25 C 34/2021-84 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu žalobou ze dne 20. 1. 2020 domáhá zaplacení částky 91 898,10 Kč s příslušenstvím, a to na základě úvěrové smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. 2. Konkrétně žalobkyně v návrhu tvrdila, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ banka“), smlouvu o rychlé půjčce [číslo] ze dne 24. 2. 2017. Dle této smlouvy poskytla banka žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 20,9 % ročně v 96 měsíčních splátkách po 2 152 Kč splatných vždy k 1. dni měsíce. 3. Jelikož žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, přistoupila banka k okamžitému zesplatnění dluhu ke dni 26. 8. 2019 a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné jistiny ve výši 90 398,10 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 13 151,27 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 009,82 Kč a poplatků ve výši 1 500 Kč. Neboť žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, postoupila banka pohledávku na [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 9. 2019 a ta ji následně postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 10. 2019. 4. Podáním ze dne 15. 8. 2022 žalobkyně doplnila svá tvrzení ohledně výpočtu žalovaných částek. 5. Žalovaný se ve věci vyjádřil pouze tak, že odkázal na své konkurzní řízení před slovenskými soudy, konkrétně na usnesení [název soudu] [anonymizováno] [číslo jednací] [spisová značka] ze dne 19. 10. 2022 a související seznam věřitelů. 6. Žalobkyně se k vyjádření žalovaného vyjádřila tak, že žalovaný neprošel řádným procesem oddlužení a není zbaven povinnosti hradit své dluhy. K tomuto odkázal na rozhodnutí Okresního soudu v Lánech č. j. 11 C 181/2021-93 ze dne 3. 2. 2022. 7. Z jednání konaném dne 31. 5. 2023 se žalobkyně omluvila, soud k důkazu přečetl doložené listinné důkazy. 8. Před zkoumáním nároku ve věci samé se soud musel zabývat námitkou žalovaného o nemožnosti vymáhání nároku u soudu z důvodu osvobození žalovaného od placení dluhů v rámci slovenského konkurzního řízení, neboť pokud by takový případ nastal a slovenské rozhodnutí o osvobození by mělo účinky i v České republice, pak by musel soud žalobu zamítnout pouze na základě této skutečnosti. 9. Z usnesení Okresního soudu [obec] [anonymizováno] [číslo jednací] [spisová značka] ze dne 19. 10. 2020 soud zjistil, že na žalovaného byl slovenským prohlášen konkurz (výrok I.), toto řízení bylo prohlášeno za hlavní (výrok III.) a žalovaný byl zbaven všech dluhů, které mohou být uspokojené pouze v konkurze v rozsahu, v jakém nebudou uspokojené (výrok II.) 10. Ze seznamu věřitelů (podaní [číslo]) soud zjistil, že mezi uvedenými věřiteli byla jak banka, tak [právnická osoba] [anonymizováno], tak žalobkyně. 11. Ze slovenského obchodního věstníku [číslo] (ve spise na č. l. 77) soud zjistil, že na majetek žalovaného byl vyhlášen dne 23. 10. 2020 konkurz a tento konkurz byl následně zrušen z důvodu, že konkurzní podstata nepokryje náklady konkurzu. 12. Dle § 166e odst. 1 zákona č. 7/2005 Z.z., o konkurze a reštrukturalizácii (dále jen„ ZKR“), oddlžení rozhodne súd v uznesení o vyhlásení konkurzu alebo v uznesení o určení splátkového kalendára tak, že dlžníka zbavuje všetkých dlhov, ktoré môžu byť uspokojené iba v konkurze alebo splátkovým kalendárom (§ 166a) v rozsahu, v akom nebudú uspokojené v konkurze alebo splátkovým kalendárom. V uznesení súd uvedie znenia zákonných ustanovení, ktoré upravujú, o ktoré dlhy ide. 13. Dle § 166e odst. 2 ZKR oddlžením sa pohľadávky, ktoré môžu byť uspokojené iba v konkurze alebo splátkovým kalendárom (§ 166a), bez ohľadu na to, či boli alebo neboli prihlásené, stávajú voči dlžníkovi nevymáhateľné v rozsahu, v ktorom ho súd zbavil dlhov. 14. Dle § 166e odst. 4 ZKR na nevymáhateľnosť pohľadávky voči dlžníkovi súd prihliadne aj bez námietky dlžníka. Orgán verejnej moci je povinný hľadieť na dlžníka vo vzťahu k pohľadávke, ktorá sa stala nevymáhateľná (§ 166b), ako by na neho hľadel, keby rozhodol o trvalom upustení od vymáhania pohľadávky. 15. Dle § 166f odst. 1 ZKR veriteľ, ktorý bol dotknutý oddlžením, má právo domáhať sa zrušenia oddlženia návrhom na zrušenie oddlženia podaným voči dlžníkovi alebo jeho dedičom do šiestich rokov od vyhlásenia konkurzu alebo určenia splátkového kalendára na súde, ktorý rozhodol o oddlžení, ak preukáže, že dlžník nemal pri oddlžení poctivý zámer. Ak je takýchto návrhov viac, súd ich spojí na spoločné konanie. Vo veci samej rozhoduje súd rozsudkom. 