65 C 98/2022 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení částky ve výši 107.332 Kč s příslušenství. K žalobě uvedl, že dne 1. 12. 2011 uzavřel žalobce s žalovaným smlouvu životního pojištění [anonymizována dvě slova] [číslo]. Součástí Pojistné smlouvy se staly i všeobecné pojistné podmínky a doplňkové pojistné podmínky. Pojistná smlouva zanikla ke dni 1. 10 2019, a to k žádosti (výpovědi) žalobce. Žalovaný vyplatil žalobci v souvislosti s ukončením pojištění odkupné ve výši 22.668 Kč. 2. Žalobce je přesvědčen, že žalovaný mylně stanovil částku odkupného, neboť v souvislosti se zánikem pojištění měl stanovit odkupné ve vyšší výši, v souladu se smluvní dokumentací. 3. Dle § 3 písm. x) zákona o pojistné smlouvě je odkupné definováno jako část nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako technická rezerva vypočtená pojistně matematickými metodami k datu zániku soukromého pojištění. 4. Dle článku 8 odst. 3 VPP pak„ Výši odkupného pojistitel stanoví podle pojistně technických zásad“, a dle článku 1 bod 8. 3. DPP:„ Odkupné se určuje jako část nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako technická rezerva vypočtená matematickými metodami k datu zániku pojištění.“ Okamžik zániku pojištění je dle článku 8 bod 2 VPP vázán na výplatu odkupného v hotovosti pojistníkovi, vystavení šeku, nebo zadání příkazu k provedení výplaty odkupného peněžnímu ústavu. 5. Zákon o pojistné smlouvě v § 66 odst. 2 písm. f) ukládá povinnost seznámit zájemce o pojištění se způsobem určení výše odkupného. Tuto informační povinnost žalovaný vůči žalobci nesplnil a s matematickými metodami použitými při výpočtu odkupného žalobce neseznámil. Z přílohy dokumentu„ Potvrzeni o zániku pojištění ze dne 28. 11. 2019“ vyplývá, že žalovaný na vrub zaplaceného pojistného účtoval počáteční a správní náklady a rizikové pojistné, ačkoliv tyto položky nebyly v Pojistné smlouvě sjednány. Ke snižování kapitálové hodnoty tak docházelo v rozporu s Pojistnou smlouvou. Srážky počátečních a správních nákladů a rizikového pojistného neměly být realizovány. Na základě výše uvedeného žalobce rekapituluje, že v souladu se zákonnou, jakož i smluvní definicí odkupného je v daném případě odkupné rovno zaplacenému pojistnému, neboť smluvní dokumentace neumožňuje žalovanému zaplacené pojistné snižovat (spotřebovával) o jakoukoliv položku. 6. Žalobce uhradil žalovanému za dobu trvání pojištění pojistné v celkové částce 130.000 Kč. Žalovaný vyplatil žalobci výplatu při zániku pojištění plnění ve výši 22.668 Kč. Žalobce požaduje zaplacení rozdílu celkově zaplaceného pojistného a vyplaceného plnění, tj., částku 107.332 Kč spolu s úrokem z prodlení od data nesprávně vyplaceného plnění při zániku pojištění. Žalobce předžalobní výzvou ze dne 5. 4. 2022 vyzval žalovaného k plnění, a to ve lhůtě 15ti dnů od doručení předžalobní výzvy. Předžalobní výzva byla žalovanému doručena dne 7. 5. 2022 a žalovaný na ni do dnešního dne žádným způsobem nereagoval. 7. Žalobce na jednání dne 3. 1. 2023 výslovně uvedl, že žalobou uplatněného nároku se domáhá z titulu vydání bezdůvodného obohacení. 8. Žalovaný nárok uplatněný žalobou v celém rozsahu neuznává a navrhuje její zamítnutí. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobce v žalobě tvrdí, že se žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor žalobce tím, že bez právního titulu snižoval kapitálovou hodnotu pojištění. Žalovaný je nicméně přesvědčen, že žalobce účelově v žalobě nezmiňuje, že požaduje vydání bezdůvodného obohacení, neboť si je vědom toho, že jeho nárok na jeho vydání je promlčen. 9. Skutečnost, že i žalobce si je vědom skutečnosti, že se jedná o bezdůvodné obohacení, je zřejmá i z výzvy žalobce k vydání bezdůvodného obohacení z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy ze dne 20. 3. 2017, prostřednictvím které žalovaný vyzýval k vydání bezdůvodného obohacení. Žalobce za tímto účelem již dne 9. 3. 2017 zplnomocnil advokáta, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to konkrétně k vydání bezdůvodného obohacení. Následně pak žalobce podal návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem ze dne 9. 5. 2017, kterým se domáhal vydání bezdůvodného obohacení. Následně byl finančním arbitrem vydán nález ze dne 2. 11. 2018, kterým bylo návrhu žalobce částečně vyhověno. Žalobce však vzal svůj návrh zpět, zřejmě s ohledem na částečné zamítnutí jeho návrhu. 