za tohoto provozovatele, jehož primárně stíhá zákonná povinnost znečištění bez průtahů odstranit a uvést komunikaci do původního stavu. 14. Znečištění komunikací však není poškozením věci ve smyslu § 6 odst. 2 písm b) zák. č. 168/99 Sb. Povinnost hradit náklady na odstranění nečistot z komunikací mají tedy ti, kteří komunikaci znečistili. Povinnost k takovéto náhradě však nepřichází na pojišťovnu, neboť nejde o žádný z případů vyjmenovaných v § 6 zák. č. 168/99 Sb., nehledě na skutečnost, že únik oleje z katalyzátoru na vozovku byl následkem technické závady vozidla, nikoli v důsledku provozu vozidla. Proto soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 200 Kč představující 300 Kč za každý ze čtyř úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (příprava + odpor, odůvodnění odporu, příprava k jednání a účast u jednání).