16. Dle § 167v odst. 1 ZKR správca bez zbytočného odkladu, po splnení rozvrhu výťažku alebo po tom, čo zistí, že konkurzná podstata nepokryje náklady konkurzu, oznámi v Obchodnom vestníku, že konkurz sa končí. Takéto oznámenie však správca neuskutoční skôr, ako uplynie základná prihlasovacia lehota, a ak niektorý z veriteľov uhradil zálohu na trovy šetrení podľa § 166i ods. 2, nie skôr, ako takéto šetrenia uskutočnil. Oznámením v Obchodnom vestníku sa konkurz zrušuje. 17. Dle § 167v odst. 4 ZKR zrušením konkurzu zaniká funkcia správcu a zástupcu veriteľov. Zanikajú tiež účinky podľa § 167b ods. 1, § 167c ods. 2 a 3 a § 167d. Platnosť a účinnosť úkonov vykonávaných počas konkurzu tým nie je dotknutá. Ak má správca majetok alebo dokumentáciu patriacu dlžníkovi, po zrušení konkurzu ich bez zbytočného odkladu vráti dlžníkovi, prípadne niektorému z dedičov dlžníka. 18. Dle čl. 3 bodu 1 alinea první a čtvrtá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (dále jen„ Nařízení“) soudy členského státu, na jehož území jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, jsou příslušné k zahájení insolvenčního řízení („ hlavní insolvenční řízení“). Místem, kde jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, je místo, ze kterého dlužník své zájmy pravidelně spravuje a které je zjistitelné třetími osobami. V případě ostatních fyzických osob se za místo, kde jsou soustředěny jejich hlavní zájmy, považuje jejich obvyklé místo pobytu, není-li prokázán opak. Tato domněnka platí pouze v případě, že v období šesti měsíců před podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení nedošlo k přesunu obvyklého místa pobytu do jiného členského státu. 19. Dle čl. 19 bodu 1 alinea první Nařízení rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení učiněné soudem členského státu, který je příslušný podle článku 3, je uznáváno ve všech ostatních členských státech od okamžiku, kdy nabude účinnosti ve státě, který řízení zahájil. 20. Dle čl. 20 bodu 1 Nařízení rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení podle čl. 3 odst. 1 má bez dalších formalit v kterémkoli jiném členském státě stejné účinky jako podle práva státu, který řízení zahájil, pokud toto nařízení nestanoví jinak a dokud ve výše uvedeném členském státě není zahájeno řízení podle čl. 3 odst. 2. 21. Dle čl. 33 Nařízení kterýkoli členský stát může odepřít uznání insolvenčního řízení zahájeného v jiném členském státě nebo výkon rozhodnutí učiněných v souvislosti s takovým řízením, pokud by byly účinky tohoto uznání nebo výkonu ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem tohoto státu, zejména s jeho základními zásadami nebo s ústavními právy a svobodami jednotlivce. 22. Dle čl. 54 Nařízení jakmile je v některém členském státě zahájeno insolvenční řízení, příslušný soud tohoto státu nebo insolvenční správce jmenovaný tímto soudem neprodleně vyrozumí známé zahraniční věřitele. 23. Z výše citovaných ustanovení Nařízení je tak zřejmé, že insolvenční (konkurzní) řízení vedené u slovenského soudu pod sp. zn. 30 OdK/311/2020 bylo prohlášeno za hlavní insolvenční řízení (výrok III. usnesení č. j. 30 OdK/311/2020-23 ze dne 19. 10. 2020, které nabylo právní moci 10. 11. 2020), neboť hlavní zájmy žalovaného jsou soustředěny právě na Slovensku. Toto prohlášení je uznáváno ve všech ostatních členských státech od nabytí účinnosti takového rozhodnutí (čl. 19 bodu 1 alinea první Nařízení) a má v České republice stejné účinky jako má na Slovensku (čl. 20 bodu 1 Nařízení). Odepření těchto účinků by bylo možné pouze s odkazem na rozpor s veřejným pořádkem, zejména s jeho základními zásadami nebo s ústavními právy a svobodami jednotlivce (čl. 33 Nařízení). Nařízení dále stanoví povinnost informování známých zahraničních věřitelů (čl. 54 Nařízení), aby mohli v řízení uplatňovat svá práva (podat přihlášku pohledávky apod.) 24. Z citovaných ustanovení slovenského zákona o konkurze a restrukturalizaci vyplývá, že slovenské soudy osvobozují dlužníka od placení všech dluhů neuspokojených v rámci insolvenčního řízení již při vyhlášení konkurzu (§ 166e odst. 1 ZKR). Osvobození tak není vázáno na jinou podmínku, než na tu, že dlužník splnil předpoklady pro prohlášení samotného konkurzu na jeho majetek a toto prohlášení dlužník nezískal nepoctivě (§ 166f odst. 1 ZKR). Osvobození má pak za následek nevymahatelnost dluhu (§ 166e odst. 2 ZKR), ke které soud přihlíží ex officio (§ 166e odst. 4 ZKR). Následné zrušení konkurzu, např. pro nedostatek majetku, na výše uvedeném nic ne