18 C 28/2021 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 31. 7. 2021 domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 16 460 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného příspěvku dle zákona č. 168/1999 Sb. Tvrdila, že žalovaný byl vlastníkem/provozovatelem vozidla [registrační značka], [VIN kód], přičemž za období od 1. 10. 2019 do 31. 1. 2020 a dále za období od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti za provoz vozidla. Žalobkyně tak požaduje za období od 1. 10. 2019 do 31. 1. 2020 příspěvek ve výši 8 295 Kč a za období od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 příspěvek ve výši 8 165 Kč. 2. Žalovaný se nikterak nevyjádřil. 3. Z provedených důkazů soud zjistil následující. 4. Z výzvy ze dne 28. 8. 2020 a výzvy ze dne 5. 11. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl evidován jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka], WIN [anonymizováno], objem nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, s tím, že od 1. 10. 2019 do 31. 1. 2020 a od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 nebylo vozidlo pojištěno. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za období od od 1. 10. 2019 do 31. 1. 2020 a od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 výzvou ze dne 28. 8. 2020 a 5. 11. 2020, jež obsahovala informaci o tom, že vozidlo nebylo v předmětném období pojištěno, lhůtu k zaplacení v délce 60 dnů, vyčíslení pohledávky a poučení o možnosti sdělit okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Obě výzvy byly odeslány na adresu [adresa žalovaného]. 5. Z upomínky ze dne 18. 2. 2021, upomínky ze dne 9. 12. 2020, předžalobní upomínky ze dne 26. 5. 2021 a předžalobní upomínky ze dne 23. 6. 2021 soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného příspěvku. Všechny výzvy byly odeslány na adresu [adresa žalovaného]. 6. Z výpisu z ISZR soud zjistil, že žalovaný měl do 11. 8. 2020 trvalý pobyt na adrese [adresa žalovaného], od 12. 8. 2020 do 25. 4. 2021 na adrese [adresa] adrese [adresa]. 7. Na základě výše uvedeného učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný byl evidován jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka], WIN [anonymizováno], objem nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, s tím, že od 1. 10. 2019 do 31. 1. 2020 a od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 nebylo vozidlo pojištěno. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za období od od 1. 10. 2019 do 31. 1. 2020 a od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 výzvou ze dne 28. 8. 2020 a 5. 11. 2020, jež obsahovala informaci o tom, že vozidlo nebylo v předmětném období pojištěno, lhůtu k zaplacení v délce 60 dnů, vyčíslení pohledávky a poučení o možnosti sdělit okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Obě výzvy byly odeslány na adresu [adresa žalovaného]. Dále byl žalovaný vyzván k úhradě výzvou ze dne 9. 12. 2020, 18. 2. 2021, 26. 5. 2021 a 23. 6. 2021. Všechny výzvy byly žalovanému zaslány na adresu [adresa žalovaného]. Žalovaný měl do 11. 8. 2020 trvalý pobyt na adrese [adresa žalovaného], od 12. 8. 2020 do 25. 4. 2021 na adrese [adresa] adrese [adresa]. 8. Podle ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 9. Podle ust. § 4 zákona o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady [anonymizováno] podle odstavce 4 zaniká, pokud [anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se [anonymizováno] prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu. 10. Podle ust. § 80 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), člověk má bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu. Uvádí-li člověk jako své bydliště jiné místo než své skutečné bydliště, může se každý dovolat i jeho skutečného bydliště. Proti tomu, kdo se v dobré víře dovolá uvedeného místa, nemůže člověk namítat, že má své skutečné bydliště v jiném místě. Nemá-li člověk bydliště, považuje se za ně místo, kde žije. Nelze-li takové místo zjistit, anebo lze-li je zjistit jen s neúměrnými obtížemi, považuje se za bydliště člověka místo, kde má majetek, popřípadě místo, kde měl bydliště naposledy. 11. Podle ust. § 570 odst. 1 o. z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. 12. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně není důvodná. V řízení sice bylo prokázáno, že žalovaný měl v žalovaném období nepojištěné vozidlo, avšak žalobkyně neprokázala, že vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku, když výzva byla adresována na místo předchozího trvalého pobytu a žalobkyně neprokázala, že by se jednalo o skutečné bydliště žalovaného, jehož se dovolává. Protože se žalobkyně z jednání nařízeného na den 18. 7. 2022 omluvila, vzdala se tak dobrodiní poučení, aby označila důkazy k prokázání skutečnosti, že se výzvy k úhradě příspěvku dostaly do sféry dispozice žalovaného, resp. byly takto žalobkyní odeslány, ve lhůtě 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek, neboť povinnost zaplatit příspěvek a náklady žalobkyně zaniká, pokud tak v uvedené lhůtě neučiní. S ohledem na výše uvedené tak soud žalobu žalobkyně zamítl v celém rozsahu. 13. Pokud jde o náhradu nákladů řízení vzniklých účastníkům řízení, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když úspěšnému žalovanému ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s..ř. žádné náklady řízení nevznikly.