13 C 20/2021-86 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 14. 1. 2021 domáhal na žalované zaplacení částky ve výši 273 385,60 Kč spolu s příslušenstvím jako náhrady škody za nezákonná rozhodnutí ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen“ OdškZ”). V žalobě uvedl, že dne 13. 1. 2014 bylo [anonymizována tři slova] fondem (dále jen“ [anonymizováno]) zahájeno správní řízení o vrácení finančních prostředků poskytnutých v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy pro rok 2011. Dne 5. 5. 2014 bylo vydáno rozhodnutí č.j. SZFI/2014/014550, kterým [anonymizováno] uložilo žalobci povinnost vrátit finanční prostředky ve výši 448 429,86 Kč, které mu byly poskytnuty jako část dotace v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy pro rok 2011. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal, přičemž [stát. instituce] rozhodnutím ze dne 24. 9. 2014, č.j. 67659/2014-MZE-14132, odvolání žalobce zamítlo a potvrdilo rozhodnutí [anonymizováno]. Následně žalobce napadl rozhodnutí u správního soudu, Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 29. 8. 2017, č.j. 8 A 188/2014-48, rozhodl o zrušení rozhodnutí Ministerstva zemědělství a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Následně tak Ministerstvo zemědělství dne 16. 1. 2018 vydalo rozhodnutí č.j. 1386/2018-MZE-14132, kterým rozhodlo, že se rozhodnutí [anonymizováno] č.j. SZFI/2014/014550 zrušuje a zastavuje. Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2017, č.j. 8 A 188/2014-48, byla podána kasační stížnost, o které rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že rozsudek ze dne 9. 8. 2018, č.j. 9 Afs 280/2017-57, zrušil rozsudek Městského soudu v Praze a věc vrátil k dalšímu řízení. Městský soud v Praze dne 31. 1. 2019 vydal rozsudek č.j. 8 A 188/2014-88, kterým rozhodl, že rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 24. 9. 2014, č.j. 67659/2014-MZE-14132, je nicotné. Proti tomuto rozsudku byla podána kasační stížnost a dne 21. 4. 2020 rozhodl Nejvyšší správní soudu rozsudkem č.j. 9 Afs 49/2019-27 tak, že rozsudek Městského soudu zrušil a zrušil také rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 24. 9. 2014, [číslo jednací]. Věc tak byla vrácena [stát. instituce] k dalšímu řízení, dne 23. 6. 2020 vydala žalovaná rozhodnutí č.j. 28092/2020-MZE-14132, že se řízení o odvolání proti rozhodnutí [anonymizováno] o vrácení dotace zrušuje a řízení se zastavuje. 2. Dále žalobce napadá také řízení o zaplacení penále, které bylo zahájeno [anonymizováno] dne 26. 6. 2017 pod č.j. [spisová značka], z titulu opožděného vrácení části dotace, avšak poté, co došlo rozhodnutím [stát. instituce] ze dne 16. 1. 2018, č.j. 1386/2018-MZE-14132, ke zrušení rozhodnutí [anonymizováno] o vrácení dotace a zastavení řízení, bylo rozhodnuto [anonymizováno] č.j. [spisová značka], o zastavení řízení o zaplacení penále, dne 2. 3. 2018. 3. Škodu žalobce vyčíslil následovně: 23 000 Kč jako škoda spočívající v nákladech na první zastoupení v rámci správního řízení o vrácení dotace, 25 361,60 Kč jako škoda spočívající v nákladech na právní zastoupení v rámci vymáhání bezdůvodného obohacení na straně [anonymizováno], který neprodleně po nabytí právní moci a vykonatelnosti rozhodnutí žalované ze dne 16. 1. 2018, č.j. 1386/2018-MZE-14132, nevrátil žalobci zpět finanční prostředky, 6 292 Kč jako náhrada nákladů na právní zastoupení ve správním řízení o zaplacení penále, částku ve výši 215 599 Kč jako náhradu škody za nemožnost disponovat s finančními prostředky v důsledku nezákonnosti rozhodnutí odpovídající úroku z částky 448 429,86 Kč od 2. 11. 2014 do 15. 2. 2018 a z částky 18 385,63 Kč od 3. 11. 2014 do 8. 3. 2018 a částku ve výši 3 133 Kč jako zákonný úrok z prodlení s vrácením částky 448 429,86 Kč od 17. 1. 2018 do 15. 2. 2018 za opožděné vrácení. 4. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobce neuznává a navrhla žalobu zamítnout. Uplatnila námitku promlčení, když rozhodnutí, kterým bylo zrušeno rozhodnutí, které žalobce považuje za nezákonné, bylo žalobci doručeno dne 29. 8. 2017. Žalovaná má za to, že ve věci neexistuje nezákonné rozhodnutí ve smyslu OdškZ a není tak splněna základní podmínka vzniku odpovědnosti žalované. Žalovaná namítá, že porušení podmínek vyplývajících z nařízení vlády č. 239/2007 Sb. žalobcem nikdy nebylo vyvráceno ani zpochybněno, a to ani rozsudkem Městského soudu v Praze a Nejvyššího správního soudu. Rozhodnutí o vratce bylo rozhodnutím zákonným a nemůže tak být příčinou vzniku jakékoliv škody. Žalobce přestože nesplnil podmínky pro získání dotace tak nyní těmito prostředky disponuje a proto by náhrada škody byla v rozporu s dobrými mravy. 