24 C 153/2021-40 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou došlou podepsanému soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí ukládajícího žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 66 424,90 Kč s úroky z prodlení v zákonné výši 8,25% ročně z částky 39 286,26 Kč od [datum] do zaplacení a dále ve výši 8,25% ročně z částek 114 610,63 Kč od [datum] do [datum], z částky 100 000 Kč od [datum] do [datum], z částky 70 000 Kč od [datum] do [datum], z částky 50 000 Kč od [datum] do [datum] a z částky 27 137,83 Kč od [datum] do zaplacení. Tento nárok opírala žalobkyně o tvrzení, že uzavřela s žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu [číslo] pro odběrné místo [číslo] na adrese [adresa], přičemž žalovaná se dostal do prodlení s úhradou závazků spojených s dodávkou zemního plynu za období od [datum] do [datum] a dále od [datum] do [datum]. Žalovaná, ač byla před podáním žaloby upomínána, dlužnou částku žalobkyni neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila [datum], kdy uvedla, že uplatněný nárok neuznává co důvodu ani výše, jelikož žalobkyně podle ní neprokázala skutečnou spotřebu zemního plynu a jí vystavené faktury jsou toliko výzvou k plnění, avšak nejsou právním důvodem nároku žalobkyně. Stejně tak nebyl žalované znám způsob vyčíslení fakturované dodávky zemního plynu. K nařízenému soudnímu jednání se však žalovaná, ač řádně předvolána, nedostavila. 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovým zjištěním, že mezi žalobkyní a žalovanou byly opakovaně uzavírány smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu. Přičemž žalovaného období se pak týká smlouva ze dne [datum] uzavřena na dobu určitou pro období roku [rok] [anonymizováno] [rok]. Žalobkyně se na základě této smlouvy zavázala dodávat plyn do odběrného místa na adrese [adresa], zatímco žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni za spotřebu plynu cenu za podmínek stanovených ve smlouvě. Dne [datum] byl žalobkyní z důvodu nefunkčnosti vyměněn u žalované plynoměr. Žalobkyně následně žalovanou informovala o tom, že po roce bude provedeno kontrolní měření, na základě kterého budou posouzeny účtované spotřeby zemního plynu za období od [datum] do [datum]. Na základě tohoto měření pak byly žalované doúčtováno celkem 23 334 m3 zemního plynu. V rámci sdělení kontrol měření a doúčtovaných m3 byla žalovaná rovněž žalobkyní informována, že v případě, že v rozhodném období v odběrném místě zemní plyn neodebírala, ať o tomto žalobkyni informuje. Žalobkyně následně vystavila žalované tři opravné faktury. Opravná faktura ze zemní plyn [číslo] ve výši 114 610,63 Kč ze dne [datum] se splatností [datum] za období od [datum] do [datum] za celkovou spotřebu 13 129 m3. Opravná faktura ze zemní plyn [číslo] ve výši 20 551,68 Kč ze dne [datum] se splatností [datum] za období [datum] do [datum] za celkovou spotřebu 2 121 m3 a opravná faktura ze zemní plyn [číslo] ve výši 18 734,58 Kč ze dne [datum] se splatností [datum] za období [datum] až [datum] za celkovou spotřebu 1 904 m3. Žalovaná porušila svoji povinnost, když neuhradila ve lhůtě splatnosti celé částky fakturované jí výše uvedenými fakturami. Na faktury [číslo] neuhradila ničeho a na fakturu [číslo] neuhradila částku 27 137,83 Kč Celkem tak žalobkyni na všech třech fakturách dluží částku 66 424,90 Kč. Žalované byla ze strany žalobkyně ke každé z faktur zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne [datum]. Přičemž všechny tři předžalobní výzvy včetně faktur si žalovaná převzala osobně dne [datum]. 4. Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností, ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována. Soud rovněž dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Ve všech předložených fakturách byly uvedeny spotřeby a období, za něž je daná částka fakturována. Žalovaná nevyužila své možnosti faktury u žalobkyně reklamovat, stejně tako jako nevyužila zákonné možnosti nechat nezávislou firmou přezkoumat měřící zařízení, měla-li pochyby o jeho správném měření. Žalovaná se navíc nedostavila k soudnímu jednání a tato svá tvrzení nikterak neprokázala. 5. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěnými soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. 6. Dle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu výrobce plynu nebo obchodník s plynem zavazuje dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změny ceny, případně jiných smluvních podmínek, a způsobu oznámení těchto změn, jsou-li přípustné. 7. Vzhledem k výše uvedeným skutkovým zjištěním i právnímu hodnocení soud shledal žalobu důvodnou. Závěr o tom, že žalobkyni vzniklo a trvá proti žalované právo na plnění v rozsahu uplatněném žalobou, je zcela podpořen tím, co soud zjistil z předložených listinných důkazů. S ohledem na shora uvedené soud vyhověl žalobě v plném rozsahu a přiznal žalobkyni částku ve výši 66 424,09 Kč. S ohledem na prodlení žalované se splněním peněžitého dluhu vznikla žalované rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1968, 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Výše úroků z prodlení byla určena dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 132 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 322 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 66 424,09 Kč sestávající z částky 3 780 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a účast u soudního jednání dne [datum]), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 a. t., a dále částka odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 240 Kč ve výši 2 570 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo právnímu zástupci žalobkyně v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. 9. Uložené povinnosti je žalovaná povinna splnit ve lhůtách, které byly určeny dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.