25 C 287/2020-41 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 1 034,90 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že dne 27. 1. 2017 uzavřela se žalovaným na základě rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou téhož dne, smlouvu o vydání platební karty, v souladu s níž vydala žalovanému platební kartu [anonymizováno 5 slov] s týdenním limitem 300 000 Kč, přičemž dle čl. II. odst. 3 obchodních podmínek pro vydávání a používání vlastních k platebních karet k účtům (dále jen„ OP“) odpovídá majitel účtu za všechny transakce provedené platebními kartami k jeho účtu, přičemž držitel karty je oprávněn provádět platební kartou transakce pouze v rámci stanoveného limitu, maximálně do výše disponibilního zůstatku (minimálního zůstatku) účtu a je povinen průběžně sledovat a kontrolovat částky transakcí provedené prostřednictvím platební karty a zabránit přečerpání disponibilního zůstatku účtu. Žalovaný se ke dni 6. 10. 2017 dostal na svém účtu do záporného zůstatku ve výši 7,33 Kč, čímž porušil čl. VII. odst. 3 OP. V důsledku toho došlo k naplnění podmínek stanovených v oddílu A, čl. IX odst. 9 obchodních podmínek k rámcové smlouvě o poskytování platebních služeb, dle kterého v případě, kdy dojde ke vzniku neoprávněného debetního zůstatku na účtu je majitel účtu povinen bezodkladně neoprávněný debetní zůstatek vyrovnat, a to minimálně do výše minimálního zůstatku na účtu – stanoveného v obecných ustanoveních Nabídky účtů a sazebníku úroků pro fyzické osoby – ve výši 100 Kč. Dlužná částka se následně navýšila o poplatky dle ceníku žalobkyně, které byla žalobkyně oprávněna strhávat z účtu žalované dle čl. XIV. odst. 1 obchodních podmínek k rámcové smlouvě o poskytování platebních služeb a o připsané úroky z prodlení. Na základě neoprávněného přečerpání účtu do záporného zůstatku eviduje žalobkyně vůči žalovanému ke dni 30. 11. 2020 dluh ve výši 1 034,90 Kč, k němuž dále požaduje smluvní úroky ve výši stanovené čl. 6 Nabídky účtů a sazebníku úroků, tj. 0,12 % denně z dlužné částky, v souladu s Čl. IX. odst. 9 Obchodních podmínek k rámcové smlouvě o poskytování platebních služeb, účinných od 10. 2. 2020. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu ze dne 13. 10. 2020, avšak žalovaný ji dosud ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listin a účastníci s tímto postupem vyjádřili souhlas – žalobkyně v žalobě a žalovaný na základě tzv. doložky proti nečinnosti dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jež byla obsažena v usnesení č. j. 25 C 287/2020-39 ze dne 22. 7. 2022. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní (konkrétně z rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb ze dne 27. 1. 2017, z obchodních podmínek k rámcové smlouvě o poskytování platebních služeb účinných od 24. 10. 2016 a od 30. 11. 2020, ze smlouvy o vydání platební karty ze dne 27. 1. 2017, z obchodních podmínek pro vydávání a používání vlastních platebních karet k účtům účinných od 24. 10. 2016, z přehledu pohybů na účtu žalovaného za období od 27. 1. 2017 do 30. 11. 2020, z ceníku finančních operací a služeb pro fyzické a právnické osoby, z nabídky účtů a sazebníku úroků, z výzvy k plnění ze dne 13. 10. 2020 včetně doručenek) byl zjištěn a prokázán skutkový stav tak, jak jej žalobkyně soudu vylíčila v žalobě. 5. Vzhledem k tomu, že žalovaný proti žalobě nic nenamítal, nemá soud za daného skutkového stavu za vyvrácená žalobní tvrzení žalobkyně, včetně toho, že žalovanou částku jí žalovaný dosud nezaplatil. Po hmotněprávní stránce soud věc posoudil dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a za situace, kdy žalobkyně oprávněnost nároku uplatněného žalobou prokázala, a žalovaný netvrdil, tím méně prokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil, žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.). 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 2 089 Kč (výrok II.). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, který v dané věci vykonal tři úkony právní služby podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ AT“), za což mu náleží odměna v celkové výši 600 Kč, konkrétně 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu na zahájení řízení (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva a podání žaloby) dle § 14b odst. 1 bod 2 AT, a paušální náhrada v celkové výši 300 Kč, konkrétně 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu na zahájení řízení (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva a podání žaloby) dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Vzhledem ke skutečnosti, že právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, náleží k nákladům řízení také tato daň podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. ve výši 21%, tedy částka ve výši 189 Kč (21% z částky 900 Kč představující součet odměny advokáta a režijního paušálu za čtyři vykonané úkony právní služby).