40 C 119/2020-119 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se domáhá po žalovaném z titulu bezdůvodného obohacení zaplacení částky ve výši , částka, spolu s příslušenstvím. Žaloba vychází z tvrzení, že žalobce byl v období od , datum, do , datum, vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, , k.ú. a obec , adresa, , katastrální pracoviště , adresa, – západ (dále jen „pozemek“). Žalovaný byl v tomtéž období vlastníkem stavby č. p. , Anonymizováno, umístěné na tomto pozemku, přičemž s žalobcem neměl uzavřen žádný právní vztah k užívání tohoto pozemku a za užívání pozemku žalobci nic neplatil. Žalobce předmětný pozemek vlastnil do , datum, , kdy byl prodán třetí osobě v rámci dobrovolné dražby č. j. , spisová značka, . Pozemek byl vydražen za cenu ve výši , částka, , která odpovídá jeho obvyklé ceně. Za užívání pozemku bez právního důvodu žalobce požaduje částku, která odpovídá obvyklému nájmu, jehož roční úplata je vyčíslena jako 5% z obvyklé ceny pozemku, tj. , částka, ročně. Za uplatňované období, tj. ode dne , datum, do , datum, , činí částka bezdůvodného obohacení , částka, . Úrok z prodlení žalobce počítá ode dne následujícího poté, co žalovaný jím uplatňovaný nárok dne , datum, odmítl.2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že žalovaný nárok neuznává. Žalovaný má informace, že žalobce žádné platby nežádal po dobu 18 let před tím, než se žalovaný stal vlastníkem pozemku. Pokud uvedené po právním předchůdci žalovaného nikdy nežádal a činí tak až nyní, a navíc za situace, kdy žalobce je subjektem zřízeným rozhodnutím státu, má žalovaný za to, že tento nárok žalobce by neměl požívat právní ochrany. Krom uvedeného, i kdyby měl být nárok žalobci přiznán, žalovaný nesouhlasí s jeho výší. Žalovaný v tomto ohledu nesouhlasí se způsobem stanovení výše bezdůvodného obohacení a má za to, že k uvedené otázce by měl být vypracován znalecký posudek.3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:4. Žalobce byl v žalovaném období, tedy v období od , datum, do , datum, , vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, , k.ú. a obec , adresa, , katastrální pracoviště , adresa, – západ, žalovaný byl ve stejném období vlastníkem stavby č. p. , Anonymizováno, umístěné na tomto pozemku (výpisy z katastru nemovitostí, shodné tvrzení). Žalovaný v předmětném období nedisponoval žádným právním titulem, který by jej opravňoval k užívání pozemku a za jeho užívání nic neplatil (shodné tvrzení).5. Ke dni , datum, činila hodnota pozemku budovy na pozemku stojící částku , částka, , pozemek byl prodán třetí osobě dne , datum, v rámci elektronické dražby za částku , částka, (znalecký posudek č. , hodnota, -, Anonymizováno, , usnesení o příklepu č. j. , spisová značka, zpracovaný , jméno FO, ).6. Ze znaleckého posudku č. 693/2021, který byl vypracován soudem ustanoveným znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, , vyplynulo, že obvyklá cena pronájmu za celé žalované období činí , částka, . Pro posouzení výše obvyklé ceny pronájmu znalec zvolil metodu výnosovou, když vyšel z obvyklé ceny nemovitosti v rozhodném období a z této dovodil procentuálním podílem výši obvyklého nájemného. Tento procentuální podíl pak stanovil ve výši 5%, když koeficient 4,5% uvedený v příloze č. , hodnota, vyhlášky Ministerstva financí č. 3/2008 Sb., o oceňování nemovitosti (dále jen „oceňovací vyhláška“) navýšil o 0,5% s ohledem na polohu pozemku v katastru sousedícím s , Anonymizováno, , adresa, . Ve svém znaleckém posudku, jakož i při jednání, které se konalo dne , datum, , znalec vysvětlil, že k použití výnosové metody přistoupil poté, co přes vynaložené úsilí nenalezl srovnávací vzorky nemovitosti pro porovnávané období a lokalitu. Při jednání se znalec vypořádal i se znaleckým posudkem č. , Anonymizováno, vypracovaným dne , datum, , jméno FO, , ve kterém jmenovaný znalec zvolil pro ocenění obvyklého nájemného metodu porovnávací. Soudem jmenovaný znalec při jednání podrobně vysvětlil, proč srovnávací vzorky použité znalcem , jméno FO, nepovažuje za adekvátní