10. S ohledem na výše uvedené je žalovaný přesvědčen, že v předmětné věci se jedná a vždy jednalo o vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaný i nadále tvrdí, že riziková složka i nákladová struktura Pojistné smlouvy byla sjednána zcela určitě a plně v souladu s právními předpisy účinnými v době uzavření Pojistné smlouvy a žalobce s ní byl seznámen. Pokud by však nadepsaný soud došel k opačnému závěru, je třeba v předmětném sporu o požadovaném plnění uvažovat jako o bezdůvodném obohacení. 11. Žalobce v žalobě uvádí, že žalovaný mu vyplatil při zániku pojištění částku ve výši 22.668 Kč. Žalovaný s tímto nesouhlasí. V návaznosti na obdržení výzvy k plnění ze dne 5. 4. 2022 a prověřování nároku žalobce byl žalobci poukázán doplatek odkupného ve výši 4.455 Kč. Žalovaný tedy v souvislosti se zánikem pojištění vyplatil žalobci celkem částku 27.123 Kč. Žaloba je tedy v částce 4.455 Kč zcela neoprávněná. 12. Žalovaný dále zdůrazňuje, že to byla žalobce, který přestal hradit předepsané pojistné v rozporu s Pojistnou smlouvu, a to aniž by Pojistnou smlouvu vypověděl. Žalobce dlužné pojistné ani přes opakované výzvy žalovanému nedoplatil. Tím způsobil přechod pojistné smlouvy do tzv. redukce, o čemž byl žalobce informován dopisem ze dne 12. 10. 2017. Pojistná smlouva byla žalobcem vypovězena až výpovědí ze dne 1. 8. 2019, která byla žalovanému doručena dne 8. 8. 2019. Žalobce pouze svou nečinností způsobil, že se pojištění nacházelo téměř 2 roky ve stavu redukce, kdy nebylo hrazeno žádné pojistné, čímž došlo pouze ke snížení částky odkupného. Žalovanému tedy nelze přičítat k tíži nespokojenost žalobce s výší odkupného, která byla především ovlivněna jeho vlastním jednáním. 13. Žalovaný upozorňuje na skutečnost, že nárok žalobce uplatněný žalobou je promlčen a vznáší námitku promlčení celého uplatněného nároku. Pojistná smlouva byla uzavřena dne 1. 12. 2011 za účinnosti SOZ. Již při uzavření měla žalobce k dispozici veškeré relevantní podklady, ze kterých mohl dovodit případnou nevýhodnost či neurčitost Pojistné smlouvy, a měla tak možnost dovolat se včas údajné neplatnosti a domáhat se vydání údajného bezdůvodného obohacení. 14. Žalobce dovozuje neoprávněné snižování kapitálové hodnoty pojištění a tedy i vznik údajného bezdůvodného obohacení pouze z textu Pojistné smlouvy a s absencí informací o nákladové a poplatkové struktuře pojištění. Žalobce však byl se způsobem nakládání s pojistným a stanovením odkupného prokazatelně seznámen nejpozději v okamžiku uzavření Pojistné smlouvy, a to převzetím a seznámením se se všeobecnými pojistnými podmínkami a doplňkovými pojistnými podmínkami. Žalobce se tedy o údajném bezdůvodném obohacení mohl dozvědět již při první platbě pojistného, neboť již v okamžiku uzavírání Pojistné smlouvy měl k dispozici veškeré informace, ze kterých mu byl znám způsob nakládání s pojistným a tak mohl dovodit případnou neurčitost či neplatnost Pojistné smlouvy. Po uzavření Pojistné smlouvy byla navíc žalobce o vývoji kapitálové hodnoty pojištění a nakládání s pojistným pravidelně informována prostřednictvím výročních dopisů a informace k Pojistné smlouvě. 15. Všechny výše uvedené skutečnosti prokazují vědomost žalobce o způsobu nakládání s pojistným a strhávání nákladů, poplatků a rizikového pojistného od částky uhrazeného pojistného již ode dne uzavření Pojistné smlouvy. Žalovaný tedy i v souladu s uvedenou ustálenou judikaturou trvá na tom, že promlčecí lhůta pro vydání údajného bezdůvodného obohacení plyne již ode dne uzavření Pojistné smlouvy, resp. seznámení se s DPP a následně od každé jednotlivé platby pojistného. Právo na vydání bezdůvodného obohacení je tak promlčeno uplynutím subjektivní promlčecí lhůty dle § 107 odst. 1 SOZ, neboť žaloba byla podána až dne 3. 5. 2022. Promlčená jsou tedy veškerá plnění uhrazená přede dnem 3. 5. 2020. Žalobce uhradil poslední pojistné dne 31. 5. 2017 a je tedy zcela zřejmé, že v současné době jsou veškerá plnění žalobce promlčena. 16. Žalobce tvrdí, že žalovaný jednala v rozporu s Pojistnou smlouvou. K tomu žalovaný uvádí, že součástí Pojistné smlouvy byly i náklady a poplatky a rizikové pojistné sjednané v Pojistné smlouvě. Žalovaný opakovaně upozorňuje, že před uzavřením Pojistné smlouvy žalobce převzal plné znění Pojistné smlouvy a dokumentaci s uzavřením Pojistné smlouvy související, tj. mimo jiné, DPP a VPP a informace o povaze podkladových aktiv vnitřních fondů. Žalovaný uvádí, že náklady byly v Pojistné smlouvě, respektive v pojistných podmínkách sjednány, a to čl. 1 bod 3. odst. 3.1. DPP a čl. 1 bod 3 odst. 3.2. Rizikové pojistné pak bylo sjednání čl. 1 bod 1 odst. 1. 6. a 1. 7. DPP. 17. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaný předložil žalobci všechny nezbytné dokumenty. Dále je