60 C 5778/2019 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Podanou žalobou se žalobkyně v soudním řízení domáhala na žalované zaplacení 2 062,71 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. V žalobě uvedla, že [právnická osoba] (dále jen„ banka“) se žalovanou uzavřela smlouvu o účtu [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které byl žalované zřízen sporožirový účet. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [anonymizováno]. Žalovaná porušila smlouvu, když na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který nebyl ani přes výzvu vyrovnán. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes výzvu ze strany žalobkyně. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a bankou. 2. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], soud ustanovil žalované opatrovníka podle § 23 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, z důvodu, že její pobyt není znám. 3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: 4. [příjmení] uzavřela se žalovaným smlouvu o účtu [číslo] na základě které byl žalované zřízen sporožirový účet (smlouva o účtu, všeobecné obchodní podmínky [anonymizováno]). Žalovaný nevyrovnal debetní zůstatek vzniklý na účtu, což mělo za následek ukončení smlouvy ze strany žalobkyně (výzva k úhradě, výpověď ze smlouvy). Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní výzvu (předžalobní výzva). Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávek vč. dokladu o odeslání). 5. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla ze strany účastníků zpochybňována. 6. Svá skutková zjištění opřel soud o výše uvedené listinné důkazy a o tvrzení účastníků řízení. Další dokazování, soud již neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování, by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. 7. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem: 8. Podle ust. § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 9. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Po právní stránce věc proto soud posoudil jako nárok ze smlouvy o účtu uzavřené ve smyslu ust. § 2662 a násl. občanského zákoníku a nárok na úrok dle ust. § 1802 a násl. NOZ a úrok z prodlení s ohledem na prodlení žalovaných s úhradou dluhu ve smyslu ust. § 1970 NOZ ve vazbě na nařízení vlády č. 142/1994 Sb. v pozdějším znění. 11. Za použití výše zmíněné právní úpravy na skutkový stav, který byl v řízení v průběhu dokazování zjištěn, soud dospěl k následujícímu závěru. 12. V řízení bylo prokázáno, že banka uzavřela se žalovanou smlouvu o účtu. Vztah mezi účastníky smlouvy je proto třeba posuzovat jako smlouvu o účtu ve smyslu ust. § 2662 a násl. občanského zákoníku. Žalovaná na základě této smlouvy čerpala od žalobkyně peněžní prostředky, což ztvrdil svým podpisem. V řízení bylo dále prokázáno, že si účastníci sjednali podmínky pro poskytnutí zápůjčky a jejího vrácení, jakož i následky porušení těchto povinností. Žalovaná porušila svoje smluvní povinnosti, když na účtu vznikl debetní zůstatek. Předchůdkyně žalobkyně proto postupovala zcela v souladu se smluvním ujednáním obsaženým ve smlouvě a v obchodních podmínkách, které byly nedílnou součástí smlouvy, od smlouvy odstoupila a žalovaného vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky. Z dosud neuhrazené zápůjčky je žalovaná povinna současně platit dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku rovněž úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/1993 Sb., v pozdějším znění a to až do úplného zaplacení dlužné částky. 13. Soud tedy dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněný. 14. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem považoval soud žalobu za důvodnou a rozhodl tedy tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 584,88 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 062,71 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby) a z částky 1 000 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci (vyjádření na výzvu soudu, účast na jednání dne [datum]) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 962,71 Kč ve výši 622,17 Kč. 16. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyni, jíž byla náhrada nákladů řízení přiznána, v tomto řízení zastupoval advokát, bylo ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 17. Podle ust. § 140 odst. 2 o.s.ř. byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem. V odůvodněných případech stát poskytne advokátovi přiměřenou zálohu. 18. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem rozhodl soud dle citovaného ustanovení o odměně za zastupování ustanovenému advokátovi. 19. Výše mimosmluvní odměny se stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal (§ 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). 20. Podle § 12a odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. sazby mimosmluvní odměny podle § 7 za úkony právních služeb ustanoveného zástupce v občanském soudním řízení, ustanoveného opatrovníka v občanském soudním řízení, ustanoveného obhájce v trestním řízení, ustanoveného zmocněnce v trestním řízení, opatrovníka dítěte podle jiného právního předpisu upravujícího soudnictví ve věcech mládeže, určeného advokáta pro řízení před orgánem veřejné správy nebo řízení před Ústavním soudem se snižují o 20 %. 21. Soud přiznává opatrovníkovi žalované odměnu za 2 úkony právní služby po 1 000 Kč (převzetí zastoupení a účast na jednání), přičemž tuto odměnu je třeba snížit podle § 12a odst. 1 advokátního tarifu o 20 % za úkon (800 Kč za jeden úkon) a dále 2x paušální náhradu hotových výdajů advokáta po 300 Kč (celkem 600 Kč), celkem tedy s DPH ve výši 21 % se jedná o částku ve výši 2 662 Kč. 22. Lhůta k plnění byla stanovena s ohledem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.