k oceňované nemovitosti a zdůraznil, že přes svou snahu žádné srovnatelné vzorky nenašel, a proto pozemek ocenil výnosovou metodou, která se po zjištění učiněných znalcem , jméno FO, jeví i jako lépe ekonomicky odpovídající věci (znalecký posudek č. , Anonymizováno, vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, , znalecký posudek č. , Anonymizováno, vypracovaný L. , jméno FO, ).7. Žalobce žalovaného vyzval k vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, předžalobní výzvou ze dne , datum, , na níž žalovaný zamítavě odpověděl dopisem ze dne , datum, (předžalobní výzva žalobce, odpověď žalovaného).8. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené shodné či nesporné tvrzení účastníků, jakož i o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.9. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.10. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:11. Podle ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „n. o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se přitom obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Podle ust. § 2999 odst. 1 věta první není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.13. V posuzované věci bylo prokázáno, že v období od , datum, do , datum, žalovaný užíval věc – pozemek - patřící žalobci, aniž by disponoval právním titulem k užívání této věci a aniž by žalobci za uvedené cokoli platil. Lze tedy uzavřít, že žalovaný v předmětném období užíval pozemek bez právního důvodu a je povinen ve smyslu ustanovení citovaných v odst. 11. a 12. výše zaplatit žalobci peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny, tedy ve výši obvyklého nájmu. Jak vyplynulo z provedených důkazů, obvyklá cena za užívání pozemku žalobce v předmětné období činí , částka, a tuto částku je tedy žalovaný povinen žalobci zaplatit. Jelikož tak dosud neučinil, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a plnění v této výši žalobci přiznal, a to včetně příslušenství sestávajícího z úroku z prodlení v zákonné výši jdoucího ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k plnění dle výzvy ze dne , datum, . Ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výrok II.).14. Pro úplnost soud uvádí, že námitka žalovaného, že žalobcem požadované plnění je v rozporu s dobrými mravy, není v daném případě důvodná. V řízení bylo prokázáno, a žalovaný se tomu nijak nebránil, že žalovaný užíval pozemek ve vlastnictví žalobce, aniž by mu za to cokoli platil, a aniž by měl s žalobcem uzavřen jakýkoli právní vztah. Je zcela na vůli žalobce, zda v takové situaci žádá vydání bezdůvodného obohacení či nikoli. Pokud naopak žalobce, který je institucí zřizovanou státem, po dlouhou dobu za užívání svého pozemku žádné platby nevybíral, pravděpodobně tím mohl porušovat povinnost vykonávat řádnou správu.15. O nákladech řízení soud rozhodl (výrok III.) dle § 142 odst. 2 a ve věci ze 79 % úspěšnému žalobci přiznal částku , částka, , když povinnost k jejímu zaplacení soud uložil ve věci pouze z 21 % úspěšnému žalovanému. Výše této částky je odůvodněna účelně vynaloženými náklady ze strany žalobce, tedy soudním poplatkem ve výši , částka, (dle pol. 2 písm. c) sazebníku soudních poplatků), odměnou právního zástupce žalobce za pět úkonů právní služby v celkové výši , částka, (tzn. převzetí zastoupení a první porada s klientem, předžalobní výzva, žaloba, 2x účast u ústního jednání dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění), náhradou jeho hotových výdajů za celkem pět úkonů právní služby v celkové výši , částka, a konečně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. ve výši , částka, . Náklady žalobce tak dosáhly výše celkem , částka, , z nichž pak žalobci náleží celkem , hodnota, % (úspěch žalobce 79 % - úspěch žalovaného 21 %), tedy výše uvedených , částka, .16. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř..17. Výroky IV. a V. jsou odůvodněny ustanovením §148 o.s.ř. podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V řízení vzniklo právo na náhradu znalečného znalci , tituly před jménem, Pelc