80 C 9/2022-33 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce domáhá se po žalované zaplacení částek uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]. 2. Žalovaná brání se žalobě s odkazem na širší kontext obchodů mezi stranami sporu resp. na okolnosti, za kterých byla předmětná smlouva uzavřena, když tvrdí, že ze strany žalobce byla zápůjčka žalované poskytnuta za účelem získání úvěru pro žalovanou ze zahraničí. 3. Mezi stranami je nesporné, že byla dne [datum] podepsána listina – smlouva o zápůjčce, že byly dne [datum] žalobcem žalované na její bankovní účet č. [bankovní účet] poskytnuty peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč a že žalovaná vrátila žalobci 102 500 Kč. 4. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že tuto podepsal žalobce a za žalovanou oba jednatelé dne [datum]; účastníci se dohodli, že žalobce poskytne žalované zápůjčku 200 000 Kč na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] vedený u [anonymizována dvě slova]; žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit do [datum]; strany smlouvy si dohodly smluvní pokutu 0,5 % denně z dlužné částky za každý den prodlení s vrácením zápůjčky či její části až do úplného zaplacení dlužné částky. 5. Z výpisu z účtu [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že dne [datum] byly převedeny na účet žalované peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč, dne [datum] resp. dne [datum] byla vrácena na účet žalobce částka 100 000 Kč resp. 2 500 Kč. 6. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k plnění před podáním žaloby a výzvu žalované odeslal. 7. Provedené dokazování považoval soud za dostačující k posouzení věci po stránce právní; důkazní návrh žalované na výslech svědka k prokázání tvrzení žalované ohledně okolností před a při uzavření smlouvy soud zamítl proto, že ani prokázaná tvrzení žalované ohledně okolností uzavření smlouvy by nebyla právně významná pro posouzení této věci. Provedené důkazy pak soud hodnotil v souladu s ust. 132 o. s. ř., tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci; dospěl k přitom k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 8. Dne [datum] se strany dohodly, že žalobce poskytne žalované částku 200 000 Kč a žalovaná mu jí vrátí do [datum] s tím, že pro případ prodlení strany žalované s vrácením zápůjčky či její části se sjednává smluvní pokuta 0,5 % denně z dlužné částky za každý den prodlení až do úplného zaplacení dlužné částky. Žalobce převedl žalované na účet č. [bankovní účet] vedený u [anonymizována dvě slova] dne [datum] částku 200 000 Kč, žalovaná vrátila žalobci dne [datum] částku 100 000 Kč a dne [datum] částku 2 500 Kč. Žalobce vyzval žalovanou k plnění před podáním žaloby. 9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 10. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Strany sporu uzavřely dne [datum] písemnou smlouvu o zápůjčce v souladu s ust. § 2390 o. z., pokud se dohodly, že žalobce přenechá žalované peníze ve výši 200 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peníze vrátit do [datum]. Žalobce svou povinnost ze smlouvy splnil, když dne [datum] částku 200 000 Kč zaslal na účet žalované. Žalovaná však již své povinnosti ze smlouvy nedostála, pokud zapůjčené peníze žalobci v plné výši a včas podle dohody účastníků ve smlouvě nevrátila, přičemž podle § 3 odst. 2 písm. d) o. z. smlouvy mají být plněny. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení částky odpovídající nesplacené části zápůjčky ve výši 97 500 Kč včetně smluvní pokuty podle § 2048 odst. 1 o. z. (ve výši ještě v intencích projednávané věci akceptované (i) judikaturou vyšších soudů) ve výši 0,5 % denně z dlužné částky 100 000 Kč za období od [datum] do [datum], tj. za 69 dní, a z dlužné částky 97 500 Kč za období od [datum] do [datum], tj. za 259 dní, celkem tedy 160 762 Kč. Právo na úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné částky za dobu prodlení do zaplacení pramení z ust. § 1970 o. z. ve spojení s Nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. K procesní obraně strany žalované soud uvádí, že námitky žalované, tak jak byly uplatněny, ohledně okolností uzavření smlouvy nebyly bez dalšího pro projednávanou věc právně významné, když dle vyjádření samotné žalované právní jednání stran mělo být k jejímu prospěchu, neboť peníze od žalobce v době podpisu smlouvy potřebovala; navíc soud podotýká, že pokud by snad strana žalovaná zastírala pravý účel právního jednání, nejednala poctivě a ze svého vlastního nepoctivého jednání nyní nemůže mít prospěch. Shrnuto, v řízení byla prokázána tvrzení žalobce obsažená v žalobě a proto soud rozhodl s odkazem na výše citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 56 988,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 331 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 258 262 Kč sestávající z částky 9 340 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a z náhrady za DPH ve výši 21 % z částky 38 560 Kč ve výši 8 097,60 Kč.