65 C 156/2019 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou domáhá vypořádání společného jmění manželů. K žalobě uvedla, že účastníci řízení uzavřeli manželství dne [datum], přičemž toto manželství bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum]. Účastnící za trvání manželství nabyli movité i nemovité věci, které byly součástí jejich společného jmění manželů. 2. Na základě notářského zápisu ze dne [datum] sepsaného JUDr. [jméno] [příjmení], se účastníci rozhodli rozsah svého společného jmění manželů upravit. V části první notářského zápisu si účastníci zúžili rozsah společného jmění manželů o některé movité i nemovité věci nacházející se ve společném jmění manželů. [příjmení] jiné se v části první, za třetí notářského zápisu účastníci dohodli, že předmětem jejich společného jmění manželů zůstávají věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti a dále pozemek parc. č. st. 489, jehož součástí je stavba [adresa], pozemek parc. č. st. 490, jehož součástí je stavba bez čp/če (garáž) (nemovitá věc 1) a pozemek parc. [číslo] vše zapsáno na č. [list vlastnictví], [katastrální uzemí], [územní celek] a pozemek parc. [číslo] zapsaný na č. [list vlastnictví], [katastrální uzemí], [územní celek] (nemovitá věc 2). Současně však bylo mezi účastníky ujednáno, že pro případ, kdy v budoucnu (za trvání manželství) dojde k prodeji nemovité věci 2, stane se celá výše kupní ceny získaná prodejem nemovité věci 2 předmětem výlučného vlastnictví žalobkyně. 3. Dále si v části druhé notářského zápisu nazvané jako„ Smlouva o vypořádání vzájemných majetkových vztahů manželů k nemovitostem pro dobu po rozvodu, pokud by došlo k rozvodu manželství“ účastníci ujednali vypořádání nemovité věci 1, kterou nadále ponechali ve společném jmění manželů (a případně i nemovité věci 2), a to pro dobu po rozvodu. Účastníci se dohodli, že pokud dojde k zániku společného jmění manželů v důsledku rozvodu jejich manželství, připadne nemovitost 1 do výlučného vlastnictví žalovaného a z titulu vypořádání zaplatí žalobkyni částku ve výši 3.500.000 Kč. V části druhé, za druhé notářského zápisu dále účastníci uvedli, že předpokládají, že v krátké době po podpisu notářského zápisu dojde k prodeji nemovité věci 2, proto pro případ budoucího prodeje v části prvé notářského zápisu sjednali, že se stane celá výše kupní ceny získaná za prodej nemovité věci 2 výlučným vlastnictvím žalobkyně. 4. Nemovitá věc 2 byla prodána na základě kupní smlouvy s právními účinky vkladu práva do katastru nemovitostí dne [datum], tedy za trvání manželství účastníků krátce po sepsání notářského zápisu. Z prodeje získané finanční prostředky se však již dle dohody manželů nestaly společným jměním manželů, ale výlučným vlastnictvím žalobkyně. K vypořádání Nemovité věci 2 tedy došlo v souladu se smlouvou o zúžení v zákonem stanovené rozsahu společného jmění manželů a zákonnou úpravou. 5. Ve vztahu k nemovitosti 1 však vypořádání majetkových vztahů pro dobu po rozvodu manželství, a to ještě v době trvání manželství, považuje žalobkyně za neplatné. Dle ustálené soudní praxe platí, že„ smlouva o vypořádání vzájemných majetkových práv manželů, jíž zákon … vedle dalších předpokladů podmiňuje rozvod dohodou manželů bez zjišťování příčin rozvratu, platí toliko v případech rozvodu, o kterém bylo rozhodnuto podle § 24a zákona o rodině, neboť jen ve spojení s tímto způsobem rozvodu založeném na dohodě manželů je zákonem dovolena. Jiný výklad, rozšiřující možnost dohody manželů i na vypořádání společného jmění manželů před jeho zánikem, včetně zániku manželství rozvodem podle ustanovení § 24 zákona o rodině je v rozporu s kogentní úpravou ustanovení § 149 ObčZ. Pokud si účastníci za trvání manželství ujednali, že se nemovitá věc 1 stane po rozvodu manželství výlučným vlastnictví žalovaného a manželství účastníků nebylo rozvedeno bez zjišťování příčin rozvratu, pak je třeba na takové ujednání hledět jako na neplatné. Sjednat si vypořádání společného jmění manželů pro dobu po rozvodu ještě za trvání manželství je možné pouze za situace předvídané zákonem. Taktomu bude dle aktuálně platné úpravy v případě tzv. nesporného rozvodu dle § 757 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, kdy je třeba, aby si manželé sjednali vypořádání společného jmění manželů dohodou, přičemž soud tuto dohodu následně schválí. Manželství účastníků však bylo rozvedeno formou sporného rozvodu, tj. rozvodu se zjišťováním příčin rozvratu dle § 755 a násl. obč. zák., přičemž za této situace je možné vypořádat společné jmění manželů pro dobu po rozvodu až následně po zániku tohoto společného jmění manželů. Až zánikem manželství dochází i k zániku společného jmění manželů. 