68 C 241/2019-53 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky z důvodu, že jeho aktivní legitimace vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen [anonymizováno]). [příjmení] dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] jejíž součástí jsou všeobecné obchodní podmínky, a na základě níž [anonymizováno] poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal za poskytnuté finanční prostředky hradit úrok dle aktuálního ceníku a to ve výši 6,90% ročně a také související poplatky a rovněž úroky z prodlení. Žalovaný byl povinen hradit úvěr formou minimálních splátek formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 1369 Kč vždy nejpozději do 18. dne v měsíci. Žalovaný nedodržel svůj závazek splátce poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení. Jelikož žalovaný porušil své smluvní povinnosti a dostal se do prodlení se splácením úvěru a nereagoval ani na výzvy [anonymizováno] k úhradě dluhu, využila [anonymizováno] svého práva a prohlásila celý úvěr za splatný a to dne [datum]. V souladu s platným právním řádem pak byla dlužná částka nadále úročen vedle řádného úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Žalovaný byl o uhrazení dluhu opakovaně upomínán, avšak dluh neuhradil ani po výzvě k úhradě dluhu ve smyslu § 142a obč. zák. 2. Opatrovník žalovaného k žalobě uvedl, že se nepodařilo zjistit bydliště žalovaného, který je [anonymizováno] státním příslušníkem. Vzhledem k tomu, že se v tomto případě jedná o smlouvu o úvěru, která je smlouvou spotřebitelskou, měla by být příslušnost soudu k projednání takové žaloby posuzována nejen podle českého práva, ale i podle evropského mezinárodního práva soukromého a to podle bruselské úmluvy- nařízení č. 44/2001 Sb.-Brusel I bis, která určuje (čl. 16 oddílu 4, odst. 2), že smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, na jehož území má spotřebitel bydliště (nebo poslední známé bydliště), či též podle kteréhokoliv jiného práva případné domovské země žalovaného, jež není členem EU. Měl za to, že s ohledem na okolnosti věci (není možné určit domicil žalovaného) bylo možno uplatnit námitku místní nepříslušnosti OS pro [část Prahy] navrhnout určení místní příslušnosti soudu postupem podle § 11 odst. 3 o.s.ř., ale s ohledem na hospodárnost řízení a zájmy účastníků tak neučinil. K žalobě samotné pak namítl, že žalobkyně nepředložila soudu výpočet, jak k uplatněným nárokům dospěla. Nevznesla námitku promlčení, neboť návrh byl podán včas. Dále uvedl, že bez kontaktu a iniciativy žalovaného nemůže v jeho prospěch uvádět námitky k žalobě a předkládat k nim důkazy. Nároky neuznal a ponechal na úvaze soudu zhodnocení předložených důkazů, nesouhlasil s rozhodnutím věci bez jednání. 3. K námitkám opatrovníka žalobce ještě doplnil žalobní tvrzení o podrobný výpočet uplatněných nároků a to tak, že jistina dluhu 99 420,06 Kč je rozdílem mezi čerpanou částkou s připisovanými úroky a uhrazenými splátkami, které byly na dluh započteny dle čl. 3 smlouvy o úvěru. Dále uvedl, že veškeré finanční transakce, které mezi účastníky proběhly za celou dobu trvání právního vztahu mezi nimi jsou patrné z přehledného výpisu, na který žalobce v souladu s usnesením NS ČR 32 Cdo 581/2014 odkázal. Poplatky ve výši 1 800 Kč byly účtovány v souladu se smlouvou částkou 900 Kč měsíčně a to dne [datum] a [datum] a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1162,30 Kč byl vypočten z jistiny ode dne následujícího po zesplatnění a to od [datum] do [datum] ve výši 6,90% denně. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení byl opět vypočten z jistiny ode dne následujícího po zesplatnění a to od [datum] do [datum] a to ve výši 9% ročně. 4. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], záznamu o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací ze stejného dne, z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne [datum], z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne [datum], z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], z výpisu pohybů na účtu žalovaného, z oznámení o právním zastoupení a výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] a poštovních podacích archů soud zjistil skutečnosti popsané v žalobě, které žalovaný žádným způsobem nevyvrátil. 5. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Na základě provedeného dokazování a zhodnocení provedených důkazů má soud za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému úvěr jako fyzické osobě a ten se zavázal jej za podmínek stanovených v úvěrové smlouvě, obchodních podmínkách a sazebníku splácet v pravidelných splátkách spolu s úroky a dalšími dohodnutými poplatky. Tuto svou povinnost však řádně nesplnil, proto došlo po právu k zesplatnění celého úvěru a vzniku nároku na dohodnuté sankce v případě neplnění závazku. Žalobce náležitě soudu vysvětlil i případné nejasnosti a odstranil nepřesnosti uvedené v žalobě týkající se některých dat a výpočtu nárokovaných částek, kdy po té již nároky žalobce zcela odpovídaly předloženým dokladům. Žalovaný nárok je proto po právu a žalobě bylo z tohoto důvodu zcela vyhověno. 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4050 Kč a nákladů na právní zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, celkem za 5 úkonů právní služby po 5180 Kč, DPH 21%, včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, tedy 27 400 Kč plus DPH 21% ve výši 5754 Kč, tedy celkem 37 204 Kč.