76 C 121/2022-47 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 974 Kč s příslušenstvím. Tento nárok opírala žalobkyně o tvrzení, že žalovaný jako provozovatel vozidla neměl ode dne [datum] do [datum], tedy po dobu 137 dnů (nárok [číslo]) a v období od [datum] do [datum], tedy po dobu 105 dní (nárok [číslo]), sjednáno pojištění odpovědnosti k vozidlu – osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno]. Vozidlo nebylo pojištěno celkem po dobu 242 dní a žalovaný tímto porušil svou zákonnou povinnost. Žalobkyni proto vznikl dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, nárok na zaplacení příspěvku, jehož výše byla vypočtena jako součin počtu dní, během kterých trvalo porušení povinnosti, a výše denní sazby podle druhu vozidla určené dle § 2 odst. 1 vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon [číslo] Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovanému byla opakovaně zaslána výzva k úhradě příspěvku. Žalovaný byl dále vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum] a ze dne [datum]. Kromě dlužného příspěvku požaduje žalobkyně rovněž náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon [číslo] Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil prostřednictvím soudem ustanoveného opatrovníka, který uvádí, že uplatněný nárok neuznává. Uvádí, že v případě Registru vozidel se jedná toliko o informační systém veřejné správy, o stavu registrace svědčí zákonná domněnka, která je však vyvratitelná. 3. Žalobkyně replikovala tím, že při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází z předepsaného postupu upraveného v § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, kdy údaje, které eviduje, jsou porovnávány s údaji evidovanými Ministerstvem dopravy, jež provozuje Centrální registr vozidel. Žalobkyně zakládá do spisu výpis ze své databáze, ve kterém je uvedeno, že údaj o vlastnictví a provozování vozidla byl zjištěn z Centrálního registru vozidel [číslo jednací]. Dále odkazuje na § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, který výslovně uvádí, že při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Žalobkyně dále uvádí, že na své žalobě trvá v plném rozsahu. 4. Soud provedl následující dokazování: Z výpisu z registru silničních vozidel poskytnutým Magistrátem hl. města Prahy se podává, že žalovaný byl provozovatelem předmětného vozidla v období od [datum] do nyní. Z výzvy k úhradě příspěvku ze dne [datum], doručenka, ze dne 15. 7 2021, doručenka, upomínky ze dne 20. 10 2021, ze dne [datum], doručenka, a ze dne [datum], předžalobní upomínky ze dne [datum], doručenka, a ze dne [datum], doručenka, výpisu z databáze žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný jako provozovatel vozidla neměl v období ode dne [datum] do [datum] a v období od [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti k vozidlu – osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno]. Vozidlo nebylo pojištěno po dobu celkem 242 dní. Žalovanému byla opakovaně zaslána výzva k úhradě příspěvku. Žalovaný však ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne [datum] a ze dne [datum] neuhradil ničeho. 5. Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností, ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována. Soud rovněž dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. 6. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. 7. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem: Žalovaný neměl v rozporu s ust, § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla”) výše specifikované vozidlo zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněnou po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. V souladu s ust. § 4 odst. 1 pak„ [příjmení] tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.” Žalovaný byl žalobkyní vyzván opakovaně k uhrazení příspěvku, avšak žalovaný přesto neuhradil ničeho, a to ani poté, co mu byla zaslána předžalobní upomínka. Soud souhlasí s námitkou žalovaného, že se jedná o podmínku vyvratitelnou, avšak ta se v průběhu řízení vyvrátit nepodařila, naopak bylo prokázáno, že žalovaný je zapsán jako provozovatel vozidla v registru vozidel. Nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva vychází z ustanovení § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Soud tedy dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na uhrazení dlužného příspěvku za období, kdy žalovaný neměl pojištěno předmětné vozidlo pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla, je zcela po právu, pročež žalobnímu návrhu zcela vyhověl. 8. S ohledem na to, že žalovaný dlužný příspěvek do dnešního dne nezaplatil a je tedy ode dne [datum] v prodlení se splněním svého peněžitého dluhu ve výši 6 439 Kč a ode dne [datum] v prodlení se splněním svého peněžitého dluhu ve výši 4 935 Kč, má žalobkyně vedle práva na zaplacení dlužného příspěvku i právo na úrok z prodlení. Právo žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení vyplývá z ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 936 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 11 974 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé a účast na jednání před soudem), včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a dále částka odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 600 Kč ve výši 336 Kč. Soud přistoupil k aplikaci ustanovení § 14b a. t. z důvodu, že se v případě žaloby v předmětné věci jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru, který je u zdejšího soudu žalobkyní podáván ve skutkově i právně obdobných věcech opakovaně, kdy je zřejmé, že se v těchto podáních mění zpravidla pouze údaje individualizující konkrétní žalobu, jako jsou dlužné částky, dlužná období či čísla smluv, ovšem jinak se jejich text prakticky nemění. 10. Uložené povinnosti je žalovaný povinen splnit ve lhůtách, které byly určeny dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.