6. Předmětem společného jmění manželů tak i nadále zůstává nemovitá věc 1, kterou je třeba vypořádat. Žalobkyně se proto opakovaně snažila na vypořádání nemovité věci 1 s žalovaným dohodnout, ovšem bez úspěchu. Žalovaný všem jeho slibům navzdory, po rozvodu s nemovitostí 1 naložil zcela po svém, ve svém vlastním zájmu, za zády žalobkyně a bez ohledu na její nároky si ponechal i celou kupní cenu. 7. Žalobkyně má rovněž za to, že nemovitá věc 1 byla při prodeji žalovaným kvůli urychlení prodeje z osobních finančních důvodů žalovaného podhodnocena a domnívá se, že kupní cena Nemovité věci 1 při prodeji i měla hodnotu minimálně 7.000.000 Kč, přičemž nyní je její hodnota i vyšší, zejména s ohledem na rostoucí tržní cenu nemovitých věcí v posledních letech. Za takové situace má žalobkyně nárok na minimálně ½ hodnoty Nemovité věci 1, tj. minimálně na částku ve výši 3.500.000 Kč, která by jí měla být žalovaným neprodleně vyplacena. 8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že je pravda, že manželství bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum]. Dále souhlasí s tím, že za trvání manželství s žalobkyní uzavřeli formou notářského zápisu dne [datum] kromě smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů ve smyslu ust. § 143a obč. zák. také smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů manželů k nemovitostem pro dobu po rozvodu. 9. Dle této smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů v případě, že dojde k rozvodu manželství, měl žalovaný nabýt do výlučného vlastnictví nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] v kat. území [obec] a žalobkyně měla v tomto případě nabýt do výlučného vlastnictví nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] v kat. území [obec], pokud by tyto nemovitosti nebyly prodány do právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Současně měl žalovaný na základě této smlouvy na vypořádání za nemovitosti v kat. území [obec] zaplatit žalobkyni částku ve výši 3.500.000 Kč, avšak až do 7 let od rozvodu manželství, tj. v tomto případě do [datum]. 10. Tímto měli být s žalobkyní pro případ rozvodu manželství ohledně uvedených nemovitostí vypořádáni. Žalobkyní nyní uplatněný nárok neuznává, neboť je přesvědčen, že tento nárok je v rozporu s dobrými mravy. 11. Dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů ze dne [datum] s žalobkyní uzavřeli po vzájemné dohodě pro případ rozvodu našeho manželství, aby případný rozvod manželství proběhl smírným způsobem. 12. Návrh na rozvod manželství podala žalobkyně prostřednictvím své tehdejší právní zástupkyně. Z jakého důvodu k tomuto návrhu nepředložila dříve uzavřenou smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů ze dne [datum], což bylo jedním z předpokladů pro rozvod manželství dle ust. § 24a zákona o rodině, není známo. S ohledem na současné jednání žalobkyně se žalovaný domnívá, že se již v této době jednalo o úmysl žalobkyně. 13. Rozvodem manželství považoval žalovaný předmětné nemovitosti za vypořádané smlouvou ze dne [datum] a neměl jakýkoliv důvod o způsobu či platnosti vypořádání pochybovat. Za důležité považuje, že celou dobu od rozvodu manželství až do podání této projednávané žaloby, žalobkyně nárok na vypořádání zaniklého společného jmění neuplatnila, ani nenamítla, že by smlouva o vypořádání majetkových vztahů ze dne [datum] nenabyla účinnosti, jak nyní tvrdí. 14. Není přitom jistě náhodou, že žalobkyně nyní projednávanou žalobu podala přesně poslední den tříleté lhůty, ve které bylo možné podat žalobu o vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Tímto postupem, kdy žalobkyně podala žalobu o vypořádání, aniž by po celou dobu tří let od zániku společného jmění manželů nárok uplatnila, žalobkyně zabránila, také žalovaný se mohl případně domáhat vypořádání. Současně se žalovaná touto žalobou domáhá zaplacení předmětné částky mnohem dříve, než bylo ve smlouvě původně sjednáno. Toto jednání žalobkyně ze shora uvedených důvodů proto považuje žalovaný za odporující dobrým mravům. 15. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli manželství dne [datum], přičemž toto manželství bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 23. 6. 2016, čj. 29 C 95/2014-42, který nabyl právní moci dne [datum]. Z rozsudku se podává, že soud rozhodl dle §