25 C 63/2023-25 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu žalobou ze dne [datum] domáhala zaplacení částky 12 637 Kč s příslušenstvím, a to na základě neuhrazené ceny za dodávku elektřiny. 2. Konkrétně žalobkyně v návrhu tvrdila, že se žalovaným uzavřela smlouvu o dodávce elektřiny ze dne [datum], na základě které se zavázala žalovanému dodávat elektřinu na adresu [adresa], a žalovaný se za tyto služby zavázal hradit sjednanou cenu. Žalobkyně žalovanému vyfakturovala poskytnuté služby v období od [datum] do [datum] fakturou [číslo] ze dne [datum] znějící na částku 14 934 Kč se splatností dne [datum] a dále fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku 1 703 Kč se splatností dne [datum]. Na tyto faktury žalovaný ničeho neuhradil, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne [datum]. 3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 4. Dle § 12b odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, jsou zákazník a provozovatel distribuční soustavy povinni hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plyn, včetně záloh na dodávku elektřiny nebo plynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny nebo plynu stanovené dodavatelem poslední instance. Četnost zálohové platby pro zákazníka v postavení spotřebitele je měsíční a splatnost zálohové platby činí nejméně 14 kalendářních dní. 5. Dle § 28 odst. 2 písm. j) energetického zákona je zákazník povinen uhradit dodavateli poslední instance dodávku elektřiny podle § 12b, a to od okamžiku zahájení této dodávky. 6. Soud na základě předložených listin (smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. [spisová značka] ze dne 5. 1. 2021, řádné faktury za elektřinu, konečné faktury za elektřinu, výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne [datum] včetně doručenky) dospěl k závěru, že žalovaný se žalobkyní uzavřel smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, v rámci níž byla žalobkyně povinna žalovanému dodávat na adresu [adresa], elektřinu a žalovaný se zavázal za dodanou elektřinu hradit cenu. Za období od [datum] do [datum] žalovaný odebral od žalobkyně 2 807 kWh. Za tento odběr měl žalobkyni uhradit cenu ve výši 14 934,17 Kč. Neboť na zálohách již uhradil 4 000 Kč, zbývalo žalobkyni uhradit 10 934 Kč, což žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou ze dne [datum] se splatností dne [datum]. Následně, za období od [datum] do [datum], žalobkyně žalovanému vystavila fakturu na částku 1 703 Kč představující spotřebu elektřiny ve výši 111 kWh. Žalovaný však na dlužnou částku v celkové výši 12 637 Kč ničeho neuhradil, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne [datum]. 7. Neboť se tak žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soudu nezbylo, než rozhodnout, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. Pokud se jedná o požadovaný zákonný úrok z prodlení, soud žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % z dlužné částky dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listin a účastníci s tímto postupem vyjádřili souhlas – žalobkyně v návrhu a žalovaná na základě tzv. doložky proti nečinnosti dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), jež byla obsažena ve výzvě k vyjádření se k žalobě (usnesení č. j. 25 C 63/2023-18 ze dne 22. 3. 2023). 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 11. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. (výroky I. a II.). 12. Odůvodnění tohoto rozsudku vyplývá z § 157 odst. 1, 2 o. s. ř.