14 C 189/2024-26 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou ze dne , datum, podanou vůči obchodní společnosti , Jméno žalované, ., IČO , IČO žalované, , se žalobkyně domáhala vyloučení výše uvedených věcí z výkonu rozhodnutí podle vykonatelného elektronického platebního rozkazu Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. EPR , č. účtu, -6.2. Uvedla, že dne , datum, přišel exekutor na pobočku žalované a konal exekuci na danou obchodní společnost. Uvedená obchodní společnosti nicméně nemá na předmětném místě sídlo a od , datum, na daném místě ani nepodniká.3. Žalobkyně proto žádala, aby soud z exekuce vyloučil výše uvedené věci, které jsou majetkem žalobkyně a jiných obchodních společností. To bylo ostatně sděleno i vykonavateli soudního exekutora, a to před pěti svědky.4. Soud ve věci nařídil na dne , datum, jednání.5. Žalobkyně ani žalovaná (propojené osobou jediného společníka a jednatele) se jednání nezúčastnily. Nezaslaly soudu omluvu ani žádost o odročení.6. Jelikož se jedná o vylučovací žalobu, o které je namístě rozhodnout bez prodlení, soud řízení nepřerušil podle § 110 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „o. s. ř.“), nýbrž věc projednal a rozhodl bez účasti žalobkyně a žalované.7. Věc soud posoudil následujícím způsobem.8. Podle § 267 o. s. ř.: Právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.9. Z citovaného ustanovení plyne, že pasivně legitimovaným (tj. tím, proti komu má být žaloba podána) je v případě vylučovací žaloby oprávněný (tj. osoba, v jejíž prospěch výkon rozhodnutí probíhá), nikoliv povinný (tj. osoba, jejíž majetek je výkonem rozhodnutí postihován).10. Z elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, , č. j. EPR , č. účtu, -6, a z pověření soudního exekutora ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , nicméně plyne, že žalovaná, tj. obchodní společnost , Jméno žalované, ., IČO , IČO žalované, , je povinným v předmětné exekuci. Oprávněným subjektem je jiná obchodní korporace.11. Již uvedené svědčí o nutnosti žalobu zamítnout, neboť tato byla podána proti subjektu, který nemá pasivní legitimaci.12. Dále je nutno uvést, že k podání vylučovací žaloby je aktivně věcně legitimována třetí osoba odlišná od oprávněného, povinného i manžela povinného, jejíž věc, majetkové právo nebo jiná majetková hodnota byla postižena nařízením výkonu rozhodnutí, ačkoliv má k postiženým majetkovým hodnotám hmotněprávní vztah, který výkon rozhodnutí nepřipouští.13. Z tvrzení uplatněných v žalobě nicméně plyne, že některé věci, jejichž vyloučení z výkonu rozhodnutí se žalobkyně domáhá, mají být ve vlastnictví jiných obchodních korporací, než žalobkyně. V takovém případě není žalobkyně aktivně legitimována k podání vylučovací žaloby.14. Nejsou tedy splněny podmínky pro úspěšné uplatnění vylučovací žaloby. Sluší se dodat, že o možnost případného procesního poučení (o nedostatku aktivní legitimace a o nedostatcích tvrzení) se žalobkyně připravila tím, že se nedostavila k jednání soudu. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení proto, že se nedostavil k jednání, nebyl oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a nebyl ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Řízení je zásadně ústní a je na jeho účastnících, nikoli na soudu, aby se o svá práva starali (vigilantibus iura).15. Soud proto žalobu výrokem I tohoto rozsudku zamítl, a to aniž vy prováděl dokazování listinami předloženými žalobkyní, neboť toto by nemohlo odstranit nedostatek pasivní legitimaci žalované ani na skutečnosti, že sama žalobkyně netvrdila, že by měla ke všem věcem, jejichž se žaloba týká, právo, které by vylučovalo výkon rozhodnutí.16. Výrokem II soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Je to tedy žalovaná, kdo má právo na náhradu nákladů řízení. Žalované nicméně v řízení žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.