63 C 294/2021 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 141 088,77 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru [číslo] ze dne 8. 11. 2018 („ Smlouva I.“). Na základě této úvěrové smlouvy poskytla žalovaná žalobci hypoteční úvěr ve výši 8 264 000 Kč, a žalobce se zavázal splatit celý úvěr včetně příslušenství 360 měsíčními anuitními splátkami vždy k 25. dni kalendářního měsíce. Součástí splátky úvěru pak byla mj. dohodnutá úroková sazba ve výši 2,19 % p.a. 2. V průběhu uvedeného úvěrového vztahu žalobce pojal záměr úvěr předčasně splatit. Požádal proto žalovaného o vyčíslení mimořádné splátky celého úvěru. Žalobce vysloveně žádal o to, aby v případě, že žalovaná bude nárokovat účelně vynaložené náklady, byly nárokovány jen účelně vynaložené náklady vyčíslené v souladu s § 117 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v tehdy platném znění, („zákon o spotřebitelském úvěru“) a specifikované tak, aby zjištění jejich výše bylo nezpochybnitelné a objektivně přezkoumatelné. Na uvedenou žádost žalovaná vydala dne 2. 2. 2021 potvrzení o výši zůstatku úvěru a souhlas s předčasným splacením úvěru („ Potvrzení I:“). Z něj vyplývá, že k požadovanému datu splacení 19. 2. 2021, žalovaná vyčíslila nesplacenou část jistiny, nezaplacené úroky a dále požadovala částku 53 995,76 Kč z titulu účelně vynaložených nákladů. 3. Na zaslání Potvrzení I. reagoval žalobce vyjádřením svého nesouhlasu s částkou požadovanou z titulu účelně vynaložených nákladů. Upozorňoval na to, že se nemůže jednat o náklady, které vznikly již v souvislosti se samotným poskytnutím úvěru, i když se mohly stát v důsledku předčasného splacení marně vynakládanými, tedy nenesoucími zisk. Nemůže jít o ušlý zisk, neboť ušlý zisk není (účelně vynaloženým) nákladem. Taktéž požadoval jasně doložit výpočet těchto nákladů a k tomu předložit příslušné listiny, pakliže na ně žalovaná odkazuje. Žalovaná však přes výše uvedenou námitku žalobce ze svého požadavku neustoupila, pouze žalobci sdělila, že částka ve výši 53 995,76 Kč, vyčíslená jako účelně vynaložené náklady, představuje rozdíl mezi úroky, které by žalovaná byla získala z hypotečního úvěru žalobce při splacení po celou dobu fixace, a mezi úroky, které by žalovaná získala dalším půjčením předčasně splacené částky do konce doby fixace. Jinými slovy řečeno, žalovaná na místo účelně vynaložených nákladů vyčísluje jakousi hypotetickou míru toho, co by se dalo s disponibilními prostředky žalobce dosáhnout, tedy jakýsi ušlý zisk. Za situace, kdy zákon o spotřebitelském úvěru obecně limituje banky ve vyčíslení nákladů spojených s předčasným splacením hypotečního úvěru, kdy zcela jednoznačně vymezuje tento nárok, a to jako účelně vynaložené náklady, považuje žalobce požadavek na zaplacení ušlého zisku, který není v souladu se spravedlností ani právem. 4. Žalobce měl v úmyslu předčasně splatit úvěr a dosáhnout mimo jiné odbřemenění svých nemovitostí, které byly zatíženy zástavním právem žalované. Byl proto nucen splatit úvěr i včetně výše uvedených nároků žalované. Žalobce tedy ke dni 19. 2. 2021 zaplatil na účet žalované mimo jiné částku 53 995,76 Kč, o které je však přesvědčen, že žalované na její zaplacení nevznikl nárok. 5. S ohledem na uvedené žalobce zaslal žalované předžalobní upomínku, v níž byla žalovaná vyzvána, aby do 14 dnů od jejího doručení vrátila žalobci uvedenou částku z titulu bezdůvodného obohacení, a to spolu s částkou 1 200 Kč v souladu s článkem 6 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011 EU a § 513 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, v platném znění („o. z.“). Tuto předžalobní upomínku žalovaná obdržela dne 29. 3. 2021, žalovanou částku ani náklady spojené s uplatněním pohledávky ve lhůtě do 12. 4. 2021 nezaplatila. 6. Žalobce dále uzavřel se žalovanou smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru č. 2019 [číslo] ze dne 22. 7. 2019 („ Smlouva II.“). Na základě této úvěrové smlouvy poskytla žalovaná žalobci hypoteční úvěr ve výši 3 700 000 Kč a žalobce se zavázal splatit celý úvěr včetně příslušenství 360 měsíčními anuitními splátkami vždy k 25. dni kalendářního měsíce. Součástí splátky úvěru byla mj. dohodnutá úroková sazba ve výši 2,42 % p.a. V průběhu uvedeného úvěrového vztahu žalobce pojal záměr uvedený úvěr předčasně splatit a proto požádal žalovanou o vyčíslení mimořádné splátky uvedeného úvěru, jímž by byl celý úvěr předčasně splacen. Žalobce tak učinil obdobným způsobem a se stejnými požadavky na žalovanou jako v případě Smlouvy I. Na uvedenou žádost žalovaná dne 2. 