23 C 96/2021-49 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal toho, aby soud uložil žalované povinnost uhradit zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 18 687,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z této částky od [datum] do zaplacení, která mu měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu finančního arbitra podle zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, způsobena nepřiměřenou délkou řízení vedeným před finančním arbitrem pod sp. zn. [spisová značka] [rok] ze dne 24.10.2019, kterým finanční arbitr žalobci nárok zamítl. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že správní řízení trvalo od [datum] do [datum], tedy téměř 14 měsíců. Předmětem posuzovaného řízení bylo určení neplatnosti a vydání bezdůvodného obohacení z neplatné pojistné smlouvy, včetně příslušenství v podobě úroku z prodlení. Předmětem posuzovaného řízení bylo vydání bezdůvodného obohacení ve výši 54 693 Kč se zákonným úrokem, finanční arbitr se v řízení dopustil průtahů, když nevydal nálze ani rozhodnutí o námitkách v zákonné lhůtě, čímž žalobce po dlouhou dobu udržoval v nejistotě ohledně výsledku sporu. Žalobce se na finančního arbitra obrátil v obtížné životní situaci, kdy měl důvodné podezření o neplatnosti své smlouvy životního pojištění a obával se, že by o investované peníze mohl přijít. Řízení žalobce zatěžovalo psychicky i časově a musel čelit nečinnosti finančního arbitra. Žalobce opravil své tvrzení v žalobním návrhu, uvedl, že veškeré podklady měl arbitr k dispozici již dne [datum], jak uvedla sama žalovaná na základě výzvy byly doloženy další podklady. Od tohoto data začala plynout devadesátidenní lhůta pro vydání rozhodnutí arbitrem, měla uplynout dne [datum], ale rozhodnutí bylo vydáno až [datum], tedy 4 měsíce poté, co měl arbitr veškeré podklady. Řízení trvalo 15 měsíců bez tří dnů. Dále žalobce s ohledem na judikaturu, kde je odškodňováno řízení před arbitrem, které trvalo 2 až 3 roky, částečně vzal žalobu zpět o kompenzaci ve výši dalších 30 %, tedy o částku 4 312,50 Kč a trval na tom, že žalovaná vyplatila základní kompenzaci za dobu od [datum] do [datum], a to ve výši 14 375 Kč. Žalobce vyčíslil svůj požadavek na kompenzaci nemajetkové újmy ve výši 14 375 Kč jako základní částku, kterou navýšil o 30 % na částku 18 687,50 Kč. Toto navýšení zahrnovalo za neprodloužení lhůty arbitrem pro vydání nálezu 10 %, za nedůvodné průtahy o 10 % a o dalších 10 % za to, že řízení bylo zatíženo neodůvodněnými průtahy, celkem tedy požadoval částku 18 687,50 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum], ve kterém uvedla, že s žalobním návrhem nesouhlasí, ke své obraně namítala, že konstatování porušení práva žalovanou a omluva jsou dostačující. 3. Žalovaný dále uvedl, že se žalobce nejdříve obrátil s požadavkem na náhradu nemajetkové újmy na [stát. instituce]. Po obdržení písemného vyjádření finančního arbitra [stát. instituce] žádost žalobkyně v souladu se [příjmení] projednalo a po seznámení s podklady a využitím stanoviska finančního arbitra učinilo závěr, že v předmětném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1, věta třetí [příjmení], z jehož titulu byl nárok uplatněn. [anonymizováno] konstatovalo neexistenci nesprávného úředního postupu a nárok neuspokojilo. 4. Usnesením soud částečně řízení zastavil v částce 4 312,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ode dne následujícího po dni, kdy bylo [stát. instituce] odmítnuto plnění kompenzace, tedy od [datum] do zaplacení. Nadále zůstal předmětem žaloby petit ve znění: „ Žalovaná je povinna uhradit žalobci částku ve výši 14 375 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 14 375 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci, k rukám právního zástupce žalobce, náhradu nákladů řízení.“ 5.Žalovaná odkazovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu 30 Cdo 1613/2009 a má za to, že doba dvou let je přiměřená, jak bylo v tomto judikátu rozvedeno. Arbitr musí shromažďovat podklady, řídit se zásadou vyšetřovací, zároveň vede strany ke smíru a [ulice] judikatura vychází z toho, že ne každý průtah znamená nesprávný úřední postup pokud, jednání netrvalo nepřiměřeně dlouho. 5. Právní zástupce žalobce nesouhlasil s tvrzením žalované, že se arbitr seznámil až [datum] se všemi podklady. Ve výzvě, které rozesílá arbitr byly často formulářové výzvy, byla to výzva z [datum], kterou vyzval žalobce k odstranění nedostatků návrhu na zahájení řízení a k této výzvě mohla být připojena i výzva z [datum] a [datum]. 