65 C 157/2021 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou domáhá náhrady nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí ve výši 400.000 Kč z toho za společný souhlas [stát. instituce], odboru [anonymizováno 5 slov] ze dne [datum] sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo] ve výši 200.000 Kč a za společný souhlas [stát. instituce], odboru [anonymizováno 5 slov] ze dne [datum] sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo] ve výši 200.000 Kč. 2. Po doplnění žaloby dle poučení § 43 o.s.ř., kdy byl žalobce vyzván, aby dotvrdil jakým nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem žalovaného mu vznikla škoda a jaká škoda či nemajetková újma žalobci vznikla (v případě skutečné škody je třeba uvést, kdy mu tato škoda vznikla a z čeho žalobce dovozuje její výši, tj. uvést výpočet škody); z čeho žalobce dovozuje, že škoda či nemajetková újma vznikla v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem státního orgánu; zda a kdy žalobce uplatnil předběžně svůj nárok u příslušného úřadu (postup podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb.), žalobce doplnil,„ jelikož nemajetková újma je způsobená rozhodnutími [stát. instituce], která byla rozsudkem soudu pro nezákonnost zrušena, jedná se o újmu, jejíž vznik není třeba prokazovat, neboť by rovněž vznikla jakékoliv osobě v mém postavení a za stejných okolností. Příčinu této nemajetkové újmy proto spatřuji ve skutečnosti odepření práva uplatnit své námitky jako účastník společného územního a stavebního řízení, které v obou případech stavební úřad neprovedl.“ …“ Uvedenou výši zadostiučinění v penězích považuji v obou případech za přiměřenou s ohledem na stupeň rozestavěnosti staveb povolených předmětnými společnými souhlasy.“ 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že nárok neuznává co do důvodu a výše, a to ani z části. Žalobce u žalovaného vznesl nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 400.000 Kč za vydání nezákonných rozhodnutí. Dopisem žalovaného [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl nárok žalobce uspokojen tím, žalovaný zkonstatoval porušení práva [stát. instituce] při vydávání společného územního souhlasu a souhlasu s provedením stavby vydanými pod sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo] ze dne [datum], a pod sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo] ze dne [datum]. 4. Žalovaný uvedl, že v žalobě žalobce tvrdí, že rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl v řízení o jeho žalobě zrušen společný souhlas ze dne [datum] a společný souhlas ze dne [datum] a věc byla vrácena stavebnímu úřadu k dalšímu řízení. 5. V posuzovaném případě se žalobce domáhal účastenství, resp. možnosti vyjádřit se k podkladům pro vydání společných souhlasů. S ohledem na rozsudek krajského soudu č.j. 25 [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] je nesporné, že oba společné souhlasy byly zrušeny pro nezákonnost, která měla spočívat vtom, že stavební úřad vadně posoudil na základě hydrogeologického posudku, že práva žalobce nemohou být dotčena, přičemž měl zkoumat pouze možnost dotčení jeho práv. V tomto případě lze mít za to, že žalobci nemajetková újma mohla v důsledku nezákonných rozhodnutí, resp. společného souhlasu ze dne [datum] a společného souhlasu ze dne [datum], vzniknout. Tato újma však není takového rozsahu, aby bylo přiměřené zadostiučinění odškodnit ji v penězích, neboť došlo k nápravě postupu správního orgánu, kdy po rozsudku soudu vede stavební úřad opakovaná stavební řízení v obou případech, a v obou těchto řízeních žalobci náleží statut účastníka řízení. Vzhledem k výše uvedenému považuje žalovaný konstatování porušení práva jako přiměřené zadostiučinění. Nad rámec výše uvedeného lze uvést, že ochrana práv žalobce jako vedlejšího účastníka řízení je z hlediska stavebního práva dostatečná, a to i v případě, že se stavbami by již bylo započato, neboť pokud by takové stavby nedostály příslušným právním předpisů, umožňuje stavební zákon nařídit jejich odstranění v režimu řízení o odstranění stavby. 6. