78 C 85/2022-32 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně vůči žalovanému na zaplacení částky 9 633 Kč s příslušenstvím z titulu příspěvku za porušení povinností ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování (zjištěné údaje o vozidle a povinných osobách, výzva k úhradě příspěvku z 7. 5. 2020 a z 12. 11. 2020 vč. doručenky, upomínka o úhradu nedoplatku z 13. 8. 2020 a z 25. 2. 2021, II. upomínka o úhradu nedoplatku z 23. 9. 2020 a z 26. 3. 2021 vč. doručenky, výzva k zaplacení z 13. 12. 2021, předžalobní upomínka z 8. 2. 2022 vč. podacího lístku, soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: 4. Osobní automobil [registrační značka], č. technického průkazu [anonymizováno], evidovaný v registru silničních vozidel jako provozovaný, neměl v době od 2. 10. 2019 do 27. 1. 2020, tj. 118 dní, sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, přičemž výše denní sazby příspěvku činila 65 Kč. Žalovaný jako provozovatel předmětného vozidla, byl žalobkyní vyzván k úhradě příspěvku upomínkou z 13. 12. 2021 a následně předžalobní výzvou z 8. 2. 2022, žalovaný však žalobkyni ničeho nezaplatil. Osobní automobil [registrační značka], č. technického průkazu [anonymizováno], evidovaný v registru silničních vozidel jako provozovaný, neměl v době od 7. 9. 2020 do 5. 10. 2020, tj. 29 dní, sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, přičemž výše denní sazby příspěvku činila 47 Kč. Žalovaný jako provozovatel předmětného vozidla byl žalobkyní vyzván k úhradě příspěvku upomínkou z 13. 12. 2021 a následně předžalobní výzvou z 8. 2. 2022, žalovaný však žalobkyni ničeho nezaplatil. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Pokud žalobkyně v souzené věci předloženými listinnými důkazy prokázala, že žalovaný je vlastníkem/provozovatelem vozidel, a že za předmětná období nesplnil povinnost stanovenou v ust. § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, rozhodl soud tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a uložil podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalovanému povinnost zaplatit příspěvek za každý den porušení této povinnosti, tj. za celkem 118 dní, resp. 29 dní, když denní sazba příspěvku byla určena v souladu s vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.; k nároku náleží též poplatek za mimosoudní uplatnění práva v souladu s § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Povinnost žalovaného k zaplacení zákonného úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 633 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč (výrok II.).