30 C 2/2022-24 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 16 405 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že žalovaná je vlastníkem tří osobních automobilů, [registrační značka] a [registrační značka] a [registrační značka], přičemž vozidla vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 22. 7. 2020 do 30. 11. 2020 resp. v období a respektive v období od 1.3.2020 do 31.7.2020 k vozidlům uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). [název žalobkyně] vyzvala žalovanou dne 21. 1. 2021 v souladu s § 24c zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku a nákladů na uplatnění ve výši 170 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná na výzvu nereagovala, je podle § 24 c odst. 2 zákona povinna ještě uhradit náklady na vymáhání ve výši 428 Kč za specializovanou inkasní společnost zajišťující vymáhání příspěvku. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání se bez omluvy nedostavila, soud jednal v nepřítomnosti účastníků. 3. Z výzvy ze dne 21. 1. 2021 se podává, že [název žalobkyně] vyzvala žalovanou k zaplacení zákonného příspěvku všech nepojištěných vozidel, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaná je vlastník nebo provozovatel vozidel, jež neměla v žalobě v uvedeném období uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila u všech 35 Kč, náklady uplatnění činily u každého 170 Kč. Totéž prokazují upomínky, kde jsou navíc též uplatňovány náklady na vymáhání v žalobě požadované výši. Doručenkou zaslanou na adresu žalované bylo prokázáno, že výzva k zaplacení k úhradě zákonného příspěvku se do jeho dispoziční sféry dostala dne 5. 2. 2021. 4. Podle ustanovení § 24c zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit [anonymizováno] ([název žalobkyně]) příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Za úhradu příspěvku podle věty první odpovídá společně a nerozdílně s vlastníkem vozidla jeho provozovatel, není-li současně jeho vlastníkem. Povinnost podle věty první a druhé vzniká tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. To neplatí v případě, kdy pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). 5. Dle stejného ustanovení se výše příspěvku určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a nákladů na jeho uplatnění, v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví příloha k tomuto zákonu. Při zjišťování údajů podle odstavců 1 a 2 vychází [anonymizováno] z porovnání údajů podle § 15 odst. 3 (prováděného Ministerstvem dopravy). 6. Protože soud vycházel ze skutkového stavu, že žalovaná je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemělo ve výše uvedeném období uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, bylo žalobě vyhověno, když výše denní sazby odpovídá bodu 3 přílohy k výše uvedenému zákonu. Žalobkyni náleží rovněž náklady na uplatnění a vymáhání a podle ustanovení § 517 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 256 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 405 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.