2. 2021 vydala Potvrzení o výši zůstatku úvěru a souhlas s předčasným splacením úvěru („ Potvrzení II:“), z něhož vyplývá, že k požadovanému datu splacení tj. k datu 19. 2. 2021 žalovaná vyčíslila nesplacenou část jistiny, nezaplacené úroky a dále žalovaná požaduje k úhradě částku 87 093,01 Kč z titulu účelně vynaložených nákladů. 7. Na zaslání tohoto Potvrzení II. reagoval žalobce vyjádřením svého nesouhlasu s požadovanou částkou účelně vynaložených nákladů. Argumentoval přitom obdobným způsobem jako v případě Potvrzení I. I následný postoj žalované však byl v případě Potvrzení II. obdobný jako v případě Potvrzení I. Žalobce tak musel uvedenou částku uhradit, aby dosáhl odbřemenění svých nemovitostí, které byly zatíženy zástavním právem žalované. Tato představuje bezdůvodné obohacení posledně uvedené. 8. Žalobce zaslal žalované předžalobní upomínku, v níž ji vyzval, aby do 14 dnů od jejího doručení toto bezdůvodné obohacení vrátila. Předžalobní upomínku žalovaná obdržela dne 29. 3. 2021. Žalovanou částku ani náklady spojené s jejím uplatněním však ve lhůtě do 12. 4. 2021 nezaplatila. 9. Dle § 117 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru má žalovaná v případě předčasného splacení úvěru nárok na náhradu nutných a objektivně odůvodněných nákladů, které jí vznikly v přímé souvislosti s předčasným splacením úvěru. Stanovisko [obec] národní banky ze dne 7. 3. 2019 k tomu dodává, že„ (n) ákladem vzniklým v souvislosti s předčasným splacením spotřebitelského úvěru na bydlení není ani snížení úrokových výnosů poskytovatele po předčasném splacení spotřebitelského úvěru na bydlení, ani jeho úrokové náklady z dluhů. V prvním případě se nejedná o náklad, nýbrž o ušlý zisk. Ve druhém případě nejde o náklad vzniklý v souvislosti s předčasným splacením spotřebitelského úvěru na bydlení, nýbrž o náklady na dluhy poskytovatele, například z přijatých úvěrů, vkladů nebo emitovaných dluhových cenných papírů“. 10. Podmínky účelného vynaložení a souvislosti s předčasným splacením splňují zejména administrativní náklady žalované na realizaci předčasného splacení (to jsou náklady související přímo se zpracováním a realizací žádosti spotřebitele (žalobce) o předčasné splacení či jeho oznámením o provedení mimořádné splátky úvěru. Typicky tedy půjde o poměrné náklady na zaměstnance – plat zaměstnance, který zpracovává žádost o předčasné splacení, poplatky za katastr nemovitostí, poštovné, tisk a kopírování dokumentů, telefonní poplatky či spotřebované kancelářské potřeby. Žalovaná jakožto banka může prokázat splnění podmínek účelného vynaložení a souvislosti s předčasným splacením i v případě jiných nákladů vynaložených v souvislosti s předčasným splacením konkrétního úvěru. Musí být však schopna prokázat, že byly skutečně vynaloženy v dané výši, že by bez předčasného splacení daného úvěru vůbec nevznikly a že budou vynaloženy účelně. 11. Žalovaná je v pozici silnější smluvní strany. Jako profesionál se musí chovat s péčí řádného hospodáře a jako taková musí předjímat i toto chování spotřebitele. Musí tedy počítat s tím, že spotřebitel může svého práva na předčasné splacení úvěru využít. Jelikož žalobce předčasným splacením úvěru neporušil smluvní podmínky, není na místě požadovat jakoukoli náhradu škody. Škodu lze způsobit jen protiprávním jednáním, nikoli výkonem práva přiznaného zákonem. Pokud by žalobce měl platit v případě výkonu svého práva na předčasné splacení stejnou sumu, jako kdyby toto právo neměl, a hradil by celou způsobenou„ škodu“, nemělo by vůbec smysl, aby mu zákon toto právo přiznával. 12. I v případě, kdy by se soud přiklonil k výkladu žalované, musela by žalovaná mimo příčinnou souvislost též doložit, že je jedná o náklady nutné a jejich výše je odůvodněná. Žalovaná doposud nepředložila jediný důkaz o tom, za jakou částku nakoupil peníze, které následně formou hypotečního úvěru poskytl žalobci, zda vůbec bylo potřeba tyto konkrétní peníze nakupovat, kdy se tak stalo, od koho žalovaná peníze nakupuje, za jakou cenu je nakupuje, a současně pak žalovaná ani nedoložila, jakým způsobem bylo s předčasně splacenými finančními prostředky dále naloženo. V tomto směru žalovaná nabídla pouze vzorec pro výpočet finančních nároků. Tyto jednotlivé veličiny dosazené do vzorce však nebyly doloženy žádným důkazem, nelze tak výpočet požadovaných finančních nákladů objektivně přezkoumat. 13. Žalovaná k žalobě uvedla: Žalobce působí jako ředitel ve společnost