74 C 33/2022 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 10 700 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná nezaplatila příspěvek za nepojištěné vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] za dobu ode dne 25.07.2019 do dne 31.12.2019, včetně nákladů na uplatnění pohledávky a nákladů na upomínání. Svůj nárok odůvodnila tím, že ohledně uvedeného vozidla nebyla v tomto období uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem, jak ukládá § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“). Žalobkyni tak dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti vznikl nárok na příspěvek ve výši 10 400 Kč (za 160 dní porušení povinnosti při denní sazbě 65 Kč dle ust. § 2 odst. 1, písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.) a dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti rovněž právo na náhradu nákladů spojených s uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč (dle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z provedeného dokazování má soud za prokázáno, že žalovaná byla vlastníkem vozidla [registrační značka], [VIN kód] v žalobních tvrzeních uvedeném období /zjištěno z výpisu evidence vedené žalobkyní podle § 15 odst. 1 až 3 zákona o pojištění odpovědnosti/, přičemž v těchto obdobích neměla ohledně tohoto vozidla uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem těchto vozidel. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatila (což žalovaná vzhledem ke své procesní pasivitě v řízení nerozporovala a netvrdila opak, natož aby toto prokazovala) ač byla k tomu vyzvána žalobkyní a ač byla o zaplacení upomínána. Žalovaná byla rovněž vyzvána k úhradě nákladů na uplatnění pohledávky, a to v rámci stejných výzev. /zjištěno z Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za následné nepojištěné období ze dne [datum], z Upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum] a z Předžalobní výzvy od právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], včetně podacích archů/ 5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaná byla vlastníkem vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] za dobu ode dne 25.07.2019 do dne 31.12.2019, přičemž v těchto obdobích neměla ohledně tohoto vozidla uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem těchto vozidel. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatila, přestože k tomu byla vyzvána žalobkyní a ač byla o zaplacení upomínána. Žalovaná byla rovněž vyzvána k úhradě nákladů na uplatnění pohledávky, a to v rámci stejných výzev. 6. Na základě výše uvedeného skutkového stavu soud dospěl k následujícím právním závěrům. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti je žalovaná povinna zaplatit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v její vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti. Dle ustanovení § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denní sazby příspěvku a druhy vozidel pro účely denní sazby stanoví Ministerstvo financí vyhláškou č. 205/1999 Sb., přičemž v daném případě je výše denní sazby 65 Kč (dle písm. h) vyhlášky) a počet dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, je 160 dní. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti platí, že„ osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek“, které dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč za každou pohledávku. 7. Soud z důvodů výše uvedených žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když shledal nárok uplatněný žalobkyní oprávněným. Soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení z částky vlastního příspěvku a částky vynaložené na uplatnění pohledávky a náklady na vymáhaní dle podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 700 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.