22 C 142/2021 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou ze dne 31.3.2021, doručenou zdejšímu soudu dne 6.4.2021 domáhá určení, že je výlučným vlastníkem jednotky [číslo] v domě [adresa], [obec a číslo], který stojí na pozemku p. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku [číslo], vše zapsáno v katastru nemovitostí u KÚ [okres] na LV [číslo] [územní celek], k.ú. [obec]. Žalobce v žalobních tvrzeních uvedl, že darovací smlouvou ze dne 5.9.2016 převedl na žalovanou ideální jednu polovinu těchto nemovitostí, kdy v době darování byli účastníci manželé. Žalobce k darování přistoupil, neboť žalovaná jako jeho tehdejší manželka chtěla posílit svoje právní postavení ve vztahu k předmětnému bytu, kde v té době účastníci vedli společnou domácnost, např. pro případ smrti žalobce, v souvislosti s nároky jeho dětí z předešlého vztahu. Následně došlo k ukončení soužití účastníků v srpnu roku 2019 tím že žalovaná chtěla manželství ukončit. V květnu roku 2020 pak žalobci oznámila, že chce spoluvlastnický podíl vypořádat a v únoru 2021 byla žalobci doručena žaloba v této věci. Tím, že žalobkyně opustila společnou domácnost odpadl jediný důvod, proč ji žalobce obdaroval a požadavek na vyplacení spoluvlastnického podílu vnímá žalobce jako hrubý nevděk, který je v rozporu s dobrými mravy. Toto jednání žalované žalobci ublížilo jak psychicky, tak ho dostává do svízelné finanční situace. Žalobce považuje jednání žalované za hluboce neetické, pročež se rozhodl přistoupit k odvolání daru, což učinil dopisem ze den 19.3.2021 a požádal o vrácení daru, což žalovaná odmítla. Žalobce se proto toto žalobou domáhá určení, že je výlučným vlastníkem předmětné bytové jednotky. 2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila přípisem ze dne 20.9.2021 kdy uvedla, že tento nárok zcela neuznává a učinila nesporným, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětného bytu a to na základě darovací smlouvy ze dne 5.9.2016. Manželství účastníků bylo uzavřeno v roce 2013 a jejich poslední společné bydliště se nacházelo právě na adrese předmětného bytu. Žalovaná však uvedla, že to byl žalobce, kdo se v roce 2018 ze společného bytu odstěhoval a přibližně po dobu jednoho roku žil na jiné adrese. Žalovaná dále uvádí, že příčinou rozvratu jejich vztahu byl, mimo jiné, žalobcův nový náhled na partnerské soužití. Z těchto důvodů pak žalovaná opustila společnou domácnost v srpnu roku 2019, a byl to žalobce, kdo podal návrh na rozvod manželství. Důvody rozvratu manželství pak žalobce potvrdil v rámci výslechu konaném při rozvodovém řízení. Žalovaná odmítá, že by žalobce uvrhla do těžko řešitelné finanční situace, kdy sama navrhla prodej bytu a rozdělení výtěžku. Žalovaná pak především napadá platnost odvolání daru, neboť na svém požadavku na vypořádání spoluvlastnictví neshledává nic závadného, natož rozporného s dobrými mravy. Žalovaná pak dále vznesla námitku promlčení ve vztahu na odvolání daru, neboť k opuštění společné domácnosti došlo více než jeden rok před odvoláním daru ze strany žalobce. Žalovaná podotýká, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví, kdy pouhé uplatnění tohoto práva nemůže být rozporné s dobrými mravy. 3. Žalobce pak ve svém vyjádření ze dne 15.8.2022 žalobní tvrzení doplnil zejména k důvodům, které ho vedly k odvolání daru. Specifikoval, že to byla především písemné výzva ze dne 12.7.2020, ve které žalobkyně žádala odkoupení jejího spoluvlastnického podílu. Tento požadavek žalobce pociťuje subjektivně, jako hrubý nevděk až vydírání vůči jeho osobě. V této souvislosti žalobce odkázal na svůj věk, 67 let, kdy ani nemá v úmyslu se z předmětného bytu stěhovat. Stejně tak žalobce vnímal podání žaloby na vypořádání spoluvlastnického podílu, poté co žalobce odmítl dar vyplatit. Žalobce má za to, že žalovaná se tímto jednáním dopustila zjevného porušení dobrým mravů, kdy po obdarovaném lze, optikou hodnot naší společnosti, očekávat jistou míru vděku. Žalobce tedy uzavřel, že odvolání daru je tedy oprávněné. 