6. Žalovaná ve své replice k vyjádření žalobce uvedla, že za den shromáždění relevantních podkladů pro vydání nálezu finančním arbitrem nelze považovat [datum], tj. den následující po doručení návrhu na zahájení řízení, nýbrž den [datum], kdy finanční arbitr vyzval žalobce a dne [datum] instituci k seznámení s podklady pro vydání rozhodnutí. 7. Žalobce s tímto názorem nesouhlasil, dle žalobce je v přímém rozporu s judikaturou Nejvyššího správního soudu 9 As 36/2018 ze dne 31.5.2018, kde Nejvyšší správní soud jednoznačně vyložil, že okamžik shromáždění všech podkladů je objektivně určitelnou skutečností, kterou je možné přezkoumat nezávisle na vůli finančního arbitra. Nejvyšší správní soud se rovněž jednoznačně vyjádřil k otázce, jaké dokumenty zahrnuje pojem podklady v § 15 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi. Je jím ve smyslu čl. 8 písm. s/ Směrnice Evropského parlamentu a rady č. 2013/11/EU o alternativním řešení spotřebitelských sporů, úplný spis stížnosti a veškeré dokumenty, z nichž lze zjistit právně významné skutečnosti, nikoliv vyjádření stran sporu. Z uvedeného plyne, že počátek shromáždění podkladů nemůže finanční arbitr na základě své úvahy posunout na dobu, kdy obdrží další vyjádření účastníků obsahující právní argumentaci. Získá-li arbitr k dispozici veškeré dokumenty, z nichž lze zjistit právně významné skutečnosti, počíná běh devadesátidenní lhůty k vydání nálezu. Na základě toho má žalobce za to, že za nejzazší datum pro počátek běhu lhůty pro vydání nálezu finančního arbitra je nutno považovat datum [datum], nejzazším dnem, kdy měl finanční arbitr ve smyslu § 15 odst. 1 zákona o FA ve věci rozhodnout nálezem je den [datum]. Finanční arbitr však vydal nález až [datum], tedy více jak o 4 měsíce později. Žalobce je přesvědčen, že délka řízení, která činila téměř 14 měsíců, je nepřiměřená. Žalobce je přesvědčen, že nesprávný úřední postup finančního arbitra spočívající v nepřiměřené délce řízení, je prokázán a vznik nemajetkové újmy je v daném případě presumován. 8. Mezi účastníky řízení není sporné, že řízení před finančním arbitrem, které bylo zahájeno dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka] [rok] a trvalo do [datum], kdy vydal finanční arbitr rozhodnutí o námitkách, mezi stranami je sporné, zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu, zda samotné konstatování nesprávného úředního postupu je postačující formou zadostiučinění či nikoliv. 9. Soud v řízení provedl k důkazu následující listinné důkazy a zjistil tento skutkový stav: Návrhem na zahájení řízení před finančním arbitrem ze dne [datum] se žalobce domáhal určení neplatnosti smlouvy o Investičním životního pojištění a vydání bezdůvodného obohacení a příslušenství, zaplacení dlužného odkupného. Výzvou navrhovateli k odstranění nedostatků návrhu z [datum], kterou finanční arbitr oznámil zahájení řízení žadateli a vyzval ho k odstranění nedostatků návrhu na zahájení řízení. Žadatel odstranil nedostatky návrhu [datum]. Dne [datum] finanční arbitr vyzval navrhovatele opakovaně k odstranění nedostatků návrhu, a to, tak aby specifikoval úrok z prodlení, v jaké výši, od jakého data a z jaké částky. Dne [datum] navrhovatel doplnil nedostatky, dne [datum] finanční arbitr oznámil zahájení řízení instituci a vyzval ji k vyjádření se k návrhu poskytnutí vysvětlení a předložení dokumentace vztahující se k předmětu sporu. Ze spisu finančního arbitra sp. zn. [spisová značka] [rok] soud zjistil dále, že [datum] instituce předložila požadované vysvětlení a doklady. Dne [datum] finanční arbitr vyzval navrhovatele, aby se vyjádřil k námitce promlčení, kterou instituce v řízení vznesla a aby zvážil další procesní postup v řízení před finančním arbitrem. Finanční arbitr navrhovateli sdělil, že pokud jednotlivá vzájemná plnění instituce a navrhovatele jdou proti sobě, tak vzhledem k tomu, že bezdůvodné obohacení na straně navrhovatele z vyplacených mimořádných výběrů je vyšší než bezdůvodné obohacení na straně instituce z přijatého nepromlčeného pojistného, není nic, co by navrhovateli z titulu bezdůvodného obohacení mohl finanční arbitr přiznat. Finanční arbitr současně navrhovatele vyzval, aby pokud nedoloží že dosavadní skutková zjištění nejsou správná, aby zvážil zpětvzetí návrhu na zahájení řízení. Dne [datum] navrhovatel požádal finančního arbitra o prodloužení lhůty a finanční arbitr dne [datum] jeho žádosti vyhověl. Dne [datum] pak navrhovatel předložil vy