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že [stát. instituce] odbor [anonymizováno 5 slov] (dále jen:„ Úřad“) na základě žádosti o územní souhlas a oznámení záměru ohlášení stavby podle ustanovení § 96 a § 104 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ze dne [datum] vydal společný souhlas se stavebním záměrem„ Novostavba RD na pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] u [obec]“ dne [datum] pod sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo] (dále jen: společný souhlas ze dne [datum]“) (viz důkaz správní spis sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo]) 7. Soud má dále za prokázané, že Úřad na základě žádosti o územní souhlas a oznámení záměru ohlášení stavby podle ustanovení § 96 a § 104 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ze dne [datum] vydal společný souhlas se stavebním záměrem„ Novostavba RD na pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec] u [obec]“ dne [datum] pod sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo] (dále jen: společný souhlas ze dne [datum]“) (viz důkaz správní spis sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo]) 8. Soud má dále za prokázané, že [název soudu] rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] ve věci žalobce [jméno] [celé jméno žalobkyně] proti žalovanému Úřadu tak, že společný souhlas ze dne [datum] a společný souhlas ze dne [datum] zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Z odůvodnění se mimo jiné podává, že„ Stavebníci totiž s ohledem na nepřehlédnutelnou míru určité možnosti dotčení práv žalobkyně ohlášenými stavebními záměry měli povinnost předložit souhlas žalobkyně s ohlašovanými stavebními záměry; pokud jej nepředložili, bylo v projednávané věci povinností žalovaného ve smyslu § 96a odst. 5 stavebního zákona rozhodnout usnesením o provedení společného územního stavebního řízení, v rámci kterého by bylo možné, za plného respektování procesních práv žalobkyně, věcně vypořádat její námitky.“ (viz důkaz rozsudek [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]) 9. Soud má dále za prokázané, že [anonymizována dvě slova] [územní celek] odbor [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] rozhodl dne [datum] tak, že zrušil usnesení Úřadu, ze dne [datum], kterým Úřad odepřel žalobci právo nahlížet do spisu vedeného pod sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo] (viz důkaz rozhodnutí ze dne [datum] rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [územní celek] odboru [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] čj. [anonymizováno] [číslo] sp. zn. [spisová značka]) 10. Soud má dále za prokázané, že Úřad ve stanovisku ze dne [datum] ve věci žádosti žalobce o odškodnění sdělil mimo jiné, že Úřad po zrušení společných souhlasů rozsudkem [název soudu] vede v obou případech opakovaná stavební řízení, ve kterých v souladu s právním názorem krajského soudu přiznal žalobci postavení účastníka řízení. (viz důkaz stanovisko ze dne [datum] vyjádření MÚ [obec] odboru [anonymizováno 5 slov] značka [anonymizováno] [číslo] sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka]) 11. Soud má dále za prokázané, že žalovaný v reakci na dopis žalobce ze dne [datum], kterým žalobce uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 400.000 Kč, sdělil dopisem ze dne [datum]:„ [stát. instituce] uspokojuje Vámi uplatněný nárok tak, že konstatuje porušení práva stavebním úřadem při vydání společného souhlasu ze dne [datum] a při vydání společného souhlasu ze dne [datum]“. (viz důkaz přípis [stát. instituce] čj. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum]) 12. Soud v řízení provedl i další důkazy, z nichž však pro posouzení věci nevyplynula nad rámec výše uvedeného žádná další skutková zjištění, významná pro posouzení věci, a to sdělení MÚ [obec] [anonymizováno 6 slov] značka MUFO [číslo] sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizováno] dne [datum rozhodnutí], podání žalobce ze dne [datum]. 13. Soud v řízení dospěl k závěru, že žalobce, ač vyzván dle § 43 o.s.ř. k doplnění žaloby nedostatečně vylíčil rozhodné skutečnost a nenavrhl důkazy k jejich prokázání, že kterých by vyplývalo, že v příčinné souvislosti s označenými nezákonnými rozhodnutími mu vznikla nemajetková újma a v jakém rozsahu. Ačkoliv se žalobce neúčastnil nařízeného jednání dne [datum] a bylo jednáno v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř., soud jej poučil v zmíněném rozsahu dle § 118a o.s.ř. a poskytl mu dodatečnou lhůtu k doplnění rozhodných skutečností a návrhů důkazů. Žalobci tak byla poskytnuta dostatečná procesní možnost unést břemeno tvrzení a břemeno důkazní. 14. Na uvedenou povinnost zareagoval žalobce podáním ze dne [datum], ve kterém setrval na názoru, že:„ Nesplnění povinnosti stavebního úřadu rozhodnout usnesením o provedení společného územního a stavebního řízení je tudíž příčinou vzniklé nemajetkové újmy, neboť tuto povinnost již nelze v žádném případě napravit. Jelikož je zjevné, že by stejnou újmu utrpěla jakákoliv osoba, která by byla danou skutečností postižena, jedná se o notorietu, kterou dokazovat netřeba.“ …. Co se tý