4. Soud provedl v rámci dokazování níže uvedené listiny, ze kterých zjistil 5. Z oddacího listu vydaného Úřadem městské části [obec a číslo] soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne [datum] manželství. 6. Z darovací smlouvy ze dne 5.9.2016 vyplývá, že žalobce daroval žalované poloviční podíl na předmětné nemovitosti, a to bez výhrad. 7. Přípisem ze dne 12.7.2020 žalovaná vyzvala žalobce k vypořádání spoluvlastnického podílu, kdy uvedla, že ve spoluvlastnickém vztahu nechceš na dále setrvat. Reálné rozdělení věci není možné, společné užívání věci není možné a žalovaná o nemovitost nemá zájem. Proto navrhla dvě možná řešení, a to odkoupení spoluvlastnického podílu žalované a nebo prodej věci a rozdělení výtěžku. 8. Z přípisu ze dne 16.3.2021 adresovaného žalobcem žalované soud zjistil, že se jednalo o odvolání daru. Žalobce odvolání daru odůvodnil totožným způsobem jako v podané žalobě, kdy v jednání žalované spočívající v žádosti o vypořádání spoluvlastnického podílu spatřuje nevděk. 9. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že dne 25.9.2 2020 žalobce ke zdejšímu soudu podal návrh na rozvod manželství. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem ze dne 31.5.2021, který nabyl právní moci dne 17.7.2021. 10. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že dne 21.9.2020 podala žalovaná žalobu o zrušení podílové spoluvlastnictví. Řízení dosud není skončeno. 11. Svá skutková zjištění soud opřel o nesporná tvrzení účastníků, shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Další dokazování soud již neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti daného řízení. 12. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků. 13. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. 14. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem: V projednávané věci se jedná o žalobu určovací, soud se proto v prvé řadě zabýval otázkou, zda má žalobce na požadovaném určení vlastnictví nemovité věci, naléhavý právní zájem. 15. Podle § 80 o.s.ř, určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 16. Podle § 2072 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též OZ), ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké. 17. Podle § 2075 OZ dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce. Je-li dar odvolán později a namítne-li obdarovaný opožděné odvolání daru, soud k odvolání nepřihlédne. 18. V daném případě soud konstatuje, že naléhavý právní zájem je dán, a to i s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. NS 30 Cdo 4593/2010), neboť naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k nemovitosti je dán, není-li žalobce, který o sobě tvrdí, že je vlastníkem nemovitosti evidované v katastru nemovitostí, v katastru zapsán jako její vlastník. V daném případě je v katastru nemovitostí zapsán spoluvlastnický vztah účastníků k předmětné nemovitosti a žalobce se domáhá zapsání jeho výlučného vlastnictví. 19. Soud se tedy podanou žalobou zabýval dále, kdy posuzoval důvodnost a oprávněnost odvolání daru ze strany žalobce. 20. Soud se v prvé řadě zabýval námitkou promlčení, kterou vznesla žalovaná, a to s odkazem na ustanovení § 2075 OZ. Žalovaná namítla, že žalobce nedodržel roční lhůty, kdy žalovaná opustila společnou domácnost v srpnu roku 2019 a k odvolání daru došlo přípisem ze dne 16.3.2021. K tomu soud uvádí, že dle tvrzení žalobce a z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce dar odvolal v návaznosti žádosti žalované o vypořádání spoluvlastnictví nikoliv z důvodu jejího odstěhování ze společné domácnosti. K uplatnění nároku na vypořádání spoluvlastnického podílu došlo ze strany žalované nejdříve přípisem ze dne 12.7.2020 a žaloba na vypořádání spoluvlastnického podílu pak byla podána dne 21.9.2020. K promlčení nároku na odvolání daru v daném případě tak nedošlo, kdy žalobce dar odvolal přípisem ze dne 16.3.2021. 21. Soud se tedy dále zabýval nárokem samotným, kdy dle komentáře k ustan