26 C 17/2023-30 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne [datum] domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku ve výši 20 255 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z částky 19 955 Kč od [datum] do zaplacení, a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně uvedla, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen "Zákon"). Žalobkyně se žalobou domáhá po žalovaném zaplacení tohoto příspěvku. Svůj nárok na zaplacení příspěvku odvozuje žalobkyně z ustanovení § 4 odst. 1 Zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 4 odst. 6 Zákona doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně výzvu žalovanému odeslala dne [datum]. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně ze Zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 Zákona. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále jen„ Vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel, neměl ode dne [datum] do dne [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 307 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit Vozidlo. Žalobkyni tak dle ustanovení § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 Zákona žalovanému povinnost k zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 Zákona zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku tak nastala dne [datum]. Žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil, na předžalobní upomínku nereagoval. 2. Žalovaný se věci nevyjádřil, své procesní stanovisko soudu nesdělil. 3. Předmětnou věc soud podle ust. § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byl zjištěn a prokázán následující skutkový stav tak, jak je uvedeno v žalobě. 5. Žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zjistila, že žalovaný jako provozovatel neměl ode dne [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti k osobnímu automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], vozidlo nebylo pojištěno po dobu 307 dní a žalovaný tímto porušil svou zákonnou povinnost. Žalobkyni proto vznikl dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nárok na zaplacení příspěvku, jehož výše byla vypočtena jako součin počtu dní, během kterých trvalo porušení povinnosti (307), a výše denní sazby podle druhu vozidla určené dle § 2 odst. 1 vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (65 Kč). Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě ze dne [datum] a následně byl upomínán. Kromě dlužného příspěvku požaduje žalobkyně rovněž náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 6. Podle § 12 odst. 1 písm. e) Zákona pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 7. Soud na daný případ dále aplikoval ustanovení § 1 odst. 2, § 4 a § 15 odst. 1, 2 a 3 Zákona a § 2 odst. 1 písm. h/ a § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí Zákon, kdy žalovaný, jakožto vlastník a provozovatel osobního vozidla či přípojného vozidla porušil svou zákonnou povinnost tím, že toto vozidlo provozoval v uvedeném období bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem vozidla (tj. bez povinného ručení), ač bylo vozidlo v centrálním registru vozidel evidováno jako provozované. Žalobkyně, která v souladu s citovaným zákonem vyzvala žalovaného do jednoho roku od vzniku příspěvkové povinnosti k úhradě příspěvku a stanovila mu k tomu lhůtu ne kratší než jeden měsíc od doručení výzvy, má proto právo požadovat na žalovaném za toto období zaplacení zákonného příspěvku nepojištěných a dále zaplacení nákladů na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek. Vzhledem k tomu, že žalovaný výše uvedené nerozporoval, soud žalobě jako důvodné vyhověl a přiznal žalobkyni základ příspěvku (viz. jistina) za provozování vozidla bez sjednaného povinného ručení po uvedenou dobu, a dále náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný je s plněním peněžité pohledávky v prodlení, proto přiznal soud žalobkyni podle ustanovení § 513 a § 1970 o.z. rovněž požadovaný zákonný úrok z prodlení, jehož výše je odůvodněna ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 263 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 811 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 255 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 9. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. jako lhůtu třídenní, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku.