40 C 28/2020 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal na žalované, aby vyklidila a žalobci předala vyklizené nebytové prostory o výměře 129,85 m2 nacházející se v přízemí budovy [příjmení] Město, č. p [anonymizováno], ul. [ulice a číslo], která je součástí pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], obec Praha, zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeného Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha (dále jen„ nebytové prostory“). Žaloba vychází z tvrzení, že nebytové prostory byly žalované pronajaty na základě nájemní smlouvy č. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] na dobu určitou 5 let (dále jen„ nájemní smlouva“). Dne [datum] žalobce nájemní smlouvu vypověděl z důvodu jejího porušení užíváním nebytových prostor v rozporu s dohodnutým účelem nájmu. Výpověď byla schválena usnesením Rady hl. m. [obec] [číslo] ze dne [datum]. Výpovědní doba skončila dne [datum], k tomuto datu tedy měla žalobkyně nebytové prostory vyklidit a vyklizené předat žalobci, což však nebylo do data podání žaloby učiněno. Žalobce dne [datum] žalovanou vyzval k vyklizení nebytových prostor. 2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že pro podání výpovědi nebyly splněny formálně právní podmínky, výpověď je neurčitá, neboť není zřejmé, v čem žalobce shledává užívání předmětu nájmu v rozporu s dohodnutým účelem. Nájemce užívá předmět nájmu v souladu s uzavřenou smlouvou, v rozsahu daném stavebně technickým stavem a provedenou kolaudací. 3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: 4. Žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 1620 m2 a na něm stojící budovy [parcelní číslo], [adresa], v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo], vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Hl. m. [část Prahy] pracoviště [obec] (informace o pozemku z [webová adresa]). 5. Dne [datum] žalobce a žalovaná uzavřeli nájemní smlouvu č. [spisová značka] [číslo], na základě které žalobce přenechal žalované do nájmu nebytové prostory o výměře 129,85 m2 nacházející se v přízemí budovy [obec], č. p [anonymizováno], ul. [ulice a číslo] (dále stejně jako shora jen„ nebytové prostory“). V čl. II nájemní smlouvy strany sjednaly, že účelem nájmu je provoz restauračního zařízení. V čl. III nájemní smlouvy byla sjednána doba nájmu na dobu určitou 5 let ode dne nabytí účinnosti této smlouvy. Podle článku VII. odst. 2 smlouvy byl pronajímatel oprávněn smlouvu vypovědět v jednoměsíční výpovědní době v případě, že nájemce poruší podmínky této smlouvy nebo v případě, že nájemce užívá předmět nájmu v rozporu s dohodnutým účelem a nezjedná nápravu do 30 dnů ode dne doručení písemného upozornění pronajímatele. Výpovědní doby počínají běžet od prvého dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Výpověď musí být druhé smluvní straně doručena do vlastních rukou na její adresu uvedenou v záhlaví této smlouvy, popřípadě na jinou adresu oznámenou dle odstavce 6 věty druhé tohoto článku (nájemní smlouva z [datum]). 6. Dopisem ze dne [datum] žalobce nájemní smlouvu vypověděl, a to z důvodu jejího porušení spočívajícího v užívání předmětu nájmu rozporu s dohodnutým účelem nájmu. Tato výpověď byla opatřena elektronickým podpisem ředitele odboru hospodaření s majetkem MHMP, Ing. [jméno] [příjmení]. Zpráva byla zaslána prostřednictvím datové schránky a žalovanou přijata dne [datum] (výpověď ze dne [datum] s potvrzením o odeslání i přijetí datové zprávy). V souladu s čl. VII odst. 2 nájemní smlouvy výpovědní doba činila jeden měsíce a počala běžet dne [datum]. 7. Dopisem ze dne [datum] žalobce žalovanou vyzval k vyklizení a předání nebytových prostor, a to ve lhůtě 7 dnů od doručení této výzvy, když žalovaná měla povinnost nebytové prostory vyklidit a předat již [datum], což však neučinila. Tato výzva byla učiněna v písemné formě a do rukou adresáta doručena prostřednictvím České pošty s. p. dne [datum] (dopis z [datum]). 8. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1, č. j. 17 C 35/2020–84 ze dne 29. 9. 2021, který nabyl právní moci ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze, č. j. 35 Co 412/2021-113, ze dne 18. 1. 2022, dne [datum], bylo rozhodnuto, že žaloba, kterou žalovaná požadovala, aby soud určil, že výpověď z nájmu nebytových prostor učiněná dne [datum], je neoprávněná, byla zamítnuta. Důvodem pak byla zejména skutečnost, že v řízení bylo prokázáno, že předmět nájmu je užíván v rozporu s účelem stanoveným v nájemní smlouvě a náprava nebyla zjednána ani přes opakované výzvy žalobce, a soud tak uzavřel, že podaná výpověď ze dne [datum] je platná a oprávněná (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1, č. j. 17 C 35/2020–84 ze dne 29. 9. 2021 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze, č. j. 35 Co 412/2021-113 ze dne 18. 1. 2022). 9. Dopisem ze dne 29. 3 2022, téhož dne i odeslaným prostřednictvím datové schránky, žalobce opětovně vyzval žalovanou k vyklizení nebytových prostor (dopis z [datum]). 10. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené shodné či nesporné tvrzení účastníků, jakož i o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována. 11. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. 12. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem: 13. Podle ust. §2225 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. 14. Podle ust. §135 zákona č. 99/1963 sb., občanský soudní řád, je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. Otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází. 15. V posuzované věci bylo Obvodním soudem pro Prahu 1 v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], pravomocně rozhodnuto ve věci námitek proti podané výpovědi z nájmu nebytových prostor tak, že žaloba, kterou žalovaná žádala, aby výpověď byla určena neoprávněnou, se zamítá. Tím bylo současně postaveno na jisto, že výpověď byla podána oprávněně a je účinná, tj. nájem nebytových prostor zanikl k [datum] a k tomuto dni měla žalovaná povinnost tyto prostory vyklidit a předat žalobci. 16. V nyní posuzované věci pak bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaná nebytové prostory ve stanovené lhůtě, ani později, nevyklidila a žalobci nepředala. Neučinila tak dobrovolně ani poté, co pravomocně skončilo řízení o určení neoprávněnosti podané výpovědi, v němž neuspěla se svými tvrzeními o neoprávněnosti podané výpovědi a dopisem ze dne [datum] ji žalobce opětovně k vyklizení a předání prostor vyzval. 17. Soud tak nemá důvodu pochybovat o tom, že žalovaná se dostala do prodlení se splněním své povinnosti nebytové prostory vyklidit a žalobci předat, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 18. Pariční lhůta vyplývá z ustanovení §160 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, podle kterého uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 19. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 200 Kč představující 300 Kč za každý ze čtyř úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, vyjádření z [datum], účast na jednání dne [datum]). 20. Soud při rozhodování o nákladech řízení vycházel z ustálené judikatury vyšších soudů (srov. např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 2929/07 či II. ÚS 2396/09) podle kterých je třeba zkoumat, zda náklady na právní zastoupení byly žalobcem vynaloženy účelně za situace, kdy žalobce jako veřejnoprávní korporace má, k výkonu právních agend, příslušné právní oddělení, zaměstnávající dostatečný počet odborných pracovníků, kteří jsou schopni zajišťo