22 C 180/2018-212 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou, která byla soudu doručena dne 26.6.2018 domáhá na žalovaném zaplacení částky 1 554 Kč s příslušenstvím, z titulu neuhrazeného penále za včasné nevrácení vypůjčených publikací dle ustanovení knihovního řádu. Žalovaný byl v akademickém roce 2012 – 2016 studentem jedné z fakult žalobce. Vyplněním a podpisem evidenčního listu uživatele [číslo] se žalovaný zavázal že se bude řídit ustanoveními knihovního řádu. Žalovaný si dne 21.11.2014 vypůjčil publikaci, kterou se zavázal vrátit do dne 31.8.2015 a publikace byla ke dni 28.6.2016 odepsána a dne 18.2.2015 si vypůjčil další publikaci, kterou se zavázal vrátit do dne 30.9.2015 a publikace byla ke dni 10.1.2017 odepsána. Žalovaný se dostal do prodlení s vrácením těchto knih, pročež žalobce požaduje uhrazení penále za první publikaci za období od 31.8.2015 – 28.6.2016 v částce 615 Kč a za druhou publikaci za období od 30.9.2015 – 10.1.2017 v částce 939 Kč. Žalobce zaslal žalovanému výzvu k uhrazení dlužné částky, kterou si žalovaný převzal, což dne 23.3.2016 potvrdil svým podpisem na dodejce a stejně tak byla žalovanému dne 12.7.2017 doručena před žalobní výzva. Před žalobní výzva byla žalovanému zaslána rovněž emailem. Přes tyto výzvy žalovaný dlužnou částku neuhradil, pročež se žalobce se svým nárokem obrátil na soud. Nad rámec výše uvedeného žalobce ještě konstatoval, že vydání diplomu představuje doklad o absolvování studia, nikoliv doklad o bezdlužnosti absolventa. 2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřilo tak, že ji neuznává, kdy uvedl, že studium zakončil v roce 2016 a předmětné publikace vrátil před obdržením diplomu, nicméně uznal, že s jejich vrácením byl v prodlení. O dlužné částce se dozvěděl až v roce 2019 a žádná výzva k plnění mu v roce 2017 doručena nebyla, i když mu žalobce diplom zaslal na jeho domovskou adresu v Kazachstánu. Na email mu žádná upomínka nepřišla. Tyto skutečnosti vedli k navýšení dlužné částky na částku žalovanou, kdy hodnota nevrácených publikací nepřevyšuje 200 Kč. Žalovaný zároveň sdělil, že není schopen se k soudu dostavit. Konstatoval, že pokud by ho chtěl žalobce informovat o dlužné částce, měl tak učinit spolu s vystavením dokladu o ukončení studia, resp. pokud něco dlužil, neměl mu být tento doklad žalobcem vystaven. 3. Mezi účastníky tedy nebylo sporu o tom, že žalovaný v roce 2016 ukončil úspěšně studium u žalobce a ani to, že předmětné publikace nebyly včas žalobci vráceny. 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: 5. Z knihovního řádu Studijního a informačního centra žalobce vyplývá, že v případě překročení výpůjční lhůty generuje automatizovaný knihovnický systém registrovanému uživateli upomínky, které jsou uživateli zaslány na jeho email, a to po 5, 20, 55 a 95 dnech od uplynutí výpůjční lhůty. Poslední upomínka se zasílá doporučeně poštou. Za překročení výpůjční lhůty se platí sankce dle ceníku. 6. Dle Ceníku poplatků a služeb [příjmení] [jméno] [anonymizováno] [obec], činní poplatek ze překročení výpůjční lhůty 3 Kč za den. 7. Z evidenčního listu žalovaného vyplývá, že tento se dostal do prodlení s vrácením dvou publikací a to v termínu od 31.8.2015 do 28.6.2016 a od 30.9.2015 do 10.1.2017, za což měl uhradit penále v částce 615 Kč resp. 939 Kč Celkem tedy 1 554 Kč. 8. Z potvrzení o ukončení studia, které bylo vydáno dne 18.1.2017 soud zjistil, že žalovaný studium u žalobce řádně ukončil. Žalovaný byl studentem žalobce v období od 12.7.2012 do 4.2.2016. 9. Dne 23.3.2016 žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem na dodejce, že od žalobce obdržel upomínku k vrácení a uhrazení, ve vztahu na předmětné publikace. Dne 7.7.2017 zaslal žalobce žalovanému před žalobní upomínku. 10. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen,,o.s.ř.“), tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků. 11. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené listinné důkazy, jakož i o nesporná tvrzení účastníků. Další dokazování, soud již neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování neprováděl. 12. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o výpůjčce dle § 2193 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Mezi účastníky byly následně sjednány podmínky této smlouvy, a to v rámci knihovního řádu. V těchto podmínkách byla ujednána sankce v případě, že vypůjčené publikace nebudou včas vráceny. Žalovaný se dostal do prodlení s vracením vypůjčených knih, pročež byl povinen žalobci uhradit penále dle sjednané výše. Pokud se žalovaný brání tím, že si nebyl svého dluhu vědom, neboť ho žalobce neuvědomil, soud k tomu podotýká, že žalobce jednat soudu prokázal, že upomínky žalovanému řádně zasílal, kdy jednu z nich žalovaný i převzal a zároveň je na žalovaném, aby plnil smluvně převzaté povinnosti, v daném případě včas vrátil zapůjčené knihy a případně plnil sankce, které nedodržení těchto povinností stíhají. Soud tedy uzavírá, že nárok žalobce je zcela po právu, pročež žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 438 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 554 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 000 Kč za před žalobní výzvu dle § 11 odst. 12 písm. d) a. t., z částky 1 000 Kč za návrh na zahájení řízení dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 000 Kč za vyjádření ve věci samé ze dne 7.7.2020 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 000 Kč za účast na jednáních soudu dne 10.11.2021 a 12.1.2022 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 800 Kč ve výši 1 638 Kč.