5. K poučení soudu dle ust. § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na doplnění a doložení tvrzení ohledně požadované majetkové škody, kterou vyčíslil, jak je uvedeno výše, žalobce doplnil, že nemohl disponovat s finančními prostředky, a to na základě nezákonných rozhodnutí, a právě tím, že s nimi nemohl disponovat mu vznikla újma, kterou je cena finančních prostředků v čase určena úrokovou mírou. Tedy byla mu znemožněna dispozice s finančními prostředky po určité období, kdy je újma vyjádřena ztrátou peněz v čase. Na dotaz soudu při ústním jednání pak žalobce upřesnil, že se náhrady škody domáhá pouze z titulu nezákonného rozhodnutí. 6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobce uplatnil dne 14. 3. 2018 u žalované nárok na náhradu škody ve smyslu OdškZ a opakovaně dne 11. 1. 2021 s odůvodněním, že překážka odpadla (žádost o náhradu škody ze dne 13. 3. 2018, dodejka datové zprávy, doplnění žádosti ze dne 11. 1. 2021). Žalovaná reagovala podáním ze dne 14. 3. 2018, ve kterém uvedla, že s ohledem na probíhající řízení o opravném prostředku proti rozsudku správního soudu, z něhož je dovozována existence nezákonného rozhodnutí, považuje žádost za předčasně uplatněnou. Následně pak podáním ze dne 13. 1. 2021 po doplnění žádosti ze strany žalobce, dospěla žalovaná k závěru, že uplatněný nárok není oprávněný z důvodu neexistence nezákonného rozhodnutí (reakce na žádost o náhradu škody ze dne 14. 3. 2018 a ze dne 13. 1. 2021). Rozhodnutím [anonymizováno] ze dne 10. 4. 2012, č.j. [spisová značka], bylo rozhodnuto o poskytnutí dotace na založení lesního porostu v rámci opatření Zalesňování zemědělské půdy v celkové výši 1 337 347,90 Kč na celkovou výměru [číslo] ha pro rok 2011, žalobci. Podáním ze dne 10. 1. 2014 byl žalobce vyrozuměn o zahájení řízení o vrácení finančních prostředků poskytnutých v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy pro rok 2011, a to ve výši 448 429,86 Kč. Následně došlo ke kontrole na místě, načež bylo zjištěno porušení podmínky pro poskytování dotací. Dne 23. 1. 2014 prostudoval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce správní spis. Dne 5. 5. 2014 vydal [anonymizováno] rozhodnutí č.j. [spisová značka], kterým bylo žalobci uložena povinnost, aby do 60-ti dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí vrátil finanční prostředky ve výši 448 429,86 Kč, které mu byly poskytnuty jako část dotace v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy pro rok 2011, proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání. Dne 1. 9. 2014 podal žalobce žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti vůči Ministerstvu zemědělství Ministerstvo zemědělství přezkoumalo napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení a rozhodnutím č.j.: 67659/2014-MZE-14132 ze dne 24. 9. 2014 odvolání zamítlo a napadené rozhodnutí potvrdilo. Následně žalobce proti tomuto rozhodnutí podal žalobu, o které rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem č.j. 8 A 188/2014-48 ze dne 29. 8. 2017 tak, že zrušil napadené rozhodnutí Ministerstva zemědělství č.j. 67659/2014-MZE-14132 ze dne 24. 9. 2014 a věc vrátil k dalšímu řízení, přičemž uvedl, že [anonymizováno] zahájil řízení o vrácení dotace v rozporu s § 11a odst. 3 zákona [číslo] Sb, tedy až poté, co mu zaniklo ke dni 31. 12. 2013 právo řízení zahájit. Dne 14. 7. 2017 prostudoval žalobce prostřednictvím právního zástupce správní spis a dne 28. 11. 2017 urgoval vydání rozhodnutí. Dne 16. 1. 2018, č.j. 1386/2018-MZE-14132, rozhodlo Ministerstvo zemědělství o odvolání tak, že rozhodnutí [anonymizováno] č.j. [spisová značka] ze dne 5. 5. 2014 zrušil a řízení zastavil. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 16. 1. 2018. Podáním ze dne 22. 1. 2018 vyzval žalobce [příjmení] k vydání bezdůvodného obohacení. Dne 6. 3. 2018 bylo [anonymizováno] vydáno vyrozumění o pokračování v přerušeném řízení a oznámení usnesení o zastavení řízení o povinnosti zaplatit penále ve výši 50 672,57 Kč poznamenaném do spisu sp.zn. 16/ PEN/000/000022, č.j [spisová značka]. Rozsudkem ze dne 9. 8. 2018 rozhodl Nejvyšší správní soud, č.j. 9 Afs 280/2017-57, o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2017, č.j. 8 A 188/2014-48, tak, že tento rozsudek zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 9. 8. 2018. Z odůvodnění plyne, že počátek běhu lhůty pro zahájení řízení o vrácení dotace začal nejpozději dne 26. 10. 2012, poslední den lhůty tak dle § 11a odst. 3 zákon